Červencový seriál. Bezbariérové řešení staveb

Jedním z koncepčních materiálů České republiky v oblasti bydlení je Koncepce bydlení, která v návaznosti na předkládanou problematiku zmiňuje specifické aspekty bydlení osob se zdravotním postižením. 

Jedním z cílů této Koncepce je vytváření podmínek pro zabezpečení důstojného a přiměřeného bydlení využitelného bez ohledu na věk, pohlaví či zdravotní omezení. 

Pro nezávislý a samostatný život osob se zdravotním postižením je nezbytnou podmínkou zajištění přiměřeného bydlení s přístupností bytového domu ve své vnitřní dispozici a v návazností na přístupnost vnějšího okolí. U samotných bytů by mělo být snahou zajistit jejich adaptabilitu s cílem minimálních úsporných úprav pro přizpůsobení měnících se potřeb jednotlivých uživatelů v průběhu jejich života.

Základní pojmy:

Bezbariérové užívání staveb ■ obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem.

Osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace ■ osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osoby pokročilého věku, těhotné ženy, osoby doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let.

Osoba pokročilého věku ■ osoba starší 65 let, označována také jako senior:

§  mladý senior je senior ve věku 65-74 let s charakteristickým rysem penzionování (odchod do starobního důchodu),

§  starý senior je senior ve věku 75-84 let, jehož charakteristickým rysem je problematika adaptace,

§  velmi starý senior je senior ve věku 85 a více let s charakteristickou problematikou soběstačnosti a zabezpečení.

Seriál Bezbariérové bydlení je rozdělen do osmi základních částí:

Bezbariérové bydlení – proč a pro koho.

Bytový dům a jeho přístupnost.

Komunikační prostory, schodiště, výtahy a plošiny.

Domovní vybavení bytových domů.

Bezbariérové úpravy bytu.

Hygienické prostory.

Kuchyně.

Obývací pokoj a ložnice.

Materiál vznikl jako součást řešení projektu TA ČR č. TD03000279 s názvem Bydlení jako činitel sociálního začleňování.

Zdroj: Ing. Renata Zdařilová, ČKAIT

Červencový seriál. Bezbariérové bydlení – proč a pro koho

Stárnutí populace, zvyšující se podíl osob v seniorském věku, je celoevropský trend, který trvá již několik desetiletí. Tento trend také pozorujeme u osob se zdravotním postižením. 

Podle statistického šetření provedeného Českým statistickým úřadem v roce 2013 žije v České republice 1 078 673 osob se zdravotním postižením, což je 10,2 % populace, a z této skupiny zaujímají více než 29 % osoby s tělesným postižením. Z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o významné skupiny občanů, a tento fakt vyvolává potřebu adekvátně reagovat na vytváření potřebných stavebně technických podmínek výstavby, a to včetně bydlení.

Bezbariérové bydlení by mělo svým charakterem aktivizovat člověka a zlepšit jeho obecnou kvalitu života. Spokojenost s takovým bydlením seniorů a zdravotně postižených vede k oddálení případné nutnosti jejich odchodu do specializovaných zařízení.

Požadavky na bydlení jsou v českém právním prostředí upraveny v obecné rovině. Základním koncepčním dokumentem bytové politiky České republiky je Koncepce bydlení, jejíž cíle (mimo jiné zvyšování nabídky a kvality bydlení) jsou konkrétně naplňovány právními předpisy a podpůrnými nástroji v oblasti bydlení. Z tohoto obecného hlediska v současné době neexistuje podmínka nutnosti výstavby bezbariérového bydlení, respektive výstavby bezbariérových bytů, pokud takovéto bydlení není podporováno dotačními tituly.

