Říjnový seriál. Obnovitelné zdroje energie

Dodaná energie, neobnovitelná primární energie, obnovitelná energie a její zdroje, trvale udržitelný rozvoj.

Často zmiňovaná témata při energetickém hodnocení budov, kdy v jedné části je posuzován vliv spotřeby energie provozu s dopadem na neobnovitelnou primární energii, tedy jaké množství je nevratně spotřebováno. Pro výrobu elektrické energie se v České republice převážně využívá hnědé uhlí. Stejně jako u uhlí černého, ropy nebo zemního plynu se jedná o pravěké rostliny, přeměněné dlouhým procesem v hloubi země. Pokud je nyní spálíme – spotřebujeme, tak jejich obnova je z pohledu naší doby neuskutečnitelná. Mezi obnovitelné zdroje energie proto řadíme ty zdroje, které můžeme nahradit v dosažitelném horizontu, např. biomasu nebo využití trvale dostupné energii větru, vody a slunce.

Je možné využívat dřevěnou kůru, štěpku (drcené části větví a kmenů), piliny nebo využívat pelety (lisované dřevěné nebo rostlinné části do granulí definované velikosti). Spálené dřevo v kotli můžeme obnovit za cca 30–100 let, dřevěnou štěpku za cca 8–15 let. Pokud budeme spalovat slámu, jedná se o vedlejší produkt při pěstování obilnin, další možností je přímé pěstování energetických bylin. Pěstování řepky pro výrobu přísad do paliv vozidel je snad už slepou a překonanou variantou. Jedná se o využití energie slunce, kterou přes plodiny následně přeměňujeme na energii tepelnou s možností skladování – složené dřevo u domu.

Energie vody je spíše využívána centrálně díky vodním elektrárnám, využití přímo v budovách je obtížnější. Malé větrné elektrárny také nejsou obvyklé, s ohledem na možné velikosti mají malý výkon a nestálou dodávku energie. Přímé využití pro ohřev teplé vody nebo výrobu elektrické energie v konkrétní budově technicky bez komplikací. Ostatně, energii slunce využívá v zimním období každý z nás, když sluníčko ohřívá prostor bytů, domů kanceláří jen přes okna.

Vrátí se investice do obnovitelných zdrojů energie v provozu rodinného domu, a která varianta je nejvhodnější? Je nutné zmapovat potřeby energií a uvažovaný provoz. Pokud budou mít obyvatelé budovy velkou spotřebu teplé vody a na zahradě bazén, je velmi výhodná instalace slunečních trmických kolektorů na ohřev teplé vody. Při vyšší tepelné ztrátě domu je možné využívat energii okolního prostředí, např. vzduchu provozem tepelného čerpadla. Má-li v rodinném dom kancelář specialista IT nebo programátor, ocení fotovoltaickou elektrárnu s bateriemi pro uložení přebytků denní výroby elektrické energie pro večerní spotřebu. Majitel lesa předpokládá velkou úsporu provozu domu díky dřevu „zdarma“. Jak vychází poměr pořizovacích a provozních nákladů?

Spalování kusového dřeva

Nejjednodušší varianta je realizace interiérových krbových kamen bez napojení na další topný systém. Není možné pokrýt celou potřebu vytápění, u hůře zaizolovaných domů je to reálně do 40 %, u domů s velmi nízkou energetickou náročností do 20 %. Úspora nákladů je reálně do 1500 Kč/rok v případě, že se topí alespoň 4x týdně. Výhodou je, že při výpadku elektrické energie je možné dům vytápět.

Doplněním o teplovodní výměník a akumulační zásobník vody a další bezpečnostní systémy, např. záložní zdroj elektro pro provoz oběhového čerpadla na dobu vyhasnutí kamen při výpadku elektro, se poměr využití zvýší, u domů s nízkou energetickou náročností dle reálných měření až na 80 %, vč. až 50 % pokrytí ohřevu teplé vody. Dle velikosti zásobníku teplé vody je nutné topit 3–5x týdně po dobu např. 4 hodin, úspora u domů s velmi nízkou energetickou náročností je cca 6000 Kč/rok. Nutností je skladování a příprava dřeva, čištění kamen atd.

