Červnový seriál. Zabezpečení a pojištění nemovitosti

Čas prázdnin klepe na dveře, v duchu nejspíš už balíme kufry, abychom na pár dní utekli všednodennosti. Sníme o klidu a pohodě, o letní harmonii. Ale…

Ještě před tím, než za sebou zabouchneme dveře, měli bychom se ujistit, že všechny zámky, symbolicky řečeno, odolají těm, kdož na chvíle, kdy náš domov osiří, čekají. A nejde jen o zloděje. I počasí dokáže udělat pěknou paseku, o technických závadách v bytech nemluvě.

Červnové téma se tudíž stane jakýmsi průvodcem krajinou bezpečnosti. Na to, jak zabezpečit nemovitost, se podíváme z hlediska technického i smluvního, čímž myslíme pojištění nemovitosti.

Pokud se domníváte, že v této oblasti není nic, co byste nevěděli, zjistíte nejspíš s překvapením, že dobře se pojistit, může být docela oříšek.

Téma bude jako obvykle rozděleno do několika částí a centrem naší pozornosti se stane:

·         technické zabezpečení (detekce požáru, čipové systémy, kamerové systémy),

·         pojištění nemovitostí (rodinné domy, rekreační objekty, bytové domy,

·         pojištění domácnosti,

·         asistenční služba,

·         vysvětlení důležitých pojmů.

Pokud vás budou zajímat další podrobnosti či budete potřebovat odpověď na některé otázky, pište na mail info@portalobydleni.cz.

Červnový seriál. Pojištění nemovitostí

Historie pojištění je na území dnešní České republiky doložena od konce 17. století. K nejstarším druhům „pojištění“ patří pojištění proti požárům.

Proto se ve městech již od středověku začaly postupně vytvářet podmínky pro pravidelné vybírání příspěvků od různých cechů a podobně, jakož i pro jejich čerpání v případě škody požárem vzniklé.

Jak šel čas

Přípravy k založení první soukromé vzájemné pojišťovny pro Čechy byly zahájeny již v roce 1823 za podpory nejvyššího purkrabího – hraběte z Kolowrat. První vzájemná pojišťovna na území Čech pak byla založena v roce 1827. Rozvoj a vznik dalších pojišťoven se datuje až do druhé poloviny 19. století a byl důsledkem rychlého rozvoje podnikatelských aktivit. K nejvýznamnějším ústavům v té době patřily Asekurační spolek cukrovarníků Praha, Pražská městská pojišťovna, Vzájemná pojišťovací banka Slávie, Pojišťovna Praha a První česká zajišťovací banka.

Do roku 1945 působilo v bývalém Československu více než 700 pojišťoven. Říjnovým dekretem z roku 1945 došlo ke znárodnění soukromého pojišťovnictví zestátněním. V roce 1947 byl již počet pojišťoven omezen na pět a s platností od 1. ledna 1948 byl vytvořen jediný pojišťovací ústav – Československá pojišťovna, n. p. se sídlem v Praze. V roce 1958 pak začleněním První české zajišťovací banky vznikla Státní pojišťovna, pojišťovací a zajišťovací podnik, která v této monopolní formě působila v Československu až do roku 1969, kdy došlo k jejímu rozdělení na dvě části – Českou státní pojišťovnu v Praze a Českou státní pojišťovnu v Bratislavě, obě řízené tehdejším ministerstvem financí. K rozbití jejich monopolního postavení a otevření trhu došlo až po více než dvaceti letech na základě změny politické situace v naší zemi po roce 1989.

Pojištění nemovitosti

Vlastnictví nemovitosti představuje i odpovědnost za majetek a záchovnou péči o něj a předcházení rizikům spojených s jeho užíváním a provozem. Stejnou pozornost jako plánování a provádění oprav a údržby nemovité věci by měl vlastník nemovitosti věnovat i jejímu odpovídajícímu pojištění.

Způsob a rozsah pojištění upravuje vždy pojistná smlouva, jejíž přílohou bývají zpravidla pojistné podmínky vybraného pojistitele. Je třeba mít na paměti, že ne vždy odpovídají sjednané podmínky pojištění nemovitosti obecným zvyklostem (je např. vyloučeno riziko povodně, apod.) a proto je při hodnocení způsobu pojištění vždy nutné vycházet ze sjednaných pojistných podmínek konkrétní nemovitosti.

Rizika sjednávání pojištění

Při sjednávání pojištění je důležité správně stanovit pojistnou částku, na kterou bude nemovitost pojištěna. Bude-li sjednaná pojistná částka nižší, než je skutečná hodnota pojištěné nemovitosti, může dojít k situaci, kdy pojistitel (pojišťovna) může v rámci likvidace škody namítnout podpojištění nemovitosti, v důsledku čehož může dojít i ke krácení plnění ze strany pojistitele. Sjedná-li si vlastník nemovitosti pojištění nemovitosti v hodnotě například 5 mil. Kč s pojistnou částkou ve výši například 1 mil. Kč a dojde-li k pojistné události – škodě ve výši 100 tisíc korun, pak může pojistitel (bez přihlédnutí ke spoluúčasti) při uplatnění námitky podpojištění nemovitosti plnit jen do výše 20 % nákladů (20 tisíc Kč).