Specifické technické požadavky zacílené na osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace jsou předmětem prováděcí vyhlášky stavebního zákona. Jedná se o vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Požadavky na technické řešení bytových domů jsou uvedeny v přílohové části vyhlášky pouze pro domy obsahující byt zvláštního určení. Vstupy do objektu, schodiště, výtahy, rampy a dveře běžných bytových domů musí vyhovovat obecným kritériím technického řešení stanovených vyhláškou. Požadavky na technické řešení bezbariérových bytů jsou specifikovány jako požadavky na řešení upravitelných bytů a řešení bytů zvláštního určení. Byt zvláštního určení je byt zvlášť upravený pro bydlení zdravotně postižených osob; upravitelný byt je byt, který bez dalších stavebních úprav může sloužit osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

Technické řešení bezbariérových bytů je předmětem přílohy této vyhlášky, jenž upravuje podmínky pro osoby s pohybovým omezením ve vztahu dispozičního řešení, požadavků na hygienické prostory, lodžií, balkonů a teras, velikosti dveří a oken, umístění ovládacích prvků. Pro osoby se zrakovým postižením jsou specifikovány podmínky technického řešení pro rozvody energií a vybavení elektrickými zásuvkami.

Jedním z principů vytváření vhodného bezbariérového bydlení je tzv. celoživotní (přizpůsobitelné) bydlení reagující na potřeby všech uživatelů jakéhokoliv věku a zdravotní kondici, ať už to jsou rodiče s dětmi v kočárku, samotné malé děti, dospělé osoby, senioři, osoby se ztrátou pohybových či zrakových schopností. Každý z těchto uživatelů má jiné pohybové, manipulační, dosahové a orientační schopnosti, které je potřeba při tvorbě přizpůsobitelného bydlení respektovat. Základem by měla být samostatnost a svoboda pohybu všech uživatelů s minimálním zabezpečením:

§  pochůzí plochy bez výškových rozdílů (max. do 20 mm) a schodišťových stupňů;

§  dostatečným průchozím prostorem;

§  volnou manipulační plochou;

§  výškovým osazením ovládacích prvků a dalšího vybavení.

Zdroj: Ing. Renata Zdařilová, ČKAIT

Červencový seriál. Bytový dům a jeho přístupnost

Každý bytový dům musí být bezbariérově dostupný od zastávek hromadné dopravy a parkovacích ploch. 

Jde o zajištění bezbariérových tras, které splňují základní technická kritéria v podobě šířky, vhodného příčného a podélného sklonu chodníku s pevným povrchem pro snadný pohyb zvláště osob se sníženou mobilitou. Při nedodržení uvedených požadavků pak nelze hovořit o přístupném bytovém domě, neboť sebelepší technické provedení přizpůsobitelné bydlení bude zmařeno bariérami na přístupových trasách.

K řešení venkovního prostoru bytových domů náleží také návrh odpočinkových míst, vhodného mobiliáře v podobě laviček, fitness prvků pro aktivaci seniorů s respektováním ergonomických parametrů.

Nedílnou součástí venkovních úprav je zajištění parkovacích ploch s vyhrazeným stáním pro imobilní obyvatele s vhodně řešenou volnou plochou pro manipulaci při nástupu a výstupu z vozidla. Toto vyhrazené místo je důležité umístit v přímé návaznosti na chodník a bezbariérové vstupy do bytových domů. Vyhrazená místa musí být označena vodorovným a svislým dopravním značením.

Přístup ke všem vstupům bytového domu musí být řešen v úrovni přilehlého upraveného terénu bez výškových rozdílů a dveřních prahů. U vlastního vstupu zabezpečíme dostatečnou volnou manipulační plochu pro snadné ovládání otevíravých dveřních křídel. Velikost této plochy je závislá od způsobu otevírání vstupních dveří, min. však 1,5 x 1,5 m, a je žádoucí, aby byla ve své podstatě vodorovná. Vlastní vstup z důvodů ochrany před nepřízní počasí dostatečně zastřešujeme v minimální velikosti v návaznosti na zajištěnou manipulační plochu. Důvodem je ochrana všech obyvatel domu včetně osob s omezenou schopností pohybu nebo s kočárkem. Pro bezpečný pohyb osob se zrakovým omezením (slabozrakých) je důležité řádné osvětlení vstupního prostoru a kontrastní značení prosklených povrchů v úrovni očí. Vnitřní vstupní prostor bytového domu v podobě zádveří musí vykazovat vhodnou velikost umožňující snadný pohyb osoby na vozíku.

