Listopadový seriál. Dědická smlouva jako staronový institut dědického práva

Nový občanský zákoník opětovně zavedl dědickou smlouvu do naší právní úpravy, jejíž součástí byla až do roku 1950.

Tento staronový institut dědického práva jako zvláštní smluvní typ je nejsilnějším dědickým titulem s předností před děděním ze závěti nebo zákona.

Smlouva jako každá jiná?

Dědická smlouva představuje právní jednání, na základě kterého povolává zůstavitel bezúplatně nebo za úplatu druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice své pozůstalosti (její části) nebo odkazovníka, a tato druhá strana takto přijímá. Dědickou smlouvu může uzavřít pouze zletilý a plně svéprávný zůstavitel. Při omezení svéprávnosti zůstavitele lze dědickou smlouvu uzavřít pouze se souhlasem opatrovníka. 

Nový občanský zákoník omezuje smluvní volnost zůstavitele tím, že dědickou smlouvu nelze pořídit o celé pozůstalosti, kdy čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná. Pokud si však zůstavitel přeje zanechat tuto čtvrtinu smluvnímu dědici, může tak učit formou závěti.

Chcete dědickou smlouvu? Musíte za notářem

Dědickou smlouvu si nelze platně sepsat mezi zůstavitelem a smluvním dědicem v obyčejné písemné formě. Zákon výslovně stanovuje, že dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, tj. notářského zápisu. Bude tedy nutné navštívit notáře za účelem platného sepsání dědické smlouvy. Rovněž je vyžadováno osobní jednání stran při uzavírání a změně dědické smlouvy.

Povinné využití notáře je vhodné s ohledem na skutečnost, že dědická smlouva je nejsilnějším dědickým titulem, kdy zůstavitel za svého života smluvně upravuje majetkové otázky spojené se svou pozůstalostí. Notář může také poskytnout potřebné odborné poradenství zůstaviteli a smluvnímu dědici k osvětlení případných nejasných otázek dědické smlouvy a povinností plynoucích z dědické smlouvy.

Smlouvy se mají dodržovat

Na rozdíl od závěti nelze dědickou smlouvu jednostranně změnit nebo zrušit. K úpravě dědické smlouvy je nutná vzájemná dohoda stran dědické smlouvy. Za tímto účelem bude nutné opět navštívit notáře.

Dědická smlouva však obecně nebrání zůstaviteli, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle své libosti. Pořídí-li však zůstavitel pro případ smrti nebo uzavře-li darovací smlouvu tak, že to s dědickou smlouvou není slučitelné, může se smluvní dědic dovolat neúčinnosti těchto právních jednání. Jak stanovuje důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, tak „dědickou smlouvou se zakládají majetkoprávní důsledky pro případ smrti zůstavující smluvní strany. Právo na dědictví, které z této smlouvy vzniká, předpokládá zůstavitelovu smrt a nastoupení dědice v toto právo. Proto se nijak nedotýká majetkových poměrů smluvních stran za jejich života.“

Zvláštním typem dědické smlouvy je dědická smlouva uzavřená mezi manžely. Rozvod manželství pak neruší práva a povinnosti z dědické smlouvy, pokud nebylo stanoveno jinak. Po rozvodu se mohou strany dědické smlouvy domáhat soudního zrušení dědické smlouvy. Soud však takovému návrhu na zrušení dědické smlouvy nevyhoví, směřuje-li proti tomu, kdo nezapříčinil rozvrat manželství a s rozvodem nesouhlasil.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: zejména § 1582 až 1593 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

 

 

Další zprávy

22.11.2017
Nový občanský zákoník posílil pozici věřitelů v rámci dědického práva.

Dědicové by tak měli být natolik obezřetní při svém právním jednání v dědickém řízení, aby nedošlo...

21.11.2017 V září proběhl v ulicích města Liberce terénní průzkum s cílem zmapovat lidi bez přístřeší a lidi v bytové nouzi.
20.11.2017 Zákonná posloupnost při dědění se uplatní zejména v případě, kdy nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo závěti.
15.11.2017 Otázky seniorského bydlení jsou zásadními tématy, která se řeší celosvětově, státy Evropy nevyjímaje. Jako zkušenost mají ve Velké Británii?
14.11.2017 Nový občanský zákoník přinesl řadu změn v dědickém právu, které jsou zaměřeny zejména na ochranu a posílení vůle zůstavitele.