Květnový seriál. Exekuce

Dostat se mezi ty, kdož jsou ohroženi exekucí, není zase tak těžké. Stačí nezaplacený účet za telefon, opomenutá pokuta, podnikající lidé by též mohli vyprávět. Naštěstí ne každá exekuce znamená, že o majetek přijdeme. O tom, jak postupovat, dostaneme-li se do tíživé finanční situace, bude vyprávět květnový seriál.

Pouhé pomyšlení na exekuci nám kazí spánek. Není divu, informace, jež se občas v tisku objevují, nejsou vůbec povzbuzující. Čím více ale o problematice budeme vědět, tím méně si ji budeme démonizovat. Do úzkých se může dostat každý, úhelnou otázkou ovšem není, zda propadat či nepropadat panice, ale jak situaci řešit.

Květnový seriál přinese obvyklých osm článků. Dozvíme se, jak lze exekuci předcházet, jak exekuce probíhá srážkami ze mzdy, jak prodejem nemovitosti, co všechno může, a co naopak nemůže, exekutor zabavit, jak vypadá exekuční řízení a kde hledat právní pomoc.

Pokud vás budou zajímat další podrobnosti či budete potřebovat odpověď na některé otázky, pište na mail info@remove-this.portalobydleni.cz

Květnový seriál. Fenomén jménem exekuce – jak jí předejít?

Exekuce je výsledek dlouhodobého procesu, ale i když nám začne dýchat na záda, stále máme možnosti, jak situaci řešit. Nejhorší je strkat hlavu do písku.

Na počátku může být smlouva o půjčce, kterou dlužník řádně nehradí. Obvykle pak následuje několik upomínek věřitele k řádnému splácení dluhu, které v případě neuhrazení vedou ke splatnosti celého dluhu. Pokud dlužník neuhradí svůj závazek po splatnosti, obrací se věřitel často na advokátní kancelář, která připraví podklady k podání žaloby o zaplacení dluhu. Před podáním žaloby je většinou zasílána dlužníkovi předžalobní výzva. Věřitel se tak snaží podáním žaloby domoci svého nároku soudní cestou a tento proces směřuje k vydání soudního rozhodnutí (platební rozkaz, rozsudek, usnesení o schválení soudního smíru, apod.), které stanovuje dlužníkovi povinnost uhradit dluh věřiteli. Soudní rozhodnutí, které je v právní moci a vykonatelné je pak exekučním titulem, na základě kterého může věřitel podat exekuční návrh k vymožení dluhu. Před podáním exekučního návrhu věřitelé poměrně často zasílají dlužníkovi předexekuční výzvu. Exekuce je tak výsledkem dlouhodobého procesu, který znamená pro věřitele i dlužníka značné časové a finanční náklady.

Dlužník nesmí být pasivní

Jelikož je exekuce výsledkem dlouhodobého procesu, lze každému dlužníkovi, který se dostane do platební neschopnosti, doporučit, aby nebyl pasivní a aktivně komunikoval s věřitelem. Pokud dlužník navrhne rozumné řešení (delší rozložení splátek, posečkání se splátkami o několik měsíců apod.), věřitel často takový návrh přijme, když rozpozná skutečnou aktivitu dlužníka a zváží případné náklady spojené s vedením soudního sporu. I po podání žaloby nebo vydání soudního rozhodnutí lze dlužníkovi doporučit pokoušet se s věřitelem dohodnout na smírném vyřešení jeho dluhu. Chybou je pasivně čekat na další právní úkony věřitele, které povedou pouze k podání exekučnímu návrhu, což zbytečně navyšuje náklady pro dlužníka.

Informujte věřitele o změně adresy

Vědomí o jednotlivých postupech věřitele může dlužník nabýt pouze za situace, že věřiteli řádně oznamuje případné změny doručovací adresy. Informativní dopis o změně doručovací adresy by měl být věřiteli zaslán doporučenou poštou s dodejkou tak, aby měl dlužník důkaz o řádném informování věřitele. Neoznámení nové doručovací adresy a nepřebírání pošty v místě trvalého bydliště může být stěžejní chybou dlužníka, kdy se dlužník o hrozící exekuci může fakticky dozvědět až po jejím zahájení. Na adresu trvalého bydliště a doručovací adresu zasílají po podání žaloby soudy důležitou soudní korespondenci, kdy v některých případech může nastat tzv. fikce doručení, kdy se má písemnost za formálně doručenou. Máte-li pochybnosti o správnosti doručování a procesu exekuce, bude nutné vyhledat odbornou právní pomoc.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Květnový seriál. Průběh exekučního řízení

Exekuční řízení se zahajuje na návrh, který podává tzv. oprávněný (u peněžitých pohledávek obvykle věřitel). Exekuci provádí soudní exekutor, jehož oprávněný označí v exekučním návrhu.