Hlavní vstupy do bytového domu musí mít šířku s otevřením nejméně 1250 mm, přičemž hlavní křídlo vstupní stěny musí zabezpečit otevření nejméně 900 mm. Tyto požadavky jsou platné také pro další navazující dveře na hlavní komunikační trase bytového domu (v zádveří, chodbách apod.) Pro vstupní prostory bytového domu je také velmi důležitá vhodná velikost zádveří se zajištěním manipulačních prostor pro pohyb s dětským kočárkem nebo osob na vozíku.

V případě použití bezbariérových ramp pro vyrovnání výškových rozdílů ve vstupu u starších domů je nutné respektovat jejich rozměrové parametry se šířkou nejméně 1500 mm a zachováním podélného sklonu nejvýše 1:16 (6,25 %), event. u stávajících bytových domů může být sklon až 1:8 (12,5 %) za předpokladu, že rampa bude do délky 3 m a bude překonávat výšku max. 375 mm. Zvětšování sklonu rampy přináší pro osoby na vozíku a osoby s holemi komplikace při jejich samostatném pohybu.

Zdroj: Ing. Renata Zdařilová, ČKAIT

Červencový seriál. Komunikační prostory, schodiště, výtahy a plošiny

Chodbové komunikační prostory a dveřní otvory na veřejných plochách bytového domu musí respektovat zvýšené průchozí a manipulační prostory osob s kočárky, osob na vozíku či osob s francouzskými holemi. 

Pro bezpečný pohyb všech uživatelů jsou důležité protiskluzové a bezpečné povrchy podlahovin. Pro snadnou orientaci osob slabozrakých je nutno dbát na barevné kontrasty dveřních otvorů a dalších vybavení komunikačních prostor. Neméně důležité je osvětlení všech komunikačních prostor.

Schodiště

V případě schodiště je potřeba věnovat pozornost vhodné šířce schodišťového ramene, aby zabezpečilo také přemísťování nadměrných předmětů. Pro snadný pohyb je důležité respektovat vhodné rozměrové parametry schodišťových stupňů – výška pro bezpečný nášlap, šířka stupně pro pohodlné došlápnutí a v neposlední řadě sklon schodišťového ramene pro snadný výstup a sestup osob s omezenou hybností. Osobám slabozrakým je nutné zabezpečit výrazné kontrastní značení prvního a posledního schodišťového stupně po celé jeho délce a šířce stupnice. Kontrastní značení podstupnice je nepřípustné, neboť slabozraké vede k špatné orientaci – kontrastní podstupnice je vnímána jako vodorovná plocha stupnice. Schodišťové rameno musí být po obou stranách vybaveno schodišťovými madly, která budou mít při nástupu a výstupu dostatečný přesah pro snadný pohyb špatně pohyblivých osob. Celý schodišťový prostor včetně výtahové kabiny je nutné řádně osvětlit. Nejmenší průchodná šířka schodišťového ramene je 1500 mm. Tento požadavek vyplývá z uživatelského hlediska (osoby s holemi, s malými dětmi do tří let, osob s nákupy apod.) a z požadavků vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (podle této vyhlášky musí schodiště umožnit přepravu předmětů rozměrů 1 950 x 1 950 x 800 mm) a z požadavků ČSN 73 4130:2010 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky. Pokud by schodiště vybíhalo do komunikačního prostoru, musí být zabezpečeno proti možnosti vstupu do prostoru s výškou nižší než 2,1 m.

Výtahy

Přístupné prostředí bytového domu je takové, kde je zajištěna dostupnost jednotlivých podlaží výtahem nebo jiným zdvižným prostředkem s dostatečnou velikostí, nezbytně nutným vybavením pro sebeobsluhu a dostatečnou volnou plochou pro manipulaci uživatelů při nástupu a výstupu z tohoto zařízení. Výtah musí spojovat jednotlivá podlaží v úrovni vstupů do bytů a v úrovni samotného vstupu do bytového domu. Minimální velikost kabiny výtahu je u novostavby 1,1 x 1,4 m, u změn dokončených staveb nejméně 1,0 x 1,25 m.  U takto velkých výtahů se předpokládá, že nástup i výstup bude z užší strany a pouze v jednom směru. V případě nutnosti vystoupení z kabiny výtahu s otočením o 90° se musí minimální velikost přizpůsobit nezbytné manipulační ploše, tedy minimálním rozměrům 1,5 x 1,5 m nebo optimálně velikosti 1,4 x 1,6 m. Ve výtahové kabině je nutné umístit nejméně na jedné stěně madlo, sklápěcí sedadlo, zrcadlo (pro sledování překážek při výstupu z kabiny) a ovládací panel.

