Nájem versus vlastní bydlení: výhody a nevýhody

Češi inklinují k pořizování si vlastního bydlení, zvláště pokud mají volit mezi hypotékou a tržním nájmem. Ale bydlení v pronajatém bytě či domě má i svoje výhody. Jak vychází jejich vzájemné srovnání?

Od doby, kdy úvěry z hypoték výrazně klesly, se skutečně často může stát, že splátka bance je stejná, nebo dokonce nižší než měsíční nájemné za stejně velký byt, takže srovnání vypadá jednoznačně. Jenže je potřeba zvážit i další hlediska: zejména životní situaci a věk člověka, který o bydlení uvažuje, a pak lokalitu a hodnotu bytu včetně výhledu na její zvyšování do budoucna.

Jelikož deregulace nájmů už skončila, nejsou už ve výši nájemného u srovnatelných bytů tak velké rozdíly, ale cena se hodně liší v závislosti na lokalitě. V některých případech navíc výše deregulovaného nájemního v obecních bytech stále nedosahuje výše tržního nájemného. Vznikají navíc paradoxy, kde jsou někdy malé byty ve vyloučených lokalitách včetně bydlení na ubytovně srovnatelně drahé jako bydlení ve velkých městech.

Bydlení v podnájmu

Platí, že čím menší bydlení si pronajmete, tím dražší to vzhledem k velikosti bude. V Praze to například znamená, že za byt 2+kk nebo 2+1 ve starší zástavbě zaplatíte včetně poplatků 10 až 12 tisíc korun, přičemž za deset až čtrnáct tisíc korun už můžete mít byt o místnost větší. Cena garsoniéry přitom startuje na sedmi až osmi tisíc korun za měsíc se vším všudy.

Na podobné rozdíly, kdy velký byt nemusí nutně stát několikanásobek ceny malého, narazíte, i když budete uvažovat o koupi bytu do osobního vlastnictví. Pokud bude někdo platit nájemné deset tisíc korun měsíčně, zaplatí za dvacet let 2,4 milionu korun, což může vypadat jako peníze vyhozené do vzduchu, za něž by se dalo pořídit vlastní bydlení, ale při podobných úvahách je vždy třeba vzít v potaz více faktorů.

Vlastní bydlení

Je potřeba uvědomit si, že při koupi vlastního bytu či domu každého čekají nejen vysoké pořizovací náklady, případně zvýšené o úroky a poplatky za úvěr od hypoteční banky nebo stavební spořitelny. Pro představu – menší 3+1 v novostavbě na kraji města vyjde v Praze na něco kolem tří milionů korun, v Brně se zájemce vejde do dvou milionů. V mnoha méně vyhledávaných městech nová výstavba prakticky neexistuje, koupě staršího bytu tam může být i záležitostí několika set tisíc korun.

Zvláště u menších bytů poslední roky cena hypotéky nepřesahovala výši měsíční splátky za nájem – platí to však spíš pro větší města, v menších jsou nové byty podobně drahé, ale nájemní bydlení ve starším bydlení bývá výrazně levnější než hypotéky. A naopak, nájemné za velký byt například v Praze bude o dost levnější, než kdybyste tentýž byt koupili na hypotéku a chtěli ho například dvacet let splácet.

Pokud si vezmete úvěr, platí, že čím kratší doba splácení, tím méně přeplatíte, ale výše splátky může přesáhnout tržní nájemné. Pokud se rozhodnete při nižší splátky, můžete celkově úvěr přeplatit téměř dvojnásobně.

Platí také, že pro někoho může být výhodné vzít si úvěr na vlastní bydlení v mladším věku a ve vyšším platit už jen vlastní provoz bytu či domu, ale hrozí, že mladý člověk si koupí byt, který mu v dalším životě nebude vyhovovat svou velikostí nebo lokalitou. Pořizování vlastního bydlení se také nedá moc doporučit lidem, u kterých hrozí časté stěhování kvůli profesi a podobně.

Navíc je třeba počítat s výdaji na energie a také s těmi, které jsou spojené s členstvím ve společenství vlastníků, konkrétně jde například o fond oprav. Ke splátce hypotéky je tak třeba připočíst celkem až pět tisíc korun měsíčně. Majitelé bytů a domů musí navíc ze svého hradit veškeré menší či větší opravy týkající se přímo jejich nemovitosti.

Na druhou stranu nemovitosti až na výjimku neztrácejí hodnotu, takže je po letech můžete prodat nebo předat dětem, které tak mohou bydlet levněji.  

Zdroj: redakce