Mýty a fakta o zateplování

Mýtus je tradovaný příběh, v němž pro pochybnosti není místo. Jenže kdo nepochybuje, podstatných informací se pravděpodobně nedobere. 

Energeticky úsporná výstavba, zateplování. Mantry dneška. Tématu jsme se na Portálu o bydlení věnovali mnohokrát, naposledy z hlediska právního. Tentokrát nás bude zajímat právě ona zmíněná mytologie, tedy jakási „tajemná mlha“, která cestu k energeticky funkční stavbě mnohdy halí.
Hledejme fakta. Co je pravdy na tom, že…

Při zateplování dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku plísní

Tento mýtus se nezakládá na pravdě, naopak zateplení objektu výrazně snižuje riziko kondenzace vodních par a vzniku plísní. Ke kondenzaci, respektive k následnému vzniku plísní na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí, dochází nejčastěji právě u nezateplených staveb. Rizikovými místy, kde k těmto problémům dochází, jsou například rohy stěn, ostění a nadpraží oken, okolí parapetů, místa napojení vodorovných a svislých konstrukcí apod. Vzhledem k nízkému tepelnému odporu obvodových konstrukcí a některých rizikových detailů nezateplených staveb může teplota vnitřního povrchu při chladném počasí klesat až na teplotu tzv. rosného bodu. Při této teplotě je okolní vzduch 100% nasycen vodními parami, které na povrchu nebo uvnitř konstrukcí kondenzují, a vytvářejí tak ideální prostředí pro růst plísní. Naopak vnitřní povrch konstrukce opatřené vnějším zateplením je výrazně teplejší, a proto k nežádoucí kondenzaci a ke vzniku plísní nedochází. Je však nutno podotknout, že kromě správného návrhu a provedení konstrukcí zateplení objektu včetně důsledného řešení detailů v rizikových místech (v místech tzv. tepelných mostů) je nezbytné také zajistit dostatečné větrání místností, a eliminovat tak nadměrnou vlhkost vzduchu v místnostech.  

Při zateplení objektu dojde k jeho utěsnění a objekt přestane „dýchat“

Při zateplování obvodových stěn objektu a při výměně starých netěsných oken za nová velmi těsná okna samozřejmě zpravidla dochází ke snížení celkové průvzdušnosti obálky budovy. Těsná obálka budovy je však důležitým předpokladem pro snížení tepelných ztrát objektu, a tím pádem pro dosažení požadovaných úspor energie. Moderní trendy v oblasti výstavby energeticky úsporných objektů skutečně požadují neprůvzdušnou obálku budovy, ale i přesto je nezbytné v těchto budovách zajistit dostatečné větrání, které je nezbytné zejména pro přívod čerstvého vzduchu pro obyvatele domu a odvod nežádoucích škodlivin a vlhkosti obsažených ve vzduchu. Větrání lze zajistit několika způsoby. Nejběžnější je větrání okny a dveřmi, které však není vždy zcela optimální ve vztahu k požadovaným úsporám (dochází při něm k tepelným ztrátám, kterým se jinými opatřeními snažíme naopak zabránit). Lepším řešením je systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (rekuperací), který zajišťuje jednak dostatečnou výměnu vzduchu, ale také minimalizuje tepelné ztráty větráním.

U starého domu jsou dostatečně tlusté stěny, které již není potřeba zateplovat

Toto tvrzení ve většině případů neodpovídá realitě. Schopnost konstrukce izolovat teplo uvnitř objektu je vyjádřena veličinou známou jako součinitel prostupu tepla označovanou písmenem U a vyjadřovanou v jednotkách W.m-2.K-1. Čím je hodnota součinitele prostupu tepla obvodové konstrukce nižší, tím daná konstrukce izoluje lépe (má větší tepelný odpor).  Uvažujeme-li například kamennou stěnu tloušťky 1 m, hodnota součinitele prostupu tepla této stěny je U = 1,86 W.m-2.K-1. Oproti tomu stěna z plných pálených cihel o tloušťce 80 cm dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla U = 0,81 W.m-2.K-1, což je mnohem příznivější hodnota, a to při menší tloušťce stěny. Normou (ČSN 73 0540) požadovaná hodnota je pro případ obvodové stěny U= 0,3 W.m-2.K-1. Tento požadavek tedy nesplňuje ani jedna z uvedených stěn. Oproti tomu pouze samotný pěnový polystyren o tloušťce 16 cm má hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,24 W.m-2.K-1. Je tedy na první pohled zřejmé, že jen na základě tloušťky konstrukcí nelze usuzovat, jaké tepelně-technické vlastnosti konstrukce má, vždy záleží na použitém materiálu a jeho vlastnostech.

