Listopadový seriál. Dědické právo v novém občanském zákoníku

Nový občanský zákoník vstoupil v účinnost 1. ledna 2014 a podstatně změnil úpravu civilního práva.

Za jednu z oblastí práva, která doznala podstatných změn rekodifikací civilního práva, můžeme považovat dědické právo. Jaké jsou tedy hlavní změny právní úpravy?

Rozšíření právní úpravy

Jestliže nahlédneme do původní právní úpravy dědického práva v již zrušeném občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a do nové právní úpravy zakotvené v novém občanském zákoníku, dojdeme k závěru, že nový občanský zákoník obsahuje mnohem větší počet ustanovení dědického práva. Úprava dědického práva dle nového občanského zákoníku klade zvýšený důraz na ochranu a posílení vůle zůstavitele zejména z hlediska volnosti rozhodování zůstavitele o svém majetku pro případ smrti.

Nové právní instituty k posílení volnosti rozhodování

K závěti lze tak připojit řadu vedlejších doložek a nově byly zavedeny například právní instituty dědické smlouvy anebo zřeknutí se dědického práva. Dědická smlouva umožňuje jako zvláštní nový smluvní institut upravit vztahy mezi zůstavitelem a dědicem za života zůstavitele, což může pomoci vyřešit řadu případných komplikací a sporů. Na tyto právní instituty se podrobněji zaměříme v jednotlivých článcích tohoto seriálu. Rovněž byl rozšířen okruh osob, které dědí ze zákona. Z původních čtyř tříd dědiců je nově vymezeno šest tříd.

Dědická nezpůsobilost

V některých případech může nastat dědická nezpůsobilost, kdy vyloučen z dědického práva je ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli. Zákon definuje zavrženíhodný čin proti zůstavitelově poslední vůle demonstrativním výčtem, kdy zejména se za takové jednání považují situace, kdy taková osoba zůstavitele k projevu poslední vůle donutila nebo lstivě svedla, projev poslední vůle zůstaviteli překazila nebo jeho poslední pořízení zatajila, zfalšovala, podvrhla nebo úmyslně zničila, vyjma případu, kdy zůstavitel tento čin výslovně prominul.

Dědická nezpůsobilost manžela nastává také v případech, kdy v den zůstavitelovy smrti probíhá řízení o rozvod manželství, které zahájil zůstavitel z důvodu činu naplňujícího znaky domácího násilí. Pokud byl rodič zbaven rodičovské odpovědnosti z důvodu zneužívání jejího výkonu nebo jejího zanedbávání závažným způsobem z vlastní viny, je pak takový rodič nezpůsobilý dědit po dítěti dle zákonné dědické posloupnosti.

Využijte nové možnosti dědického práva

Tento úvodní článek nemůže vymezit veškeré novinky dědického práva. K lepší orientaci ve spleti paragrafů a nalezení optimálního řešení vztahů zůstavitele a budoucích dědiců lze doporučit konzultovat s notářem nebo advokátem. Každý případ dědění je přece jen individuální.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: zejména § 1476, § 1479, § 1481 a § 1482 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...