Provádění stavební úpravy ze sousedního pozemku bez vědomí jeho vlastníků?

Sousedské soužití je velkým zdrojem konfliktů. Na jednu kauzu z mnoha upozornila veřejná ochránkyně práv.

Pokud někdo přeleze plot k sousedům, aby si z jejich pozemku opravil dům, a sousedy nepožádá o souhlas, ani jim to předem neřekne, dopouští se přestupku přinejmenším proti občanskému soužití. Ačkoli to vypadá jako jednoduchá záležitost, pro úřady nemusí být snadné takovou věc správně posoudit. Ilustruje to případ, na který ochránkyně upozornila poslance v rámci své Zprávy o činnosti ve 3. čtvrtletí.

Zástupce veřejné ochránkyně práv se zabýval případem stěžovatelky, žádající prošetření postupu městského úřadu v Jihomoravském kraji, který dvakrát odložil oznámení přestupku podezřelého souseda. Ten bez vědomí vlastníků sousedního pozemku (stěžovatelka) přelezl zídku oddělující pozemky, vystavěl na sousedním pozemku lešení a prováděl z něj stavební práce na svém domě. Městský úřad nejprve oznámení posoudil jako přestupek proti majetku neoprávněným užíváním cizí věci a oznámení odložil z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek. Po podané stížnosti se oznámením zabýval znovu, posoudil jej jako podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití schválnostmi podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích. Oznámení nicméně opětovně odložil, tentokrát z důvodu, že neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku.

Zástupce ombudsmanky se ve své zprávě o šetření nejprve zabýval otázkou, zda se jednalo o výše uvedený přestupek. Nejednalo se podle něj o klasickou schválnost, protože podezřelý nevyužíval sousední pozemek bezdůvodně, nýbrž proto, že provádění stavebních prací z jeho pozemku nebylo možné. Jednání podezřelého však bylo možno posoudit jako přestupek proti občanskému soužití jiným hrubým jednáním, protože využití sousedního pozemku v takovém rozsahu bez souhlasu vlastníků nelze považovat za pouhé nevhodné jednání. K takovému závěru měl úřad vést i fakt, že vztahy mezi sousedy byly narušeny dlouhodobými spory. Podle názoru zástupce ombudsmanky se podezřelý dopustil úmyslného jednání (minimálně ve formě nepřímého úmyslu) a nešlo tak o pouhou vědomou nedbalost.

Starosta města akceptoval výhrady zástupce ombudsmanky a navrhl konkrétní opatření ke zjednání nápravy směrem k budoucí praxi správního orgánu.

Zdroj: Veřejný ochránce práv, redakčně upraveno