Realizace bez energetického hodnocení a projektové dokumentace mě vyjde levněji

Energetické hodnocení plánované rekonstrukce objektu slouží zejména k nalezení optimálního řešení, které povede k požadovanému snížení energetické náročnosti objektu. Odborně zpracovaná projektová dokumentace zajistí jednoznačnou specifikaci navrhovaných opatření, která je základním předpokladem kvalitní realizace. Její součástí je i návrh stavebních úprav, které jsou optimální nejen z hlediska ekonomické návratnosti, ale i z hlediska zušlechtění objektu, sanace objektu apod. V projektové dokumentaci by měly být dostatečně vyřešeny všechny detaily objektu, a to zejména ve vztahu k zamezení vzniku tepelných mostů, vlhkostních poruch apod. Důležitou součástí dokumentace by měl být také návrh realizovaných opatření ve vztahu ke splnění základních požadavků na stavby, zejména: požadavků na zajištění tepelné ochrany budovy, na zajištění požární bezpečnosti stavby, na zajištění bezpečnosti při jejím užívání a požadavků na ochranu proti hluku. Vzhledem k těmto skutečnostem doporučujeme neprovádět realizaci bez energetického hodnocení a projektové dokumentace. Případné náklady vzniklé dodatečnými zásahy, které mohou být vyvolány nekvalitní a neodborně navrženou a realizovanou rekonstrukcí, mohou mnohonásobně převyšovat náklady potřebné na předběžné energetické hodnocení a dokumentaci.

Při uzavírání smluvních vztahů se zpracovateli odborného posudku doporučujeme klást důraz také na smluvní podmínky a to zejména tak, aby byl skutečně zajištěn soulad mezi energetickým hodnocením, projektovou dokumentací a samotnou realizací. Jedině tak lze dosáhnout požadovaného výsledku a přínosu realizovaných opatření. Tento soulad je rovněž základním předpokladem získání dotace.

Pěnový polystyren v konstrukcích po časech „mizí“

Tento mýtus se zakládá na technických a fyzikálních vlastnostech pěnového polystyrenu, který ztrácí svou stabilitu při dlouhodobém vystavení teplotám vyšším než 70 °C a také při kontaktu s organickými rozpouštědly. Optimálním zabudováním pěnového polystyrenu lze však snadno těmto nepříznivým vlivům předejít. Vhodné zabudování by mělo být navrženo projektantem v projektové dokumentaci.

Na zateplovací systémy lze použít klasické omítky, jsou-li v dostatečné tloušťce

Finální povrch zateplovaných konstrukcí je během roku vystaven velkým teplotním rozdílům. S ohledem na barvu fasády se mohou teploty pohybovat v rozmezí + 60 °C až - 30 °C. Vystavení takto rozdílným teplotám má za následek teplené rozpínání materiálu. Je tedy důležité, aby byla na finální nátěr použita speciální omítka, která je k tomuto účelu navržena.

Je jedno, jakou tloušťkou zateplím

Z hlediska úspor hraje významnou roli energetické hodnocení budovy, které navrhne optimální tloušťku izolací pro jednotlivé konstrukce. Do výdajů na zateplení například fasády vstupuje několik položek, se kterými je třeba počítat. Jedná se především o odstranění původních vrstev, lešení, lepidlo, vlastní izolační materiál, perlinku, práci a finální úpravu. Finanční náročnost izolace není v porovnání s ostatními položkami nijak výjimečná, a proto zateplení poloviční tloušťkou polystyrenu, neznamená, že poloviční budou i vaše výdaje. Z ekonomického hlediska je tedy tloušťka izolace vzhledem k celkové ceně zateplení zanedbatelná.

Zdroj: NZÚ