Použití šikmé zvedací plošiny pro dopravu osob na vozíku u stávajících objektů není pro veřejné užívání zcela vhodné. V případě jejího použití je nutné zachovat na schodišťovém rameni minimální průchodnou šířku 550 mm mezi plošinou v provozní poloze. Doporučená maximální velikost plošiny je 0,75 x 1,0 m.

Zdroj: Ing. Renata Zdařilová, ČKAIT

 

 

Červencové téma. Domovní vybavení bytových domů

Přístupnost všech prostor domovní vybavenosti, tj. určených sklepních boxů, místností pro kola a kočárky nebo vozíky, dílen, prádelen a sušáren, prostoru pro kontejnery včetně jeho výškového umístění musí být řešena z hlediska osob používajících vozík.

V dostupné vzdálenosti od bytového domu navrhujeme bezpečné umístění plochy pro komunální a tříděný odpad. Tento prostor musí zajistit dostatečný volný půdorysný prostor pro snadnou manipulaci s odpadem a výškovou dostupnost vhazovacího otvoru odpadních nádob.

Umístění domovních listovních schránek ve vhodné výšce musí umožnit snadné vybírání zásilek. Podle podmínek normy ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy musí být nejméně 25 % schránek umístěno v rozmezí 0,7–1,2 m od úrovně podlahy právě s ohledem na osoby se sníženou pohyblivostí. Pokud domovní listovní schránka patří k bytu zvláštního určení, musí být umístěna tak, aby otvor pro vyzvednutí zásilky byl v rozmezí 0,85–1,2 m nad podlahou.

V dosahovém pásmu osob na invalidním vozíku (0,8 – 1,2 m) musí být také veškeré ovládací prvky se zajištěním kontrastu vůči stěnovým konstrukcím, např. vypínače, zvonky apod.

Tlačítko zvonku patřící k bytu zvláštního určení musí být hmatově a vizuálně kontrastní. Vedle zvonku musí být rámeček pro vložení štítku s Braillovým písmem, jehož rozměry jsou nejméně 12 mm na výšku nejméně 100 mm na šířku.

Sklepní box patřící k bytu zvláštního určení musí být hmatově i vizuálně rozlišitelný od ostatních. Zpravidla je umístěn jako první v řadě nebo obsahuje jiný orientačně jednoznačný prvek, zejména štítek s reliéfními znaky a Braillovým písmem. Rozměry sklepních boxů bezbariérových bytů musí svými rozměry umožnit alespoň najetí vozíku do tohoto prostoru.

Zdroj: Ing. Renata Zdařilová, ČKAIT

Červencové téma. Bezbariérové úpravy bytu

Mnohdy není zcela jasné, co vše patří mezi základní požadavky na bezbariérové vybavení bytu. Právě tomuto tématu se věnuje pokračování našeho seriálu.

Mezi základní požadavky bezbariérových úprav bytu patří:

§   možné úpravy se zřetelem na specifické potřeby v průběhu stárnutí a jiných životních změn,

§   velikost chodeb bytu se zajištěním potřebné manipulace,

§   umístění ovládacích prvků (vypínače, ovládání topení, vzduchotechniky apod.),

§   množství zásuvek v pobytových prostorech,

§   dostatečná velikost úložných prostor.