Účastníky exekučního řízení jsou v zásadě oprávněný (věřitel) a povinný (dlužník). Exekutor, kterému dojde exekuční návrh, požádá exekuční soud o pověření a nařízení exekuce. Exekutor zapisuje údaje o zahájené exekuci do rejstříku zahájených exekucí.

Exekuční řád dále stanovuje, že po doručení pověření exekučním soudem zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce, a to rovněž povinnému spolu s exekučním návrhem, kopií exekučního titulu a výzvou k dobrovolné úhradě. K provedení exekuce pak může dojít v okamžiku, kdy marně uplyne 30 denní lhůta pro dobrovolnou úhradu.

Obecně povinný nesmí po doručení vyrozumění o zahájení exekuce nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku.

Jakmile byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, exekutor posoudí vhodné způsoby provedení exekuce a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým z těchto způsobů (pokud se jedná o vymožení peněžitého plnění):

·         srážkami ze mzdy a jiných příjmů;

·         přikázáním pohledávky;

·         prodejem movitých věcí a nemovitých věcí;

·         postižením závodu;

·         správou nemovité věci;

·         pozastavením řidičského oprávnění.

Pokud nepostačuje jeden ze způsobů provedení exekuce k vymožení povinnosti, může být exekuce provedena i více způsoby či všemi zákonnými způsoby.

Exekuční řád vymezuje, že majetek k provedení exekuce lze zajistit nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce. Exekuce přirozeně končí především vymožením pohledávky oprávněného a nákladů exekuce.

Značné emoce zejména ve sdělovacích prostředcích vyvolává tzv. mobiliární exekuce, kterou se rozumí terénní vymáhání pohledávky spočívající v soupisu movitého majetku povinného. Tyto mobiliární exekuce obvykle neprovádí přímo exekutor, ale jeho zaměstnanec – vykonavatel exekutora. O průběhu prohlídky bytu a jiných místností pořizuje exekutor zvukově obrazový záznam. Případné napadení vykonavatele exekutora může být hodnoceno jako trestný čin násilí proti úřední osobě.

Budete-li řešit problematiku exekucí, lze doporučit před učiněním jakýkoliv podání, konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to s ohledem na obsahové možnosti tohoto článku, vývoj legislativy a rozsah problematiky exekucí.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

 

 

Květnový seriál. Exekuce srážkami ze mzdy v roce 2016

Jednou z nejčastěji užívaných forem exekuce na peněžitou pohledávku jsou srážky ze mzdy a jiných příjmů. 

Jak vyplývá již ze samotného názvu této formy exekuce, postižena může být nejen mzda povinného, ale i tzv. jiné příjmy vyjmenované v § 299 občanského soudního řádu.

Srážky ze mzdy je povinen provádět plátce mzdy povinného od okamžiku doručení příslušného exekučního příkazu, nikoli však v libovolné výši, ale dle přesně vymezených pravidel. Zákonnou úpravu provádění srážek a způsob jejich výpočtu stanovuje § 276 a násl. občanského soudního řádu. Základním pravidlem je, že povinnému nesmí být ze mzdy sražena tzv. nezabavitelná částka. Způsob jejího výpočtu určuje nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, přičemž výše nezabavitelné částky se může každý rok měnit. Dalším důležitým pravidlem pro stanovení výše srážek je určení, jakou povahu mají pohledávky povinného, zda se jedná o pohledávky nepřednostní či pohledávky přednostní vyjmenované v § 279 občanského soudního řádu, např. pohledávky výživného nebo pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví.

Pro rok 2016 činí nezabavitelná částka pro osobu povinného 6178,67 Kč a vypočte se jako 2/3 součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro daný rok. Základní nezabavitelná částka pro vyživovanou osobu pak činí 1/4 nezabavitelné částky pro povinného, tedy 1544,67 Kč. Celková nezabavitelná částka se skládá ze součtu nezabavitelných částek pro povinného a pro všechny vyživované osoby (neplatí, pokud je vymáhána pohledávka výživného pro danou osobu), která je zaokrouhlena na celé koruny nahoru. V případě povinného s manželkou a dvěma dětmi tak činí nezabavitelná částka 10 813 Kč.

