Listopadový seriál. Při sepisu závěti buďte obezřetní

Závěť patří mezi oblíbené pořízení zůstavitele o pozůstalosti. Nový občanský zákoník podstatně rozšířil možnosti zůstavitele při sepisu závěti.

Jaké jsou základní formy závěti? Lze platně stanovit vedlejší doložku v závěti?

Co je závěť?

Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné nebo více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Závěť z hlediska právní síly má přednost před děděním ze zákona. Nejsilnějším dědickým titulem je však dědická smlouva. Při pořízení závěti musí být projevena pravá a vážná vůle zůstavitele prostá omylu, a to dostatečně určitě a srozumitelně tak, jak vyžadují obecné požadavky na jiná právní jednání. Závěť lze zrušit jejím zničením, odvoláním nebo pořízením nové závěti.

Základní formy závěti

Závěť může být sepsána v několika formách. Známe tak holografickou závěť (závěť sepsána vlastní rukou) nebo alografickou závěť (závěť, kterou zůstavitel nesepsal vlastní rukou). Alografickou závěť musí zůstavitel vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se podepisují na závěť s připojením doložky, že se jedná o svědky a údaje, podle nichž je lze zjistit. Svědkem nemůže být osoba nesvéprávná nebo osoba, která není znalá jazyka nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí. Na tyto svědky se vztahuje povinnosti mlčenlivosti.

Závěť lze také sepsat ve formě notářského zápisu. Jedná se o nejvhodnější formu sepisu závěti, jelikož notářský zápis je veřejnou listinou a notář může efektivně a odborně poradit zůstaviteli při využití všech možností závěti dle nového občanského zákoníku.

Existují i další formy závěti jako závěť s úlevami, kdy se jedná o tzv. privilegované závěti, které zákon vymezuje pro osoby, které jsou v ohrožení života následkem negativní události (např. živelná pohroma) a nemůžou tak využít standardní formy závěti.

Vedlejší doložky v závěti

Mezi důležité možnosti patří vedlejší doložky v závěti, které stanovují oprávnění zůstavitele uvést v závěti podmínku, doložení času nebo příkaz. Jako podmínku lze tak například uvést povinnost úspěšného dokončení studia dědice. Zakázané jsou však vedlejší doložky, které směřují jen k zřejmému obtěžování dědice ze zůstavitele svévole nebo které zjevně odporují veřejnému pořádku nebo jsou nesrozumitelné. Výslovně je nepřípustná vedlejší doložka, která ukládá dědici, aby uzavřel či neuzavřel manželství, popřípadě aby v manželství setrval, anebo aby manželství zrušil.

Sepsání závěti svěřte profesionálovi

Právní úprava závěti v novém občanském zákoníku je velmi rozsáhlá a tento článek dokáže poskytnout jen základní informace k závěti. K sepsání platné závěti se všemi náležitostmi se současným využitím všech možností závěti, které nabízí nová právní úprava, doporučujeme vyhledat právní pomoc notáře nebo advokáta. Přece jen závěť představuje zásadní právní jednání zůstavitele, které prosazuje jeho poslední vůli.

JUDr. Zbyněk Drobiš

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: zejména § 1494, § 1534, § 1539, § 1551 a § 1552 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...