Dispoziční řešení bytu s požadavkem na bezbariérové užívání musí odpovídat manévrovacím možnostem vozíku a jeho bezkoliznímu průjezdu všemi místnostmi a prostory. Nejmenší doporučené plochy prostor bytu jsou normou ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy stanoveny pro obytné místnosti a kuchyně, a to na základě velikosti bytu. Je nutné si uvědomit, že nejdůležitějším hlediskem je zabezpečení volného pohybu osob na vozíku po bytové jednotce a zajištění manévrování a otáčení o 180° s manipulační plochou 1,5 x 1,5 m, mezi vybavením bytu a konstrukcemi je nutné zajistit průchod min. šířky 0,9 m, optimálně 1,0 m.

V bytě nebo v návaznosti na něj musí být vymezen prostor pro skladování vozíku. Tento prostor bývá většinou vyhrazen ve vstupní části bytové jednotky – v předsíni. Skladování vozíku může být v rozloženém nebo složeném stavu

Vstupní dveře do bytu, vnitřní průchody a dveřní otvory musí mít dle podmínek vyhlášky č. 398/2009 Sb., šířku nejméně 0,9 m. Všechny dveře v bytě, vyjma vstupních, musí být zároveň bez prahů. Na obou stranách dveří musí být zabezpečen dostatečný prostor pro manipulaci s vozíkem.

Předsíně a chodby bytu plní zároveň funkci úložných prostorů se zabudovanými skříněmi a jiným interiérovým vybavením a mnohdy znemožňují volný pohyb při zvýšených manipulačních nárocích. Z těchto důvodů je vhodné řešit sokly skříní či jiné odkládací plochy ve výši 0,3 m a hloubky 0,2 m pro možné podjetí vozíku. Tímto řešením lze docílit snížení šířky komunikačních prostor až na hodnotu 1,3 m.

Chodba bytu či jiný komunikační prostor musí svou velikostí umožnit snadný pohyb osob se sníženou mobilitou a zajistit manipulaci pro otočení a otevírání dveří. Je nutné respektovat dosahové pásmo ve výšce 0,45–1,2 m nad podlahou pro umístění veškerých ovládacích prvků vybavení – vypínačů, zásuvek. V dosahové vzdálenosti je potřebné také umístit uzávěry vody, ventily, jističe, ovládání topení, větrání a obdobné technické vybavení.

V bytech pro osoby se zrakovým a sluchovým postižením musí být pokoje vybaveny nejméně třemi dvojitými elektrickými zásuvkami umožňujícími užití kompenzačních pomůcek na bázi PC, audiotechniky a pomůcek pro vizuální kontrasty.

Zdroj: Ing. Renata Zdařilová, ČKAIT

 

 

Červencové téma. Hygienické prostory

Řešení bezbariérových hygienických prostor stanovených vyhláškou č.398/2009 Sb., vychází z dílčích obecných požadavků na řešení bezbariérových záchodů, van, sprchových koutů a sprchových boxů. 

Požadavky na hygienické bloky s parametry bezbariérového užívání – koupelny se sprchovým koutem nebo vanou jsou uvedeny v české technické normě ČSN 73 4108:2013 Hygienická zařízení a šatny, jenž sice neplatí pro navrhování hygienických zařízení v obytných budovách, ale může být inspirací pro řešení těchto náročných prostor.

Základní bezbariérový hygienický prostor, jenž je vždy tvořen koupelnou se záchodem, musí být umístěn na úrovni vstupu do bytu, a to v návaznosti na obytné místnosti, zvláště ložnice. Dveře koupelny musí být otvíravé ven. V bytě se třemi a více obytnými místnostmi, musí být zřízena další samostatná záchodová kabina, jejíž dveře o šířce nejméně 0,8 m musí být také otvíravé směrem ven. Samostatná záchodová kabina musí umožnit najetí vozíku zejména za účelem úklidu. Další bezbariérové požadavky nejsou na tuto kabinu kladeny.

Výsledná půdorysná velikost základní bezbariérové koupelny musí respektovat manipulační nároky u jednotlivých zařizovacích předmětů – umyvadla, záchodové mísy, sprchového koutu, vany atd., a samotný manipulační prostor invalidního vozíku průměru 1,5 m. Vhodné rozmístění zařizovacích předmětů a technického vybavení umožní snadný přístup osobám s pohybovým omezením. Hygienické prostory je vždy potřeba vybavit protiskluzovými podlahovými materiály.

