Listopadový seriál. Dědická smlouva jako staronový institut dědického práva

Nový občanský zákoník opětovně zavedl dědickou smlouvu do naší právní úpravy, jejíž součástí byla až do roku 1950.

Tento staronový institut dědického práva jako zvláštní smluvní typ je nejsilnějším dědickým titulem s předností před děděním ze závěti nebo zákona.

Smlouva jako každá jiná?

Dědická smlouva představuje právní jednání, na základě kterého povolává zůstavitel bezúplatně nebo za úplatu druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice své pozůstalosti (její části) nebo odkazovníka, a tato druhá strana takto přijímá. Dědickou smlouvu může uzavřít pouze zletilý a plně svéprávný zůstavitel. Při omezení svéprávnosti zůstavitele lze dědickou smlouvu uzavřít pouze se souhlasem opatrovníka. 

Nový občanský zákoník omezuje smluvní volnost zůstavitele tím, že dědickou smlouvu nelze pořídit o celé pozůstalosti, kdy čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná. Pokud si však zůstavitel přeje zanechat tuto čtvrtinu smluvnímu dědici, může tak učit formou závěti.

Chcete dědickou smlouvu? Musíte za notářem

Dědickou smlouvu si nelze platně sepsat mezi zůstavitelem a smluvním dědicem v obyčejné písemné formě. Zákon výslovně stanovuje, že dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, tj. notářského zápisu. Bude tedy nutné navštívit notáře za účelem platného sepsání dědické smlouvy. Rovněž je vyžadováno osobní jednání stran při uzavírání a změně dědické smlouvy.

Povinné využití notáře je vhodné s ohledem na skutečnost, že dědická smlouva je nejsilnějším dědickým titulem, kdy zůstavitel za svého života smluvně upravuje majetkové otázky spojené se svou pozůstalostí. Notář může také poskytnout potřebné odborné poradenství zůstaviteli a smluvnímu dědici k osvětlení případných nejasných otázek dědické smlouvy a povinností plynoucích z dědické smlouvy.

Smlouvy se mají dodržovat

Na rozdíl od závěti nelze dědickou smlouvu jednostranně změnit nebo zrušit. K úpravě dědické smlouvy je nutná vzájemná dohoda stran dědické smlouvy. Za tímto účelem bude nutné opět navštívit notáře.

Dědická smlouva však obecně nebrání zůstaviteli, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle své libosti. Pořídí-li však zůstavitel pro případ smrti nebo uzavře-li darovací smlouvu tak, že to s dědickou smlouvou není slučitelné, může se smluvní dědic dovolat neúčinnosti těchto právních jednání. Jak stanovuje důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, tak „dědickou smlouvou se zakládají majetkoprávní důsledky pro případ smrti zůstavující smluvní strany. Právo na dědictví, které z této smlouvy vzniká, předpokládá zůstavitelovu smrt a nastoupení dědice v toto právo. Proto se nijak nedotýká majetkových poměrů smluvních stran za jejich života.“

Zvláštním typem dědické smlouvy je dědická smlouva uzavřená mezi manžely. Rozvod manželství pak neruší práva a povinnosti z dědické smlouvy, pokud nebylo stanoveno jinak. Po rozvodu se mohou strany dědické smlouvy domáhat soudního zrušení dědické smlouvy. Soud však takovému návrhu na zrušení dědické smlouvy nevyhoví, směřuje-li proti tomu, kdo nezapříčinil rozvrat manželství a s rozvodem nesouhlasil.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: zejména § 1582 až 1593 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

 

 

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...