Od čisté mzdy povinného se poté odečte celková nezabavitelná částka. Zbývající čistá mzda nad částku 9268 Kč se sráží bez omezení. Zbývající čistá mzda pod částku 9268 Kč se zaokrouhlí směrem dolů na částku v celých korunách dělitelnou třemi a rozdělí na třetiny. K vydobytí nepřednostní pohledávky pak lze srazit jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky lze srazit třetiny dvě.

Povinnost vypočíst výši srážek má především plátce mzdy povinného. Pro orientační kontrolu, zda je sráženo správně, lze použít online kalkulačky volně přístupné na webových stránkách Exekutorské komory České republiky. V případě pochybností o správnosti výše srážek ze mzdy doporučujeme konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Květnový seriál. Exekuce prodejem nemovitosti (1. díl)

Vzhledem k tomu, že nemovitosti patří k nejhodnotnějšímu majetku povinného, jsou exekuce prodejem nemovitosti velmi diskutovanou problematikou.

Exekuční řád stanovuje, že k exekuci prodejem nemovité věci povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře doloženo, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.

Exekuční prodej nemovitosti probíhá většinou prostřednictvím dražby, kdy nemovitost je ve stanovený den nabízena neurčenému počtu zájemců a následně prodána nejvyšší nabídce. V případě, kdy má exekutor zájem přistoupit k exekučnímu prodeji nemovitosti, musí být exekutorem nejdříve vydán tzv. exekuční příkaz k prodeji nemovitosti. Poznámka o vydání tohoto exekučního příkazu je současně zaslána katastru nemovitostí, který ji zapíše na příslušný list vlastnictví.

Platí, že na jednu nemovitost může být vydáno exekučních příkazů vícero, dražba však může být provedena vždy jen na základě prvního v pořadí. Ostatní věřitelé povinného sice nemohou nechat danou nemovitost vydražit, ale mohou své pohledávky za povinným přihlásit k případnému uspokojení z rozvrhu výtěžku dražby dané nemovitosti, musí tak však učinit nejpozději do zahájení dražebního jednání, a to včetně stanovení výše pohledávek a doložení listin prokazujících její vykonatelnost. Při rozvrhu výtěžku dražby se poté jejich pohledávky uspokojují v pořadí určeném zákonem, a to dle ustanovení § 337c a násl. občanského soudního řádu.

I přes vydání exekučního příkazu k prodeji nemovitosti nemusí k její dražbě dojít. Základem je aktivní přístup povinného a snaha vzniklou situaci řešit, zejména pokud povinný uhradí svou pohledávku před zahájením dražby či předloží jiný postižitelný majetek k uspokojení pohledávky.

Další možností je prodej nemovitosti mimo dražbu samotným povinným, ten lze však provést, pouze pokud na povinného není vedena žádná další exekuce, všichni věřitelé i soudní exekutor vysloví souhlas s tímto postupem a kupní cena za prodej nemovitosti bude složena k rukám soudního exekutora.

Prováděné dražby nemovitostí lze nalézt na veřejném portále spravovaném Exekutorskou komorou České republiky, a to na www.portaldrazeb.cz. Exekuční právo ve vztahu k nemovitostem je natolik komplikované, kdy tento článek nemůže vymezit veškerou problematiku. V případě řešení této problematiky doporučujeme vyhledat odbornou právní pomoc.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

 

 

 

 

 

Květnový seriál. Exekuce prodejem nemovitosti (2. díl)

Každá nemovitost určená k prodeji v exekuci musí být oceněna znaleckým posudkem, a to exekutorem vybraným znalcem. 

Znalec ve svém posudku stanoví obvyklou cenu nemovitosti včetně jejího příslušenství. V návaznosti na ocenění nemovitosti vydá exekutor usnesení o výsledné ceně nemovitosti, po jehož právní moci může nařídit dražbu, a to vydáním dražební vyhlášky obsahující základní informace o nařízené dražbě a dražené nemovitosti.

Pro možnost účastnit se dražby je třeba před jejím zahájením složit exekutorem stanovenou částku dražební jistoty. Dražby se může zájemce účastnit osobně, nebo být zastoupen na základě úředně ověřené plné moci. Účast je ze zákona zapovězena povinnému, manželu povinného, osobě, která nezaplacením nejvyššího podání zmařila předchozí dražbu, exekutorům a jejich zaměstnancům, soudcům, zaměstnancům soudů a osobám, kterým brání v nabytí nemovitosti zvláštní předpis.

