Listopadový seriál. Co je pozůstalost v dědickém právu?

Nový občanský zákoník přinesl řadu změn v dědickém právu, které jsou zaměřeny zejména na ochranu a posílení vůle zůstavitele.

V dnešním článku tohoto seriálu se zaměříme na pozůstalost. Jak chápat pozůstalost v dědickém právu? Co tvoří pozůstalost? Jaký je rozdíl mezi pozůstalostí a dědictvím?

Dědické právo jako právo na pozůstalost

Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Dědické právo vymezuje přechod majetku zemřelého člověka na další jiné osoby. Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele, přičemž nedědí ten, kdo zemře před zůstavitelem nebo současně s ním. Právním důvodem dědění (dědickým titulem) je dědická smlouva, závět nebo zákon. Tyto důvody dědění mohou působit i vedle sebe.

Dědicem je ten, komu náleží dědické právo, přičemž pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím. Dědicem může být fyzická i právnická osoba. Za dědice lze povolat i právnickou osobu, která má teprve vzniknout (za podmínky, že vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele). Zvýšená ochrana dědiců se poskytuje nepominutelným dědicům, kterými jsou děti zůstavitele (pokud nedědí, pak jsou nepominutelnými dědici jejich potomci). Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl vyjma případů platného vydědění nepominutelného dědice.

Co je pozůstalost?

Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu. Pozůstalost tak tvoří souhrn majetku a dluhů zůstavitele. Otázka dluhů v dědickém právu představuje citlivou záležitost, které se věnují pravidelně i sdělovací prostředky. Tématu dluhů v dědickém právu budeme věnovat samostatný článek. Podstatnou změnou proti předchozí právní úpravě je vymezení, že součástí pozůstalosti jsou rovněž subjektivní práva a povinnosti vázané na osobu zůstavitele za předpokladu, že byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci (takto může být součástí pozůstalosti také například právo na odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění).

Jaké práva a povinnosti zanikají smrtí zůstavitele?

Zaniká například právo na výživné vyjma splatných nedoplatků výživného ke dni smrti zůstavitele, dále osobní služebnosti, pracovní poměr zůstavitele jako zaměstnance nebo zmocnění, pokud nebylo zmocnění ujednáno odlišně. K právní jistotě, zda skutečně zaniklo konkrétní právo nebo povinnost zůstavitele, je nutné provést důkladnou právní analýzu.

Rozdíl mezi dědictvím a pozůstalostí

Pojem dědictví a pozůstalost je nutné odlišovat. Jakým však způsobem? Odpověď poskytuje důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku stanovující, že „pozůstalost je pojata jako jmění zůstavitele k okamžiku zůstavitelovy smrti, resp. jako ta jeho část, která je způsobilá přejít na dědice jako na právního nástupce, zatímco dědictví je to z pozůstalosti, co skutečně připadá jako jmění osobě, která je dědicem.“

K lepší orientaci ve spleti paragrafů dědického práva lze doporučit konzultovat s notářem nebo advokátem. Každý případ dědického práva je přeci jen individuální.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: § 1475, § 1476 a § 1479 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...