Zde je třeba poznamenat, že pozemek nemá na reálnou hodnotu nemovitosti vliv, neboť zůstává vlastníkovi nemovitosti i při totální škodě na nemovitosti. Naopak umístění nemovitosti, tj. poloha pozemku, může hrát výraznou roli pro stanovení výše pojistného, v krajním případě může učinit nemovitost nepojistitelnou (např. umístění v blízkosti vodního toku).

Co je důležité v pojistné smlouvě nevynechat

U pojištění nemovitostí se zpravidla vychází z nové hodnoty nemovitosti, tj. ze zjištění, kolik by stálo její postavení ve stejných parametrech v případě totální škody, kdy by bylo třeba postavit novou nemovitost. Jde tedy o cenu stavebních materiálu a prací vynaložených na uvedení nemovitosti do stavu před škodou. Někteří pojistitelé vycházejí ze zjištění tržní hodnoty určené buď podle klíče / kalkulátoru pojistitele nebo znalce v oboru oceňování nemovitostí.

V rámci pojištění nemovitosti je nejpodstatnější pojistit rizika živelných nebezpečí, vichřice, povodní a záplav, krupobití, tíhy sněhu, apod. Častým doplněním bývá pojištění odcizení, zejména stavebně technických součástí nemovitostí, a vandalismu. Rozšířením pak může být pojištění speciálních škod, například skel či technických zařízení budovy (týká se hlavně bytových domů – například výtahy a výtahové stroje).

Výše pojistného a aktualizace smlouvy

Roční výše pojistného je vypočtena příslušnou sazbou pojistitele z pojistné částky. Výše pojistného je ovlivněna nejen výší pojistné hodnoty nemovitosti, ale také dalšími sjednanými podmínkami, například sjednáním spoluúčasti pojištěného či limitů pro jednotlivé druhy pojistných rizik.

Důležitou součástí pojištění nemovitosti by měla být i pravidelná aktualizace pojistné smlouvy, ve které je zapotřebí reagovat na případné zhodnocení nemovitosti. Idea úspory na pojistném zachováním parametrů pojištění původní nemovitosti může v případě zvýšení ceny nemovitosti, například v důsledku její rekonstrukce, vést s odstupem času ke krácení plnění pojistitele v rámci likvidace pojistné události. Úspora v řádu několika desítek či stovek korun ročně pak může znamenat krácení plnění v podstatně vyšším řádu. Podobně je třeba dbát i na další změny sjednaného pojištění, například na změnu  osoby vlastníka nemovitosti, pojistníka či způsobu platby pojistného.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Červnový seriál. Pojištění bytů, domů a domácnos

I když to na první pohled možná nevypadá, mezi pojmy „bydlení“ a „domácnost“ je nejen stylistický či třeba právní rozdíl, ale především rozdíl ve způsobu pojišťování.

Pojištění rodinného domu

Pojištění rodinného domu zajišťuje nemovitost proti škodám způsobeným živelním pojistným nebezpečím (zpravidla povodně, záplavy, vodovodní škody), krádeži, loupeži, vandalismu, nárazu dopravního prostředku či aerodynamickému třesku. Rozsah pojištění může dále zahrnovat i řadu dalších méně obvyklých nebezpečí – např. mechanické poškození vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem či havárii rozvodů. Nemělo by být rovněž opomenuto pojištění odpovědnosti za újmu, která je s vlastnictvím rodinného domu neodmyslitelně spojena.

Pojištění rekreační budovy a rekreační domácnosti

Pojištění chrání rekreační objekt a jeho movité zařízení proti živelním nebezpečím (včetně povodně, záplavy, vodovodních škod), krádeži, loupeži, vandalismu, nárazu dopravního prostředku. Rozsah pojištění může dále zahrnovat i řadu dalších méně obvyklých nebezpečí – např. mechanické poškození vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem, přepětí či podpětí v síti či havárii rozvodů. Nemělo by být rovněž opomenuto pojištění odpovědnosti za újmu, která je s vlastnictvím rodinného domu neodmyslitelně spojena.

Pojištění bytového domu

U tohoto typu pojištění je důležité odlišit stav, kdy dochází k pojištění bytového domu jako celku či k pojištění společných částí bytového domu v případech domů, rozdělených na bytové jednotky, často ve vlastnictví více jednotlivých vlastníků jednotek. Ve druhém případě je pak důležité znát podmínky pojištění pro rozhodnutí, zda je třeba ještě pojišťovat bytové jednotky. Nemusí tomu tak být a pojištění bytové jednotky v případech, kdy si její vlastník pro její nabytí sjednává hypoteční úvěr, lze řešit vinkulací plnění z pojistné smlouvy ve prospěch úvěrujícího subjektu (banky).

