Panel 2013+ rekonstruuje domy v Přerově

Aby město stále vzkvétalo, je třeba nejen stavět nové stavby, ale také rekonstruovat ty staré. 

Pokud jde o bytové domy, jejich vlastníci, ať už společenství vlastníků, bytová družstva, právnické či fyzické osoby, hojně využívají na opravy a rekonstrukce spojené nejen se snížením energetické náročnosti budov program Panel 2013+ od Státního fondu rozvoje bydlení. Nejinak je tomu v Přerově, městě s dvaadvaceti tisíci obyvatel, které letos slaví 760leté výročí povýšení na město Přemyslem Otakarem II.

Během trvání programu Panel 2013+ společenství vlastníků a bytová družstva v Přerově zatím podepsala se Státním fondem rozvoje bydlení smlouvy na poskytnutí úvěrů ve výši přes 37 milionů korun. Největší podíl na tomto objemu má Společenství vlastníků jednotek domu č. p. 2600, 2601, 2602, 2603, Jižní čtvrť II/1, 2, 3, 4 v Přerově, které využilo peníze na zásadní rekonstrukci svého domu.

Na hranici životnosti

Celkově zanedbaný dům s 32 byty a šedesátiletou historií už po opravách doslova volal. Konstrukce byly na hranici životnosti, za celou dobu existence domu se udělaly pouze dvě opravy. V roce 2008 se opravily koupelny, předtím plyn – plynové potrubí bylo zabudováno ve zdi, podle nových norem však bylo třeba trubky vytáhnout na povrch. Proč se tak dlouho s opravami otálelo?

Byty v padesátých letech postavila Strojní traktorová stanice, která je pak předala Domovní správě města Přerova. Rekonstrukce se stále odkládala, protože se čekalo na převod bytů do osobního vlastnictví, k němuž došlo až v roce 2012, kdy město byty prodalo dnešním vlastníkům. V té době ale společenství vlastníků nemělo dost peněz ve fondu oprav, a tak se muselo s rekonstrukcí ještě nějaký čas počkat.

Jak se tedy SVJ připravovalo na rekonstrukci, neobjevilo se mezi lidmi nějaké zásadní jablko sváru? „S odsouhlasením revitalizace nebyly žádné velké problémy, vlastníci se na jejím rozsahu víceméně shodli,“ vypráví předseda výboru SVJ Lubomír Spáčil. „Diskutovalo se o zrušení karem a jejich nahrazení boilery, ale nechali jsme si udělat propočet a přišli na to, že karmy vycházejí levněji. Staré karmy jsme ale nahradili novými, které odpovídají současné normě, tzn., mají nezávislý přívod vzduchu, a ten zabraňuje otravám plynem. V souvislosti s výměnou bylo nutno vyřešit, jak dodržet technické limity nových karem tak, aby jejich instalace a fungování bylo bezpečné. K tomu se nám hodily komíny, které máme v domě, ale nikdy nesloužily svému primárnímu účelu.“ 

Harmonogram prací určili ptáci

Načasování prací se muselo přizpůsobit nejen potřebám lidí, ale i ptáků. V Jižní čtvrti v Přerově se vyskytuje rozsáhlá kolonie rorýse obecného, a tak se se stavebními pracemi muselo počkat, až skončí jeho hnízdicí období. Ve správný čas zmonitoroval situaci ornitolog a vydal rozhodnutí, kdy se s rekonstrukcí může začít. Dobrým sousedským vztahům s rorýsy obecnými v domě vyjdou vstříc také vytvořením 20 vletových otvorů pro jeho hnízdění. 

V této souvislosti se firma Ptáček, která rekonstrukci provádí, zajímala nejen o ochranu ptactva, ale i o to, jak ochránit nové omítky. O konzultaci požádali odborníky ornitology.  Pokud ptáci poškozují omítky a zateplení domů, jsou to většinou datlové, kteří poklepem na domech hledají dutinu. Některé domy jako ochranu používají namalované ptáky – dravce, ale tato ochrana nebývá účinná, pokud jsou namalovány jen siluety bez oka. Aby to fungovalo, musí mít dravec namalované také oko, jinak ho ptáci nerozeznají.

Zdroj: Portál o bydlení

 

 

 

 

Šedesátiletý dům v Přerově se chystá na rekonstrukci

Postaví se dům, nastěhují se od něj mladé rodiny a pak stárnou společně. Dům i jeho obyvatelé. 

A tak se stane, že když je domu šedesát let, jsou lidé, kteří v něm bydlí od začátku, ještě o generaci či dvě starší. Přesně to je případ domu v Jižní čtvrti v Přerově, který právě prošel zásadní rekonstrukcí.