Nemovitost se začíná dražit za stanovené nejnižší podání, které činí dvě třetiny výsledné ceny a při opakovaných dražbách je postupně snižováno. Dražba končí udělením příklepu nejvyššímu podání, na jehož základě je exekutorem vydáno usnesení o příklepu. Vydražitel může být do 15 dnů od vydání usnesení o příklepu přeplacen prostřednictvím tzv. předražku, tím kdo nabídne cenu nejméně o 25 % vyšší. Příklepem je vydražitel vázán, a pokud nezaplatí v určené lhůtě své nejvyšší podání, usnesení o příklepu se zrušuje a je povinen uhradit náklady dražby, škodu a případný rozdíl do nejvyššího podání v nové dražbě. Vydražitel se stává vlastníkem nemovitosti, zaplatil-li nejvyšší podání a nabylo-li usnesení o příklepu právní moci, a to ke dni jeho vydání.

S tématem exekučního prodeje nemovitostí úzce souvisí otázka, jak postupovat, aby nedošlo ke koupi nemovitosti postižené exekucí. Platí, že v rámci exekuce má povinný soudem zakázáno nakládat s majetkem, a tak by ke koupi takové nemovitosti nemělo dojít. Přesto je však při koupi nemovitosti namístě obezřetnost a její důkladné prověření i z hlediska těchto případných právních vad. Pravomocně zahájené exekuce je možno vyhledat v Centrální evidenci exekucí, nepravomocné exekuce lze pak zjistit v součinnosti s prodávajícím dotazem na příslušný exekuční soud. Rovněž je důležitá kontrola katastru nemovitostí, z listu vlastnictví nemovitosti je možno zjistit nejen zahájené exekuce, ale i jiné právní vady. Při samotné koupi je základem nechat si odborníkem připravit kvalitní kupní smlouvu se složením kupní ceny do advokátní či notářské úschovy a jejím vyplacením až po zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch kupujícího.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

 

 

Květnový seriál. Ochrana majetku třetích osob v exekuci – vyškrtnutí věci ze soupisu

V průběhu exekučního řízení může nastat situace, kdy je zabavena věc při soupisu movitých věcí, která není ve vlastnictví dlužníka, ale třetí osoby. 

Jedním z procesních nástrojů, jak se bránit v takové situaci, je návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu.

Procesní institut vyškrtnutí věci ze soupisu je upraven v exekučním řádu a zakládá právo osobě, které svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci, aby podala návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Takovým právem k věci je zejména vlastnické právo nebo právo držby. Tento návrh je nutné podat do 30 dnů ode dne, kdy se tato třetí osoba dozvěděla o soupisu věci. Návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu se podává u exekutora, který věc pojal do soupisu. Pokud by návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu nebyl podán v uvedené lhůtě, bude exekutorem odmítnut jakožto opožděný návrh.

O návrhu rozhoduje exekutor do 15 dnů od jeho doručení bez jednání na základě listinných důkazů. Exekutor při posuzování návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu vychází z důkazů předložených navrhovatelem, kdy exekuční řád uvádí jako důkazy znalecké posudky, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny. Navrhovatel by tedy měl připravit precizní návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu podložený dostatečnými listinnými důkazy.

Exekuční řád výslovně uvádí, že exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže. Takto by měl exekutor postupovat, pokud disponuje dostatečnými informacemi o právu třetí osoby k věci, která je pojímána do soupisu. Dále exekuční řád stanovuje, že exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný.

Rozhodne-li exekutor o vyškrtnutí věci ze soupisu, předá tuto věc bezodkladně navrhovateli v místě, kde byla věc zajištěna. Pokud navrhovatel neposkytuje při předání exekutorovi součinnost, věc se předává navrhovateli v sídle exekutora.

Pokud exekutor nevyhoví návrhu (byť jen zčásti) na vyškrtnutí věci ze soupisu, může navrhovatel ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí exekutora podat žalobu na vyloučení věci u exekučního soudu. Jedná se o tzv. excindační (vylučovací) žalobu. Exekutor je povinen poučit navrhovatele o této možnosti soudní ochrany. V rámci soudního řízení lze již využít i jiné než listinné důkazy k prokázání práva k věci, např. svědecké výpovědi.

Využití procesních nástrojů vyškrtnutí věci ze soupisu a excindační žaloby nemusí být jednoduché, kdy pro ochranu práv třetí osoby k zabavené věci lze doporučit vyhledat odbornou právní pomoc.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Květnový seriál. Jaké věci nemůže exekutor zabavit?