Pojištění bytového domu poskytuje pojistnou ochranu proti živelním nebezpečím (včetně povodně, záplavy, vodovodních škod), krádeži, loupeži, vandalismu, nárazu dopravního prostředku či aerodynamickému třesku. Rozsah pojištění může dále zahrnovat i řadu dalších méně obvyklých nebezpečí – např. mechanické poškození vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem či havárii rozvodů. Nemělo by být rovněž opomenuto pojištění odpovědnosti za újmu, která je s vlastnictvím rodinného domu neodmyslitelně spojena.

Pojištění bytové jednotky

Pojištění bytové jednotky poskytuje pojistnou ochranu proti živelním nebezpečím (včetně povodně, záplavy, vodovodních škod), krádeži, loupeži, vandalismu, nárazu dopravního prostředku či aerodynamickému třesku. Rozsah pojištění může dále zahrnovat i řadu dalších méně obvyklých nebezpečí – např. mechanické poškození vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem či havárii rozvodů. Nemělo by být rovněž opomenuto pojištění odpovědnosti za újmu, která je s vlastnictvím rodinného domu neodmyslitelně spojena. 

Pojištění domácnosti

Pojištění domácnosti ochrání vybavení bytu či bytové jednotky a věci osobní potřeby proti všem důležitým nebezpečím – veškerým živelním událostem, krádeži, loupeži i vandalismu. Lze se pojistit i proti speciálním rizikům, jako je dočasné přepětí nebo podpětí v síti, rozbití skla z jakékoli příčiny, porucha chladicího zařízení nebo havárie rozvodů.

I v těchto případech by nemělo být opomenuto pojištění odpovědnosti – pro případ, že chvilkovou neopatrností dojde například k vytopení sousedů či ke způsobení škody domácím zvířetem. Toto pojištění zpravidla obsahuje i pojištění obecné odpovědnosti členů domácnosti za způsobenou škodu. Právě obecná odpovědnost za škody doznala a doznává v souvislosti se změnami civilního práva od roku 2014 (nový občanský zákoník) výrazných změn v podobě nárůstu výše náhrad vzniklých škod, především v oblasti tzv. nehmotné újmy. Sjednané limity plnění obecné odpovědnosti členů domácnosti je nanejvýše vhodné zkontrolovat a případně aktualizovat pojistnou smlouvu (pojištění domácnosti).

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

 

 

 

 

Červnový seriál. Pojištění – pojmy, které bychom měli znát

Chceme-li se naučit cizímu jazyku, musíme znát slovíčka. Totéž ovšem platí o termínech, které jsou nedílnou součástí pojišťovací smlouvy.

Pojistná hodnota – hodnota majetku vyjádřená v penězích. Pojistná hodnota představuje velikost možné nejvyšší majetkové újmy, kterou by mohla pojistná událost způsobit.

Pojistná částka – limit nejvyššího dohodnutého pojistného plnění pojistitelem z pojistné události. Pojistná částka (horní hranice plnění) stanovená v pojistné smlouvě by měla minimálně odpovídat vypočtené pojistné hodnotě.

Podpojištění – stav, kde je sjednaná pojistná částka stavby nižší než pojistná hodnota, dochází pravděpodobně k podpojištění objektu. V případě pojistné události by pak pojistné plnění nepokrylo vzniklou škodu v plné výši. Pouze správně stanovená pojistná částka zaručuje dostatečnou pojistnou ochranu.

Pojistitel – pojišťovna podnikající na základě povolení Ministerstva financí České republiky na našem území dle českých zákonů o pojišťovnictví a zákonů souvisejících.

Pojistník – subjekt (právnická nebo fyzická osoba), který uzavřel s pojistitelem pojistnou smlouvu, má právo ji měnit či vypovědět a má povinnost platit pojistné.

Pojištěný – subjekt, k jehož předmětu pojištění (majetek, odpovědnost) se uzavřená pojistná smlouva vztahuje a má právo na pojistné plnění z pojistné události.

Pojišťovací makléř – poradce v oblasti pojištění, který pomáhá pojistníkovi a pojištěnému nastavit optimální pojištění nemovitosti (stanovení pojistné hodnoty, analýza pojistných rizik, srovnání pojistných produktů a pojistitelů, zastupování klienta v oblasti pojištění a správa pojištění, pomoc při likvidací pojistných událostí).

Pojistná smlouva – smlouva o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

Spoluúčast – podíl pojištěného na výši zjištěné škody, částka, která se odečítá z pojistného plnění při každé pojistné události. Bývá určena buď pevnou částkou (pojistitel plní až v případě, že výše škody překročí sjednanou částku, do její výše si hradí škodu sám pojištěný) nebo procentem (kterým se na výši zjištěné škody vždy podílí pojištěný).

Limit plnění – sjednaná výše plnění pojistitele v případě pojistné události. Je-li výše zjištěné škody vyšší, nese náklady nad sjednaný limit pojištěný.

Vinkulace – vazba plnění vyplývajícího z pojistné smlouvy ve prospěch třetí osoby, případě nemovitostí zpravidla ve prospěch úvěrujícího subjektu (hypoteční banky).

Likvidace – proces zjištění škody v rámci pojistné události, stanovení její výše a výše plnění pojistitele.

D&O – označení pro pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu funkce členů představenstev a dozorčích rad, případně shromáždění delegátů v případě bytových družstev. Tento pojistný produkt se užívá nejčastěji v případech ochrany členů statutárních orgánů společenství vlastníků jednotek (SVJ) či bytových družstev (BD). Není však přímým pojištěním nemovitosti.

Při výběru nejvhodnějšího pojištění je nutné posoudit, jakými nebezpečími je nemovitost nejvíce ohrožena a která nebezpečí mohou způsobit největší škody.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

 

 

Červnový seriál. Proč je dobré uzavřít pojištění

Teorie pravděpodobnosti je složitá věda, ale spoléhat na ni v souvislosti se zabezpečením našeho bydlení nemusí být zrovna šťastná volba.

V tomto případě se asi vyplatí sázet takzvaně na jistotu, neboť nepříznivých okolností, které by mohly poměrně negativně ovlivnit náš život, je poměrně hodně.

Nemovitost je obvykle ohrožována těmito nebezpečími:

  • živelními nebezpečími (požár, výbuch, úder blesku, povodeň, záplava, vichřice, krupobití, sesuv půdy, zřícení skal nebo zeminy, pád stromů, stožárů a jiných předmětů, zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy), 
  • vodou vytékající z vodovodních zařízení,
  • krádeží a loupeží,
  • úmyslným poškozením – vandalismem,
  • nárazem dopravního prostředku,
  • vadou materiálu, vnitřním mechanickým poškozením, výrobní vadou,
  • přetlakem páry, kapaliny, plynu,
  • vniknutím cizího předmětu,
  • roztržením odstředivou silou,
  • zkratem, přepětím, indukcí.

Nemovitosti bývají zpravidla nejvíce ohroženy požárem, výbuchem (podle místních podmínek vodovodními škodami, vichřicí, krupobitím, záplavou, povodní). Zařízení a inventář jsou ohroženy živelními riziky, případně krádeží, loupeží. Stroje, strojní zařízení, budovaná stavební nebo montážní díla, technologické celky, počítače a elektronická zařízení jsou ohrožena i dalšími shora uvedenými riziky a jejich pojištění je koncipováno tzv. proti všem rizikům.

Pojištění živelní

Pojištění se sjednává v tzv. základním rozsahu pro případ poškození nebo zničení věci požárem, výbuchem, úderem blesku ale i nárazem nebo zřícením letadla. Toto pojištění může být podle přání vlastníka nemovitosti rozšířeno na další nebezpečí, která mohou nemovitý majetek ohrožovat. Jedná se například o povodeň a záplavu, vichřici a krupobití, tíhu sněhu a námrazy, pád stromů a jiných předmětů, zemětřesení.

Pojištění je možno sjednat nejen na vlastní věci, ale i na cizí, které jsou například předmětem leasingové smlouvy, věci které jsou předmětem nájemních smluv, ze kterých vyplývá povinnost tyto věci pojistit atd.

Pojištění je v převážné míře koncipováno jako pojištění z nové hodnoty, znamená to tedy, že v případě poškození nebo zničení vlastních věcí pojišťovna vyplatí plnění v plné výši nákladu na opravu nebo náklad na nové pořízení věci; opotřebení se neuvažuje. Objekty a technologie méně významné nebo zcela účetně odepsané pak na časovou cenu nebo po zvážení jejich významu i jiným způsobem.

Pojištění se sjednává zpravidla se spoluúčastí, tj. částka dohodnutá mezi pojištěným a pojišťovnou v pojistné smlouvě, která se odečítá z pojistného plnění při každé pojistné události, a / nebo se stanovením limitů pojistného plnění, tj. částky, do které plní pojistitel, jakkoliv výše skutečné zjištěné škody může být vyšší. Oba parametry mají podstatný vliv na stanovení pojistné částky.

Technický slovník

Požár – oheň v podobě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo toto ohniště opustil a šíří se vlastní silou.

Výbuch – je náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par.

Úder blesku – bezprostřední přechod blesku na pojištěnou věc.

Záplava – vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.

Povodeň – zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo nádrží.

Vichřice – dynamické působení hmoty vzduchu pohybující se rychlostí 20,8 m/s a větší.

Živelní pojistné nebezpečí – požár, likvidace požáru, výbuch, úder blesku, náraz nebo zřícení letadla s posádkou, jeho části nebo nákladu, záplava, povodeň, vichřice, krupobití, sesuv půdy, zřícení skal nebo zemin, sesuv nebo zřícení lavin, pád stromů, stožárů a jiných předmětů.

Poškození věci – změna stavu věci, kterou je možno odstranit opravou nebo tuto opravu provést nelze, ale přesto je možné tuto věc nadále používat k původnímu účelu.

Zničení věci – změna stavu věci, kterou není možno odstranit opravou a proto již nelze věc nadále používat k původnímu účelu.

Pohřešování věci – stav, kdy pojištěný pozbyl nezávisle na své vůli možnost s věcí nebo její částí disponovat.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

 

 

Červnový seriál. Umění dobře se pojistit – příběh

Následující text není smyšlenkou. S takovými a podobnými situacemi se ve Sdružení nájemníků ČR nesetkávají bohužel zřídka.

Paní Nováková byla již více než tři roky vdovou. Se zesnulým manželem si něco našetřili a tak, i s pomocí dcery, si mohla pořídit malý vlastní byt v krajském městě.

Dcera bydlela poměrně daleko, protože po absolvování vysoké školy zůstala v Brně, kde se provdala. Za maminkou s manželem pravidelně dojížděli a paní Nováková se vždy na návštěvy velmi těšila. Nejinak tomu bylo i tentokrát, kdy ji čekal víkend s těmi, které měla ráda. Počasí jim přálo, prošli si město a jeho historické památky, měli i dost času probrat všechny novinky, které se udály od poslední návštěvy. Čas se však nezastaví, víkend skončil a v pondělí brzy ráno se dcera s rodinou chystala k odjezdu. Společně ještě posnídali, a jak to maminky dělávají, přibalila mladým něco dobrého na cestu.

Pondělní ráno však přineslo jedno nemilé překvapení. Netekla voda. Ještěže k ranní hygieně bylo možno použít aspoň vodu z rychlovarné konvice! Když mladí odjeli, paní Nováková si šla na chvíli zdřímnout, nic ji přece nenutilo být tak brzy. Usínala v ložnici s uspokojením, jak to dceři a její rodině dobře klape. Probudilo jí zvonění zvonku a intenzivní bušení na dveře.

Pomyslela si, koho jí to v pondělí ráno čerti nesou, ale vstala a odcházela z ložnice chodbou k domovním dveřím. Po pár krocích zjistila, že se brodí vodou. Když otevřela vchodové dveře, za kterými stáli v zástupech spolubydlící, byla doslova v šoku. Plavala i celá chodba. S pomocí souseda rychle objevili příčinu. V koupelně naplno tekla voda do umyvadla a z něho na podlahu. Příbuzní zjevně neodstranili umyvadlovou zátku a nechali otevřený kohoutek u vodovodní baterie. Taková pohroma! Kromě vytopeného bytu natekla voda i do bytů sousedů, a zejména byt pod paní Novákovou se proměnil v úplnou spoušť – promočené koberce, mokrý čalouněný nábytek, dokonce jiskřilo z lustru v kuchyni.

Teprve následně paní Nováková s hrůzou zjistila, že vzniklé škody nelze uplatnit z pojištění domu a že opomněla uzavřít pojištění svého bytu a zařízení domácnosti.

Celkové náklady přesáhly sto padesát tisíc korun. Ještěže jí rodina s úhradou pomohla. Co však udělala okamžitě – uzavřela pojistnou smlouvu na byt a vybavení se stejnou pojišťovnou, u které mělo společenství vlastníků domu, v němž bydlela, uzavřenou smlouvu na pojištění domu. Získala tím slušnou bonifikaci.

Doporučení pro nájemce i vlastníky bytů:

Nezapomeňte si pojistit svůj byt a vybavení domácnosti, protože v závislosti na poloze domu a bytu vám mohou ohrozit následující věci:

a)      požár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho částí či nákladu nebo jiných těles,

b)      povodeň nebo záplava,

c)      vichřice nebo krupobití,

d)      sesuv půdy, zřícení skal nebo zemin, sesutí sněhu,

e)      pád stromů, stožárů či jiných předmětů,

f)       led, sníh či námraza,

g)      voda vytékající z vodovodních zařízení,

h)      zemětřesení (i když u nás malá pravděpodobnost),

i)        odcizení věcí krádeží, vloupáním nebo loupeží,

j)        úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věcí.

Většina pojišťoven v ČR poskytuje bonifikaci, pokud u je stejné pojišťovny pojištěn jak celý dům, tak i jednotlivé byty.

V každém případě se nevyplácí na pojištění šetřit, protože v případě škody se jedná o statisícové či milionové částky.

Pojištění se řídí ustanovením občanského zákoníku, všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku, dodatečnými podmínkami pro pojištění domácnosti smlouvou.

Doporučujeme také uzavřít pojistnou ochranu pro případ vzniku povinnosti nahradit škodu při činnostech v běžném životě, například v souvislosti s vlastnictvím nebo nájmem nemovitosti.

Zdroj: Ing. Milan Taraba, Sdružení nájemníků ČR

Červnový seriál. Zabezpečení nemovitostí

Náš předprázdninový seriál pokračuje další kapitolou, věnovat se tentokrát budeme zabezpečení našich domovů.

Slovo „domov“ je symbolem bezpečí, klidu a pohodlí. Narušení tohoto pocitu neseme hodně těžce. Podle kriminalistických studií trpí až 70 % obětí vloupání ještě dlouho po nepříjemné události různými strachy a úzkostmi.

Bezpečí a teplo domova

Riziko, že se k nám domů dostane někdo, kdo tam nemá co dělat, není jen teoretické. Například jen v Praze dojde ročně zhruba ke 2500 případům vloupání – viník se většinou nenajde, objasněnost případů je něco málo přes deset procent. Zloději nemají mnohdy až tak těžkou práci – pokud jedinou bariérou, kterou musí překonat, je klasický zadlabávací zámek, stačí jim s trochou nadsázky ohnutý hřebík. V dnešní době však již existuje celá řada sofistikovaných bezpečnostních technologií, které mohou proměnit domov v nedobytnou pevnost.

Místo klíče čip

Bezpečí začíná u vstupních dveří. V případě bytových domů tak nejde jen o to, jak zabezpečíme vlastní byt, ale také o to, nakolik budeme pozornost věnovat zabezpečení vchodu do bytového domu. A právě tady jsou značné rezervy. Ve většině bytových domů se obyvatelé potýkají s chronickými problémy – nefunkčními zámky, odemčenými vchodovými dveřmi, které „pustí“ do domu neoprávněné osoby, nebo i s tím, že každou chvíli někdo ztratí klíče od vchodu.

Efektivním řešením, jak tyto problémy minimalizovat, jsou moderní čipové systémy. Ty umožňují získat dokonalou kontrolu nad tím, kdo má přístup do domu, navíc přinášejí v porovnání se standardními mechanickými zámky řadu dalších výhod v podobě snadné správy. V případě ztráty klíče je nutné vyměnit zámek u vchodových dveří a nové klíče rozdat všem obyvatelům domu. Při ztrátě čipu stačí zablokovat pouze ztracený čip – ten je potom vyřazen z databáze, nejde s ním zamykat ani odemykat a stává se z něj bezcenný přívěsek na klíče.

Čipové systémy lze rozdělit na

·         autonomní systémy a

·         systémy s centrální správou z jednoho místa pomocí PC s tzv. distribuovanou inteligencí.

Autonomní systémy jsou vhodné pro zabezpečení rodinných domů, nehodí se ale do „bytovek“. Jakoukoli změnu v nastavení (včetně například vydání či blokování čipu) je totiž nutné provést na každé dveře zvlášť. Oproti tomu systémy s centrální správou umožňují provést jakoukoli změnu v nastavení pouze jednou – navíc na dálku přes počítač z pohodlí kanceláře. Veškeré provedené změny jsou okamžitě přenášeny do řídicí jednotky. Při použití vhodné čtečky může jako čip k otevírání vchodových dveří sloužit i karta vydaná provozovatelem hromadné dopravy, jako je třeba In-karta, Opencard, Plzeňská karta apod. Uživatelé pak nepotřebují nosit plnou peněženku karet všeho druhu – jedna identifikační karta jim poslouží pro více účelů. 

Dalším inovativním řešením navazujícím na čipové systémy, které ochrání vchodové dveře a využívá  čtečky karet, je ovládání přes chytré telefony. Bezpečnostní systém, který kontroluje vstup do domu, by neměl být složitý a ani časově náročný na instalaci a obsluhu. V dnešní době lze již spoustu takových zařízení ovládat přes chytré telefony. Některé softwary jsou ideální právě pro bytové domy, které vyžadují systém řízení přístupu. Takové technologie bývají kompatibilní s různými typy dveří – venkovními i vnitřními, dveřmi do garáží či s branami a podobně.

Zdroj: Josef Tuhý, odborný konzultant ČSRB, Martin Kroh, ČSRB

 

 

Červnový seriál. Oči, co nikdy nespí

Jedním ze způsobů, jak zvýšit bezpečnost domova, je instalace kamer. 

Na trhu existuje široká nabídka kamerových systémů – od jednoduchých řešení v podobě kamery bez záznamového zařízení, určené pro sledování objektu v reálném čase (třeba přes internet), až po komplexní systémy vhodné pro potřeby objektů kritické infrastruktury, jako jsou například jaderné elektrárny.

Kvalita především

Aby byl kamerový systém účinný, potřebuje kvalitní digitální záznamové zařízení (DVR), umožňující zaznamenávat v dostatečném rozlišení pro spolehlivou identifikaci, a s nastavením pro plně automatické monitorování požadované oblasti. Zvolené DVR nabízí ale daleko více – nastavení doby archivace záznamu, rychlé a přehledné přehrávání záznamů, funkce pro snadný a rychlý export záznamů na přenosná úložná média, aby bylo možné v případě, kdy je třeba usvědčit pachatele, předat záznam policii.

Kamery musí mít kvalitní objektiv. Výsledný obraz zásadním způsobem ovlivňuje i typ použitého snímače, který je odpovědný za převod světla do elektrických signálů a funguje tak jako „digitální film“ kamery. Na výběr je ze dvou technologií – CCD a CMOS.