Umístění vany nebo sprchového koutu je v bezbariérových koupelných bytů zcela individuální a v závislosti na pohybových možnostech uživatelů. Optimální řešení je použití obou zařizovacích předmětů. V případě upřednostnění vany (zvláště u bytů s více obytnými místnostmi) musí být zabezpečena dostatečná manipulační plocha před vanou. Vhodná velikost vany je 1,6–1,7 m délky a 0,7 m šířky, výška vany 0,5 m. Vana by měla být odsazena od stěny ve vzdálenosti 0,1 m z důvodů umístění madla, které nesmí zasahovat do prostoru vany. V návaznosti na sedací část vany se v bezbariérové úpravě musí provést přizděná plocha šířky nejméně 0,4 mm, která slouží jako místo pro přesedání z vozíku. Dalším možným přesunem do vany je pomocí zvedáků.

Koupelny se sprchovým koutem jsou vhodné do menších bytů. Sprchový kout o nejmenších půdorysných rozměrech 0,9 x 0,9 m musí být vybaven sklopným sedátkem, event. mobilní stoličkou, a madly. Vedle sprchového prostoru musí být zajištěno volné místo pro odložení vozíku.

Osazení záchodové mísy je osově 0,45 m od boční stěny, na které se umisťuje pevné madlo. Vedle záchodové mísy na druhé straně musí být zachován volný prostor, proto se zde osazuje pouze madlo sklopné.

Stěny hygienické prostory musí zajistit po konstrukční stránce kotvení nejrůznějších opěrných pomůcek (např. madla) s nosností minimálně 150 kg.

Optimální řešení hygienického prostoru vychází z konkrétních požadavků a možností zdravotního postižení konkrétní osoby.  Praktické příklady jako zdroj inspirací jsou zobrazeny na obrázcích (obr. 6a–6e).

Zdroj: Ing. Renata Zdařilová, ČKAIT

Červencový seriál. Kuchyně

V kuchyni musí být zabezpečen dostatečný manipulační prostor velikosti 1,5 x 1,5 m pro otáčení vozíku a pro současný pohyb více osob. 

Vybavení kuchyně by mělo umožnit podjetí vozíku pod pracovní desku, varnou desku a mycí centrum, a musí být v dosahu osoby na vozíku. Kuchyň je potřeba vybavit optimálně systémem výsuvných polic v horních skříňkách, pojízdnými kontejnery apod.

Velikost kuchyně a její rozměrové parametry musí již v samotném návrhu respektovat zvýšené manipulační plochy osob s omezenou schopností pohybu. Mezi kuchyňskou linkou a dalším interiérovým vybavením nebo stěnovou konstrukcí musí být zajištěn volný manipulační prostor průměru 1,5 m. V případě kuchyňské linky v poslední variantě je manipulace zajištěna podjetím pod linku v hloubce 0,2 m, čímž je možné zúžit šířku až na výsledných 1,3 m.

Tab.: Doporučené nejmenší plochy kuchyní v závislosti na velikosti bytu podle ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy

Druh kuchyně

Minimální plocha

Charakteristika bytu

Bezbariérový byt

Běžný byt

Pracovní kuchyň 

7 m2

5 m2

byt s 1 až 3 obytnými místnostmi

8 m2

6 m2

byt se 4 obytnými místnostmi

10 m2

8 m2

byt s více než 4 obytnými místnostmi

Kuchyně se stolováním  

8 m2

6 m2

byt s 1 a 2 obytnými místnostmi

12 m2

10 m2

byt se 3 obytnými místnostmi

14 m2

12 m2

byt se 4 obytnými místnostmi

17 m2

15 m2

byt s více než 4 obytnými místnostmi

Obytná kuchyň nahrazující obývací pokoj 

22 m2

16 m2

byt s 1 obytnou místností

24 m2

18 m2

byt se 2 obytnými místnostmi

Obytná kuchyň s 1 lůžkem, nahrazující obývací pokoj

24 m2

16 m2

byt s 1 obytnou místností

 Zdroj: Ing. Renata Zdařilová

 

 

Červencový seriál. Obývací pokoj a ložnice

Obytné i pobytové místnosti musí při předpokládaném rozmístění nábytku umožňovat otáčení vozíku o 360°, tomu odpovídá kruhová plocha o průměru 1,5 m. 