V domě dnes bydlí převážně starší lidé, věkový průměr kolem šedesáti let odpovídá stáří stavby. V devíti bytech dodnes žijí původní obyvatelé. Jednu bytovou jednotku obývá mladá rodina s malým dítětem, ale ta je mezi staršími lidmi výjimkou. Předsedou výboru SVJ je Bohumír Spáčil, který vloni oslavil 89 narozeniny a patří k starousedlíkům. Vzhledem k pokročilému věku většiny obyvatel v domě se tedy přímo nabízí otázka, jak se zohlední potřeby starých lidí při rekonstrukci.

„Od té doby, co dům stojí, se na nic ani nesáhlo“, říká Marta Rýznarová, členka výboru SVJ. Celková investice do rekonstrukce ve výši téměř 13 milionů korun je tedy skutečně potřebná.

„Kromě výměny oken, zateplení pláště domu a vybraných vnitřních konstrukcí, výměny střešní krytiny včetně částečné opravy krovů, budou kompletně vyměněny domovní rozvody, opravena bytová jádra a podlahy ve společných prostorách domu,“ vysvětluje paní Rýznarová a dodává: „Na nějaké opravy, které by nám starým usnadnily život, jsme však museli zapomenout.“ To neznamená, že by o ně lidé neměli zájem. Na vině jsou nevyřešené majetkové vztahy k pozemkům kolem domu.  

„Například výtah. Dovnitř domu se nevejde a zvenku ho k domu přistavět nemůžeme právě kvůli nedořešenosti vlastnictví okolních pozemků,“ doplňuje pan Spáčil slova své sousedky. Pozemky pod domem samotným jsou součástí podílového vlastnictví SVJ, okolní plochy však ‚nejsou ničí‘, protože pozemky patří organizaci, která už dnes neexistuje, a tak nemáme s kým jednat o povolení. Město přilehlé okolí domu udržuje v přijatelném stavu, tzn. seče trávu, ale neprovádí údržbu ani renovaci zarostlého chodníku, laviček, venkovních sušáků na prádlo či blízkého pískoviště. Situace se řeší, ale může to trvat ještě několik let. To není optimistický výhled…“

Protože je schodiště v domě poměrně úzké, není při dodržení všech bezpečnostních opatření a protipožárních směrnic na něj možné umístit ani posuvnou plošinu pro vozíčkáře, která by výtah aspoň částečně suplovala. Jediné zlepšení, které mohou v tomto směru v domě udělat, je přidání madel a oprava zábradlí.

„Malý krok pro člověka, velké zlepšení pro všechny“ – tak by se dala parafrázovat slavná věta prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga v souvislosti s drobným vylepšením, které sice výtah nenahradí, ale senioři v domě ho jistě ocení. Až dosud totiž při zazvonění zvonku od domovních dveří museli sejít dolů otevřít, což je při snížené mobilitě opravdu namáhavé, nebo házet příchozímu klíče z okna. Kamera, která bude nově u zvonků instalována, jim tedy ušetří zbytečné kroky, když se bude vstupu domáhat někdo nezvaný, a přinese jistotu, koho si do domu pouštějí.

Zdroj: Portál o bydlení

 

 

Rekonstrukce v Přerově. Třináctá komnata

Stejně jako celá tato část města i dům v ulici Jižní čtvrť II/1–4 v Přerově, jehož opravu sledujeme podrobněji, pochází z druhé poloviny padesátých let minulého století. 

Dům, ve kterém je třicet dva bytů, z nichž v době vzniku čtyři patřily městu, postavila Strojní traktorová stanice pro své zaměstnance. V okolí podobných domů, které vlastnily Přerovské strojírny, byl „náš“ dům postaven jako poslední. Na Vánoce v roce 1956 se do něj stěhovali první nájemníci.  

V bytovém domě jsou samozřejmě byty, zde konkrétně o velikosti 2+1 s plochou kolem 
51 m2. A copak tu ještě mají? Neschovává se tu třeba i nějaká třináctá komnata? Á, tady je! Při prohlídce jsme narazily na kryt civilní obrany s umývárnou, toaletami i únikovým východem mimo objekt domu.

Dům se stavěl v padesátých letech, deset let po válce, kdy se možnost vojenského konfliktu nevylučovala, a tak se tato potenciální hrozba zohledňovala i při stavbě budov. Obzvlášť v Přerově, kde bylo vojenské letiště, v současné době využívané jako civilní. Kryt naštěstí nikdy musel být použit a dnes už je zcela nefunkční a značně zpustlý. Prostory krytu patří městu, ale to je nijak nevyužívá, ani to neplánuje. Proto také nehodlá od jejich rekonstrukce investovat.

Tento dům s krytem civilní obrany není v Přerově jediný, kryty najdeme i v okolí. Domy na sídlišti jsou typové, to ale neznamená, že jsou stejné. Protože však byly kryty tajné, často nejsou v dokumentacích zakreslené, což komplikuje přípravu na rekonstrukci domů a způsobuje zdržení.