Spalování peletek

Vhodnou kombinací je použití dřevěných pelet. Pohledová kamna s automatickým dávkováním peletek a napojením na komín je možné instalovat přímo do interiéru. Spínání je buď dle teploty prostoru, nebo s teplovodním výměníkem v zásobníku teplé vody. Umožňuje i provoz s minimálním výkonem pro vytvoření večerní pohody s probleskávajícími plamínky v kamnech. Požadavky na prostor pro skladování paliva a obsluhu jsou nižší než v předchozí variantě. Pořizovací náklady jsou o cca 25 tis. vyšší.

Využití energie okolního vzduchu

Varianta s tepelným čerpadlem a jejím porovnáním s jinými zdroji tepla je uvedena v předchozím článku.

Využití energie slunce

Termické systémy

Jedná se o ohřev teplé vody, popř. s větším objemem zásobníku teplé vody i s využitím pro vytápění. Tyto systémy jsou už dlouhodobě podporovány dotačními tituly. Uživatel získá snížení provozních nákladů, musí ovšem investovat a zároveň zvolit vhodnou variantu s ohledem na svůj povoz. Z pohledu měření je vhodnější zvolit větší objem zásobníku teplé vody, i nad 500 l, což umožní ukládat vyšší množství energie o nižší teplotě, kterou je možno využívat i např. další 3 dny při zamračené obloze. Zásobník teplé vody obvyklé velikosti 200–300 l, je rychle zahřát na cca 60 °C, na vyšší teplotu ohřeje solární systém s nízkou účinností, kapacita vystačí na kratší období. Obvykle je možné pokrýt až 60 % požadavku ohřevu teplé vody. V zimním období je přínos prakticky nulový. Při pořizovacích nákladech nad 85 000 Kč se jedná při základním ohřevu teplé vody o úsporu 4 900 Kč/rok, bez započítání údržby systému a výměny nemrznoucí kapaliny po 8 letech, návratnost cca 17 let, při vytápění a ohřevu zemním plynem pak cca 28 let. Dotační systém tuto dobu zkrátí, v současné verzi Nové zelené úsporám na cca 10 let.

Fotovoltaické systémy

Díky velkým elektrárnám na polích, navíc s neúměrně vysokou podporou výroby, je názor na malé instalace na střechách domů velmi pokřivený. Výroba elektřiny, v malém množství i v zimním období, je přímo v místě spotřeby a posiluje kapacitu sítě. Při vhodné velikosti fotavoltické elektrárny, zajištění podmínek pro okamžitý odběr elektřiny a případné uložení přebytků pro večerní využití, může být budova ve větší míře nezávislá na okolí. Při nízké tepelné ztrátě a možnosti ponechání v činnosti jen nezbytných odběrů může budova i při výpadku dodávek energií kratší či delší čas ustát bez zhoršení komfortu povozu. Není to ale nic levného. Malý fotavoltický systém bez baterií o výkonu instalace 3,5 kW ušetří provozně kolem 5500 Kč/rok, při ceně realizace zhruba 160 000 Kč návratnost 30 let. Dotační titul NZÚ zkrátí na cca 20 let. Při instalaci bateriového uložiště tak, jak jej nyní známe, se náklad zvýší o 60–90 tis. Kč. Podpora NZÚ se liší dle výkonu systému a využití energie v místě výroby a pohybuje se mezi 70–140 tis. Kč. Přímá návratnost se tak pohybuj na podobné úrovni jako bez baterií. Nejde tedy o rychlou návratnost realizace, je možné získat určitý pocit nezávislosti na dodavatelích energií.

Zdroj: ČKAIT

 

 

 

 

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...