CMOS snímače jsou založeny na standardní technologii, která se využívá i při výrobě jakýchkoli jiných paměťových čipů – např. těch uvnitř počítače. Oproti tomu CCD snímače jsou vyráběny pomocí technologie vyvinuté speciálně pro kamerový průmysl – a v kvalitě obrazu tak i ty nejlepší CMOS snímače stále předstihují.

Pokud mají kamery monitorovat střežený prostor i v noci nebo tam, kde není dostatek světla ani ve dne – například v temnějším zákoutí u bytového nebo rodinného domu – neobejdou se bez tzv. nočního vidění, které zajišťuje infračervený přísvit.

Zdroj: Josef Tuhý, odborný konzultant ČSRB, Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Červnový seriál. Elektronický hlídač požáru

Štěstí přeje připraveným, říká se, a ne nadarmo. O to, jak být připraveni chránit své soukromí, tedy rodinu i sebe, bychom se měli zajímat především.

Náš předprázdninový seriál o pojištění a zabezpečení domácnosti pokračuje dalším tématem, neboť nebezpečí nehrozí jen od nezvaných hostů. Požáry, které promění v popel to, co jsme tvrdě budovali, nás ohrožují tisíciletí. Dnes naštěstí existují způsoby, jak jim účinně předcházet.

Stačí chvíle nepozornosti, třeba špatně uhašená sirka odhozená do odpadkového koše – a může dojít ke vzniku požáru. Oheň v krátké době zlikviduje vše, co se mu dostane do cesty – vybavení bytu, dokumenty, elektroniku... Navíc může ohrozit i obyvatele nacházející se v domě. Podle statistik Hasičského záchranného sboru každý rok při požárech v domácnostech zemřou desítky lidí, zraněny jsou další stovky osob a způsobené škody dosahují stamilionů korun.

Podobným tragédiím se ale dá předcházet. Účinnými pomocníky jsou v tomto ohledu elektronické hlásiče požáru. Ty – na rozdíl od člověka – nikdy nespí a v případě hrozícího nebezpečí spustí poplach. Tady se však skrývá kámen úrazu mnoha systémů. Automatický požární hlásič musí být natolik citlivý, aby včas rozpoznal signály hrozícího požáru, na druhé straně by neměl zburcovat celý dům alarmem, jakmile někdo začne vařit oběd nebo když se koupelna zaplní párou, protože si zrovna někdo z rodiny užívá horkou koupel. To je problém zejména optických hlásičů, jež vyhodnocují riziko požáru za pomoci rozeznávání kouře na základě odrazu paprsku ve fotodetekční komoře. Menší problém s falešnými poplachy mají hlásiče založené na detekci rychlé změny teploty prostředí – ty ale zase nemusí odhalit hrozící požár včas, zejména v případě postupně nastupujícího doutnavého požáru.

Nevýhody obou systémů eliminují některé nové systémy, speciálně určené pro bytové domy. Jejich součástí jsou multisenzorové hlásiče požáru, jež vyhodnocují požární nebezpečí jak na základě optického monitoringu, tak na teplotním principu. Tyto průběžně snímané údaje navíc neustále porovnávají s databází vzorků, jež byly získány v laboratoři při hoření různých látek. Dokážou tak dokonale odlišit příznaky počínajícího požáru od běžných rušivých vlivů (jako je pára uvolněná z hrnce při vaření).

Zdoj: Josef Tuhý, odborný konzultant ČSRB, Mgr. Martin Kroh, ČSRB

 

 

Červnový seriál. Inteligentní domácnost

Nemáme v úmyslu vyprávět o rodině sestávající z nositelů Nobelových cen, inteligentní domácností míníme moderní zabezpečovací systémy, výrazně šetřící energii.

S bezpečností v domácnostech souvisí i inteligentní měřiče umožňující dálkový odečet. Policejní statistiky evidují každý rok řadu případů, kdy se zloději do bytu dostanou na základě lsti, neboť se vydávají za osoby provádějící odečty elektroměrů, vody či plynu. Po jejich odchodu pak obyvatelé bytu zjistí, že zmizely peníze schované v šuplíku nebo třeba notebook položený na stole v kuchyni.

I tomu lze předejít instalací dálkově odečítaných měřičů. Přitom neplatí často omílané argumenty, že vlastníci bytových domů, zástupci společenství vlastníků jednotek či bytového družstva nemohou kontrolovat jednotlivé byty v rámci odečtů, protože obecná povinnost zpřístupnit byt jeho uživatelem je dána zákonem. Stejně tak neplatí ani argument, že mizí možnost kontroly odečtů ze strany uživatelů bytů či bytových jednotek. Odečtené hodnoty si lze snadno zkontrolovat buď ze samotného zařízení, případně prostřednictvím internetu z webového portálu dodavatelů energií, který je dnes už téměř standardní součástí nabídky dálkového měření. V obou případech je navíc uchovávána minimálně roční historie měření. Naopak úplně zmizí chybovost při osobních odečtech. Některé systémy pro dálkové odečty tak slouží nejen energetikům, ale zvládnou o průběžné spotřebě srozumitelně informovat i obyvatele daného objektu. 