Od země bylo tedy o bezpečí obyvatel postaráno, a co od shora? Na střeše domu se nachází prvek poplachové signalizace – siréna, která je na rozdíl od krytu plně funkční a využívaná. 
A navíc je „mluvicí“, takže nejen houká, ale bezpečnostní složky ji také mohou používat k výstražnému hlášení a informování lidí o tom, co se děje.

Další zajímavost v domě je spojena s topením a ohřevem teplé vody. Původně se totiž počítalo s tím, že budou v bytech kamna a jednotliví obyvatelé si budou sami topit uhlím. Proto ke každému bytu patří dva sklepy: jeden uhelný a druhý k uložení nepotřebných věcí.  Nakonec se ale plány změnily a nájemníci uhlím nikdy netopili. Teplo se přivádělo ze sousedního domu, kde se vybudovala kotelna. Ta už dnes také není v provozu, teplo se přivádí dálkově. 

Topení je tedy dálkové, zato ohřev vody lokální. V domě uvažovali o dálkovém přívodu teplé vody, ale bylo by to drahé a muselo by se sekat potrubí v nových koupelnách, a s tím vlastníci nesouhlasili.

Ve sklepních prostorách se při rekonstrukci domu také vyčlení „zasedací“ místnost pro jednání výboru společenství vlastníků. Ten se zatím nemá kde scházet, a tak musí jednání svolávat do některého z bytů, což pro lidi není zrovna příliš komfortní.

Zdroj: Portál o bydlení

 

Rekonstrukce v Přerově. Oko, do duše okno

Starý dům v má unavené oči, stará okna. K jejich výměně se přistupuje hned v první fázi rekonstrukce a revitalizace domu v Jižní čtvrti II v Přerově. 

Třicet dva bytů, v každém pět oken – vetší trojdílná v pokoji a ložnici, menší dvojdílné v kuchyni, a dvě štíhlá, úzká, po jednom ve spíži a na záchodě. Pět očí do soukromí každé rodiny, každého člověka, který v domě žije.

To, že je vidět oknem nejen ven, ale také dovnitř, se v případě rekonstrukce tohoto domu velmi vyplatilo jedné z jeho obyvatelek, staré paní, která v bytě žije sama se spoustou koček.

„Současně se začátkem prací na výměně oken se začalo kolem domu také stavět lešení,“ vypráví stavbyvedoucí z firmy Ptáček pan Drtina. Zedníci z dodavatelské firmy postupně zvonili u dveří jednotlivých bytů, které měly podle plánu přijít na řadu jako první. Ale stará paní v posledním patře neotvírala. Třeba na výměnu zapomněla a odjela někam k příbuzným, uvažovali zedníci, a lešení mezitím rostlo do výšky a blížilo se na dosah střechy. Když ho začali dělníci využívat, pobíhat po něm, pracovat a zalepovat okna fólií, aby je chránili před špínou a poškozením, všimli si, že v bytě ve třetím patře na podlaze bezvládně leží babička, na kterou se předtím nemohli dozvonit. „Okamžitě jsme zavolali zámečníka a záchranku,“ líčí dramatickou situaci stavbyvedoucí Drtina. Paní upadla a na podlaze ve svém bytě bez pomoci a dehydrovaná ležela několik dní. Probíhající rekonstrukce domu a výměna oken jí doslova zachránila život, dostala se do nemocnice za pět minut dvanáct, jak řekl lékař.

Příběh výměny oken má šťastný konec, dům se odteď do okolí dívá novýma očima, i když možná trochu pošilhává. Ač se to nezdá, ukázalo se totiž, že největším „oříškem“ je sjednotit nová okna s těmi, která byla ve čtyřech bytech vyměněna už před zahájením revitalizace domu.

Výměna oken přinese zrekonstruovanému domu nejen optimističtější vzhled a zamezení úniku tepla, ale také více klidu. Dům stojí v poměrně rušné ulici, kde proudí jedno auto za druhým, a tak se vlastníci bytů rozhodli, že si při výměně do oken nechají nainstalovat protihluková skla.

Zdroj: Portál o bydlení

Rekonstrukce v Přerově. Co se děje na půdě?

Každý ví, že na půdě jsou poklady, zvlášť ve starých domech. Už jen pohled na staré dřevěné trámy provokuje fantazii.

I na půdě letitého domu v Jižní čtvrti v Přerově, jehož rekonstrukce probíhala za pomoci úvěru z programu Panel 2013+, se toho za šedesát let jeho existence nashromáždilo hodně…

Půdu celou dobu nikdo z obyvatel domu nevyužíval, a tak není divu, že se tam nastěhovali nezvaní návštěvníci – holubi. Protože je dlouhá léta nikdo nerušil, nechali za sebou pěknou spoušť v podobě několikacentimetrové vrstvy ptačího trusu, kterou bylo třeba před opravou a rekonstrukcí střechy vyklidit.

