Umístění stavby na lesním pozemku

Bydlet poblíž lesa, nebo dokonce v něm, je sen mnohých z nás. Kdy ale můžeme na lesním pozemku stavět?

Pravidla jsou jasná a stanovuje je zákon, konkrétně zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, tzv. lesní zákon. Jedná se o jiné využití a odnětí lesních pozemků podle § 13, 15, 16 a 17 lesního zákona – odnětí pozemků plnění funkcí lesa a omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa.

Lesní pozemky a s tím související výjimky

Všechny lesní pozemky musí být účelně využívány k plnění funkcí lesů. Lesní zákon výslovně stanoví, že využití lesních pozemků k jiným účelům je obecně zakázáno. Tento zákaz však nemůže být bezvýjimečný a o výjimce, která zpravidla předchází vlastnímu rozhodnutí o odnětí (o omezení), rozhoduje orgán státní správy lesů.

V režimu ustanovení § 15 a 16 lesního zákona se provádí odnětí nebo omezení lesních pozemků pro plnění funkcí lesů, které může být trvalé nebo dočasné. Každé trvalé či dočasné rozhodnutí o odnětí lesních pozemků je podle § 17 lesního zákona zpoplatněno odvodem, z něhož se 60 % převádí do Státního fondu životního prostředí a 40 % obci, v jejímž katastrálním území k odnětí došlo. Výše odvodu je nedílnou součástí žádostí o odnětí a stanoví se výpočtem podle přílohy lesního zákona.

Na které instituci situaci řešit

Rozhoduje místně příslušný úřad obce s rozšířenou působností v rozsahu do výměry 1 ha (1. stupeň). V případě výměry 1 ha a větší rozhoduje o žádosti místně příslušný krajský úřad – referát životního prostředí (2. stupeň).

Jaké doklady je nutné mít s sebou

Předložte žádost obsahující náležitosti stanovené vyhláškou č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, a to zejména:

identifikaci žadatele (jméno a příjmení, bydliště, číslo občanského průkazu),

zdůvodnění žádosti,

rozsah odnětí nebo omezení, jeho způsob (trvalé, dočasné na dobu),

údaje o dotčených pozemcích (obec, katastrální území, číslo parcely, druh pozemku, výměra, údaje o vlastnících, spoluvlastnících či nájemcích pozemků),

snímek z mapy katastru nemovitostí, popřípadě geometrický plán,

údaje lesního hospodářského plánu (lesních hospodářských osnov) o dotčených lesních porostech,

výpočet náhrad škod na lesních pozemcích a předpoklad zvýšených provozních nákladů,

výpočet poplatků za odnětí,

návrh plánu rekultivace (pokud je nutný),

pravomocné územní rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem,

vyjádření vlastníka nebo nájemce dotčeného pozemku,

vyjádření odborného lesního hospodáře,

stanovisko příslušného orgánu státní správy ochrany přírody.

Žádost, kterou na příslušný úřad předložíme, bude potom vyřízena do 30 dnů od data jejího podání. Nedoporučuje se zákonné předpisy obcházet, neboť v takovém případě hrozí sankce za správní delikt podle lesního zákona až do výše 1 000 000 Kč.

Zdroj: Portál veřejné správy