Listopadový seriál. Dluhy v dědictví

Nový občanský zákoník posílil pozici věřitelů v rámci dědického práva.

Dědicové by tak měli být natolik obezřetní při svém právním jednání v dědickém řízení, aby nedošlo k nechtěné újmě na jejich majetku.

Riziko přechodu dluhů v plném rozsahu

Nový občanský zákoník podstatně změnil koncept přechodu dluhů na dědice oproti předchozí právní úpravě. Právní úprava občanského práva platná do konce roku 2013 vymezovala odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele tak, že dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. Nový občanský zákoník však stanovuje, že dědic hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Dědic je tak povinen hradit dluhy zůstavitele nad rozsah nabytého dědictví.

Uplatnění výhrady soupisu k vyšší ochraně dědice

K posílení své právní ochrany musí být dědic aktivní a uplatnit řádně a včas výhradu soupisu pozůstalosti. Jestliže dědic uplatní výhradu soupisu, pak hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví. Výhrada soupisu pozůstalosti tak představuje významný právní institut, jehož využití by neměl dědic opomenout.

Nový občanský zákoník vymezuje, že výhradu soupisu lze uplatnit do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o tomto právu (soud lhůtu prodlouží, jsou-li pro to důležité důvody). Právo na výhradu soupisu lze uplatnit prohlášením učiněným ústně před soudem, anebo prohlášením zaslaným soudu v písemné formě.

Jestliže dědic učiní platnou výhradu soupisu, vzniká mu oprávnění navrhnout soudu před rozhodnutím o potvrzení dědictví, aby soud pro vyhledání dluhů zůstavitele věřitele vyzval, aby v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili své pohledávky. Pokud soud zahájí takové řízení, pak dědic není povinen uspokojovat věřitele až do skončení tohoto řízení.

Další možnosti ochrany před dluhy

Jakožto další možnost ochrany dědice před přijetím předluženého dědictví lze považovat odmítnutí dědictví, které bylo předmětem předchozího článku našeho seriálu. Rovněž při uplatnění odmítnutí dědictví je nutné dodržet zákonnou formu a lhůty.

Nový občanský zákoník taktéž opravňuje ke zřeknutí se dědického práva ještě za života zůstavitele, a to smlouvou mezi zůstavitelem a dědicem. Tato smlouva vyžaduje formu notářského zápisu, a proto je nutné navštívit notáře za účelem jejího sepisu.

Tento článek poskytuje pouze základní informace ve složité tématice dluhů v dědictví. Nový občanský zákoník obecně kladně důraz na odpovědnost jednotlivce za své právní jednání. Právě v dědickém právu může nesprávné jednání ohrozit dědice s velmi negativními dopady do jeho majetkové sféry. Lze tak důrazně doporučit vyhledat právní pomoc advokáta nebo notáře při řešení dluhů v dědictví.

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: § 1484, § 1675, § 1704, § 1706 a § 1711 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

  

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...