Inteligentní měřiče s dálkovým bezdrátovým odečtem spotřeb energií pak představují nejen komfort pro dodavatele energií i obyvatele, ale eliminují i tato bezpečnostní rizika. Měřiče přenášejí několikrát denně údaje na síťové uzly, které jsou instalovány například na schodišti. A hodnoty všech měřičů je možné odečíst z libovolného uzlu. Odečítač tak nemá důvod k tomu, aby se domáhal přístupu do jednotlivých bytů. Naopak zařízení samo rozpozná, že s ním je neoprávněně manipulováno a ovlivnitelnosti ze strany uživatelů bytů a bytových jednotek dokáže zabránit.

Inteligentní domácnost šetří peníze

Sledovat aktuální spotřebu energie je v dnešní době standard, samo o sobě však takové sledování spotřebu nijak neovlivní. Šetření energií přitom nemusí nutně znamenat snížení komfortu bydlení. Ten se naopak může v důsledku úsporných opatření zvýšit. S pomocí sofistikovaných systémů automatizace domácnosti lze vybudovat skutečně „inteligentní“ dům, který sám zajišťuje optimální vnitřní prostředí pro co nejvyšší komfort svých obyvatel a zároveň hledá všechny způsoby, jak optimálně snížit náklady na provoz, aniž by to mělo dopad na pohodlí lidí uvnitř. A ještě k tomu třeba pohlídá i bezpečí svých obyvatel.

Nejmodernější technika dnes už vskutku dokáže mnohé: umožňuje řídit vytápění, ventilaci a klimatizační jednotky, pohodlně zapínat a vypínat jednotlivé elektrické spotřebiče, automaticky ovládat světla nebo třeba venkovní rolety či monitorovat místnosti pomocí kouřových detektorů. Zajistí také automatický odečet údajů o spotřebě energií a jejich zaslání dodavatelským firmám, ukáže v jednoduché a srozumitelné formě informaci o aktuální spotřebě obyvatelům domácnosti, a navíc se postará, aby se energiemi zbytečně neplýtvalo. Třeba kvůli tomu, že ten, kdo odcházel z domova poslední, zapomněl zhasnout. Systém také dokáže zabránit zbytečným nákladům na vytápění snížením prostorové teploty během noci, nebo když nikdo není doma. Výsledkem mohou být až o třicet procent nižší náklady na energie, aniž by se museli obyvatelé domácnosti uskromňovat ve svém pohodlí.

Zdroj: Josef Tuhý (odborný konzultant ČSRB), Mgr. Martin Kroh (ČSRB)

 

 

Červnový seriál. Kdy vzniká a kdy zaniká pojistná smlouva

Červnový seriál jsme věnovali zabezpečení a pojištění domácnosti. Tentokrát se podíváme na to, jaké jsou náležitosti vzniku a zániku pojistné smlouvy.

Vznik pojištění

Pojištění vzniká za podmínek stanovených v pojistné smlouvě.

Uzavření pojistné smlouvy

Datum, kdy je pojistná smlouva podepsána.

Počátek pojištění

Je přesně stanoven v pojistné smlouvě a jedná se o termín, od kterého vznikají práva a povinnosti z pojištění. Pojištění vzniká od 00.00 hod. dne následujícího po dni uzavření pojistné smlouvy (například pojistnou smlouvu uzavírám dne 8. Září, datum vzniku počátku je od 00.00 hodin 9. září).

Zánik pojištění

Uplynutím pojistné doby

V pojistné smlouvě lze také specifikovat podmínky, za kterých pojištění uplynutím doby nezaniká (např. pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uplynutím doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání nemá zájem).

Nezaplacením pojistného

V tomto případě pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty, která je stanovena pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi. Tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc.

Dohodou 

V dohodě musí být vždy určen okamžik zániku pojištění a způsob vyrovnání závazků.

Výpovědí

je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo  pojistníka ke konci pojistného období – výpověď musí být doručena min. 6 týdnů před uplynutím pojistného období,

§  do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy – dnem doručení výpovědi začíná běžet 8 denní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká,

§  do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události – dnem doručení výpovědi začíná plynout výpovědní lhůta 1 měsíce, jejímž uplynutím pojištění zaniká,

§  zánikem pojištěného rizika nebo pojištěné věci,

§  smrtí pojištěné fyzické osoby,

§  zánikem pojištěné právnické osoby bez právního nástupce.

Odstoupením od smlouvy

Pokud pojistník nebo pojištěný poskytne úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivé nebo neúplné údaje, týkající se sjednávaného pojištění, má pojistitel právo odstoupit od smlouvy do 2 měsíců ode dne, kdy tuto skutečnost zjistil, jinak právo zaniká.

Změnou vlastnictví pojištěného majetku

Pojištění zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku, nebylo-li ve smlouvě dohodnuto jinak.

Jiné důvody

§  zánikem pojištěného rizika nebo pojištěné věci,

§  smrtí pojištěné fyzické osoby,

§  zánikem pojištěné právnické osoby bez právního nástupce.

Zdroj: Česká asociace pojišťoven