Boj s ptačím trusem ani pro stavební firmu zabývající se modernizací a zateplováním domů není jen tak. Je třeba se na něj pořádně vyzbrojit kvalitními respirátory a speciálními ochrannými obleky, pak se teprve do toho dělníci mohou pustit a začít odkopávat vrstvu trusu. Poté, co téměř týden likvidují ptačí odpad, přijde na řadu práce s desinfekčními prostředky. Když je hotovo, půda vyčištěná, trámy naimpregnované, mohou se pokládat vrstvy tepelné izolace, které se vrství na „podlaze“ půdy jako světle žluté obláčky. Mezi nimi se pak ke všem důležitým přístupovým bodům vytvoří dřevěné chodníčky. Mimo tyto komunikační trasy bude na půdě vstup zakázán, aby se vrstvy tepelné izolace nepoškodily.

Součástí stavebních prací na půdě přerovského domu je i odbourání a zaslepení nepotřebných komínů. Jak jsme již zmínili v jednom z předchozích článků, kdysi při stavbě domu se počítalo s tím, že každý byt bude vybaven vlastními kamny, ve kterých se bude topit uhlím. K tomu ale nikdy nedošlo a už od počátku se byty vytápěly centrálně ze společné kotelny ve vedlejším domě. Nicméně teď, po šedesáti letech, se některé komínové šachty hodí pro přisávání a odsávání vzduchu při výměně starých plynových karem na ohřev teplé vody. Nové karmy totiž podle současných předpisů nesmí spalovat vzduch z bytu, ale musí mít pro něj speciální přívod. Ostatní, nevyužité komíny se v prostoru půdy zaslepí a odbourají, aby zbytečně nenarušovaly jednolitou plochu nové střechy. 

Zdroj: Portál o bydlení

 

 

 

 

 

 

Rekonstrukce v Přerově. S Panelem 2013+ k lepšímu bydlení

Úvěrem z programu Panel 2013+ mohou vlastníci domů financovat opravy a modernizace bytů, a to nejen ty, které přinášejí energetické a tepelné úspory.

Jedná se i o ty, jež zvyšují komfort bydlení v domě i v jednotlivých bytech. Na rozdíl od jiných programů, které mají majitele bytů a bytových domů motivovat k zateplování a úsporám energií, klade Panel 2013+ důraz na komplexnost oprav. Dává tedy šanci na vylepšení i těm domům, ve kterých se už nějaké opravy realizovaly, ale modernizaci by chtělo ještě něčím „dotáhnout“. Například zbudováním výtahu, přestavbami koupelen nebo novými vstupními dveřmi do jednotlivých bytů. Vylepšit se dají také společné a schodišťové nebo vstupní prostory pokládkou nových podlah, moderním osvětlením či výměnou poštovních schránek.

Hodnota bytů i komfort bydlení půjde strmě nahoru také díky větším lodžiím či zcela nově přistavěným balkonům, což s dnešními moderními stavebními prvky a technologiemi není až tak složitou záležitostí. Obyvatelům bytů pak zcela jistě přinese radost posezení u kávy či sklenky dobrého moku na čerstvém vzduchu a vlastnoručně na balkoně vypěstované bylinky dodají kulinářským specialitám „paní domu“ zcela jinou chuť.

Vlastníci domů mohou pustit uzdu svým představám o tom, co všechno v domě vylepšit a zmodernizovat, protože výše úvěru z programu Panel 2013+ není nijak omezena. Jde jen o to pohlídat si návaznost prací tak, aby odpovídala nařízení vlády č. 468/ 2012 Sb., v platném znění. To znamená, že je nejprve potřeba udělat základní práce, aby vám dům tzv. nepadal na hlavu, teprve pak můžete získat úvěr z Panelu 2013+ například na zmiňovaný výtah nebo instalaci termosolárních panelů, které by v domě zajišťovaly teplo nebo ohřev vody. Co nejdřív a co potom stanoví přílohy A a B zmiňovaného nařízení vlády. Abyste mohli dělat práce uvedené v příloze B, musíte mít hotové práce z přílohy A.

Pokud některé z prací v první příloze nejsou potřeba, musí tuto skutečnost potvrdit autorizovaná osoba ve stavebnictví, jejichž seznam je dostupný na webových stránkách ČKAIT.

V případě, že se v domě nacházejí komerční prostory, například obchod, nezapomeňte, že úvěr z programu Panel 2013+ lze poskytnout jen na opravy a modernizace, které se vztahují k podlahovým plochám bytů. Stejně tak není možné z Panelu financovat práce, na něž byla využita podpora z jiných státních nebo evropských fondů. 

Zdroj: Portál o bydlení