V bytě pro více než jednoho uživatele se musí prokazovat v obytných místnostech základního charakteru, zejména u obývacího pokoje a jedné ložnice, dostatek prostoru pro pohyb dvou vozíků současně.

Hlavní obytný prostor (obývací pokoj) a základní ložnice musí být situovány ve vstupním podlaží bytu. Tomuto požadavku musí také odpovídat vhodná půdorysná velikost těchto místností pro zabezpečení manipulačních podmínek osob se sníženou pohyblivostí. Základní obytné místnosti je vhodné vybavit dostatečným množstvím zásuvek pro případné umístění kompenzačních pomůcek osob se smyslovým postižením a zabezpečit možnost dodatečné instalace tísňového volání.

Tab.: Doporučené nejmenší plochy obytných místností na základě velikosti bytu upravuje ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy

Funkční využití obytné místnosti

Minimální plocha

Charakteristika bytu

Bezbariérový byt

Běžný byt

Obývací pokoj bez stolování  

20 m2

16 m2

byt s 1 a 2 obytnými místnostmi

22 m2

18 m2

byt s 3 a 4 obytnými místnostmi

24 m2

20 m2

byt s více než 4 obytnými místnostmi

Obývací pokoj se stolováním  

20 m2

16 m2

byt s 1 a 2 obytnými místnostmi

24 m2

21 m2

byt s 3 a 4 obytnými místnostmi

26 m2

246 m2

byt s více než 4 obytnými místnostmi

Obývací pokoj bez stolování a 1 lůžkem 

20 m2

16 m2

byt s 1 a 2 obytnými místnostmi

24 m2

20 m2

byt s 3 obytnými místnostmi

Obývací pokoj se stolováním a 1 lůžkem

22 m2

22 m2

byt s 1 a 2 obytnými místnostmi

Ložnice s 1 lůžkem

12 m2

8 m2

 

Ložnice se 2 lůžky

17 m2

12 m2

 

 

Ložnice, ať už jednolůžkové, dvoulůžkové nebo manželské, je vhodné navrhovat s velkou mírou flexibility. Dostatečné manipulační prostory umožňují volný pohyb u postele, před skříněmi nebo u pracovního stolu.

V obytných místnostech je nutné zajistit vhodnou výšku parapetu okenních otvorů s možností dobrého pohledu z pozice v sedě (senioři, osoby na vozíku) a umožnit tím bezprostřední kontakt s venkovním prostředím. Pro splnění tohoto požadavku by zasklení výplní nemělo být výše než 0,6 m od úrovně podlahy.  Jestliže je výška parapetu menší než 0,85 m, stanovuje § 26 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, povinnost doplnit okna zábradlím do této výšky.

Okna musí být snadno otevíratelná s umístěním ovládání oken do výšky maximálně 1,1 m nad podlahou a minimálně 0,5 m od rohu místnosti nebo případného interiérového vybavení. Umístění okenních tvorů v jednotlivých místnostech musí zajistit přístup osob s omezenou schopností pohybu.

Venkovní pobytový prostor je důležitým prvkem pro osoby s pohybovým omezením, proto velikost balkonů a lodžií musí zabezpečit užívání těmito osobami. Balkony a lodžie musí mít hloubku nejméně 1,5 m, sklon podlahy nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %), světlou šířku dveří nejméně 0,8 m. Plocha musí umožnit manévrování s invalidním vozíkem, chodítkem, dětským kočárkem apod.

Pro snadnou viditelnost sedících osob je důležitá správná volba konstrukce zábradlí, která nesmí znemožňovat výhled. Neprůhledná část konstrukce zábradlí by měla být do výšky maximálně 0,6 m nad podlahou.

Zdroj: Ing. Renata Zdařilová, ČKAIT