Pokud se již dlužník dostane do situace, kdy je vůči jeho majetku vedena exekuce, měl by znát alespoň obecně, které věci jsou vyloučeny z exekuce. 

Ačkoliv se exekuční řízení řídí exekučním řádem, úpravu věcí nepodléhajících exekuci musíme hledat v občanském soudním řádu v rámci ustanovení o výkonu rozhodnutí.

Občanský soudní řád stanovuje obecné pravidlo v ustanovení § 322, že z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela, se nemůže týkat výkon rozhodnutí (exekuce) těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy a jejichž počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům.

Jelikož je uvedené obecné pravidlo poměrně široce vymezeno, bude záležet na posouzení každého jednotlivého exekučního případu. Občanský soudní řád se však dále pokouší o bližší konkretizaci věcí, které nepodléhají exekuci tak, že z výkonu rozhodnutí (exekuce) jsou vyloučeny zejména tyto věci ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela:

-          běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,

-          obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,

-          studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,

-          snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,

-          zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,

-          hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce, a

-          zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

Občanský soudní řád rovněž blíže poskytuje ochranu podnikatelům, u kterých se výkon rozhodnutí (exekuce) nemůže týkat věcí, které podnikatel nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. Uvedená ochrana neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.

V případě, že je dlužníkovi exekučně zabavena věc, která nepodléhá výkonu rozhodnutí, doporučujeme v obdobné situaci konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu a přípravě kvalifikovaného podání.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Květnový seriál. Právní pomoc v dluhové problematice

Problematika exekucí představuje složitou oblast práva, která vyžaduje znalost procesní úpravy exekučního řízení a rozhodovací praxe soudů. 

Pro účastníka soudního anebo exekučního řízení, který nemá právní vzdělání, může tento proces představovat pouze spleť paragrafů a dokumentace. V případě potřeby vyhledání odborné právní pomoci bude nutné vyhledat pomoc advokáta. Advokáti jsou profesionální poskytovatelé právní pomoci a jsou nositeli plné odpovědnosti za případné pochybení, což garantuje klientovi nejvyšší možnou míru ochrany jeho zájmů. Pokud si však účastník soudního anebo exekučního řízení nemůže dovolit hradit služby advokáta, kde lze získat právní pomoc zdarma?

V rámci občanského soudního řádu může předseda senátu ustanovit zástupce účastníkovi řízení na jeho žádost, jestliže jej nezbytně potřebuje k ochraně jeho zájmů. Soud může takto ustanovit zástupce účastníkovi, který splňuje předpoklady osvobození od soudních poplatků dle § 138 občanského soudního řádu. Předseda senátu je povinen poučit účastníka o možnosti podat tuto žádost. Takto se zástupce ustanovuje zejména účastníkům řízení, u kterých ustanovení zástupce odůvodňují jejich majetkové poměry a je zde účelnost takového ustanovení. Soudy posuzují složitost konkrétního případu a často ustanovují účastníkům zástupce z řad advokátů.

Česká advokátní komora poskytuje bezplatné právní porady pro fyzické i právnické osoby k poskytnutí základních informací k danému případuJedná se o veřejně prospěšnou činnost cílenou na osoby ve složité životní situaci. Tyto bezplatné právní porady jsou organizovány v jednotlivých regionech České republiky, kdy více informací o místech a termínech lze nalézt na webových stránkách České advokátní komory. Důležité je si uvědomit, že tyto bezplatné právní porady slouží k základní orientaci v případu a nemohou nahradit právní zastoupení v plném rozsahu.

Další z možností je požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta, který by poskytoval právní služby zdarma nebo za sníženou odměnu, pokud tak odůvodňují majetkové poměry žadatele. Tento proces určení advokáta vyžaduje splnění řady podmínek, kdy pro více informací navštivte webové stránky České advokátní komory.

Jistou pomoc mohou taktéž poskytnout různé občanské poradny, kdy jejich možnosti a kvalita se podstatně liší. Např. Asociace občanských poraden v rámci sociální pomoci svým klientům taktéž realizuje projekt dluhového poradenství proti dluhové pasti. Asociace občanských poraden má poměrně širokou síť poboček v rámci České republiky.

Ideálním řešením právní pomoci by bylo přijetí zákona o bezplatné právní pomoci, který by zajistil dostupnost právní pomoci pro občany, kteří si placené právní služby nemohou dovolit. V zahraničí není taková právní úprava bezplatné právní pomoci neobvyklá.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš