Listopadový seriál. Právo dědice na odmítnutí dědictví

Nový občanský zákoník zakotvuje právo dědice na odmítnutí dědictví stejně jako předchozí právní úprava.

Důvody dědice k odmítnutí dědictví mohou být různé, a to i obavy o přijetí předluženého dědictví nebo spory v rodině, přesto je vhodné znát zákonnou úpravu tohoto práva.

Právo dědictví odmítnout

Právo dědice na odmítnutí dědictví vychází ze zásady volnosti rozhodování, zda dědictví přijmout nebo odmítnout. Nový občanský zákoník tak výslovně stanovuje, že dědic má právo

po smrti zůstavitele dědictví odmítnout. Smluvní dědic může dědictví odmítnout, pokud to nebylo vyloučeno platnou dědickou smlouvou uzavřenou před smrtí zůstavitele mezi smluvním dědicem a zůstavitelem. Nepominutelný dědic, který odmítá dědictví, tak může odmítnout s výhradou povinného dílu. Dědictví může za dědice odmítnout rovněž jeho zmocněnec avšak pouze v případě, že je k tomuto právnímu jednání výslovně oprávněn dle udělené plné moci.

Na dědice se hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl

Na dědice, který odmítl dědictví, se hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl. Odmítnutí dědictví bude považováno obecně za neplatné, jestliže by dědic učinil odmítnutí dědictví pod podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti (například by dědic odmítl pouze dluhy z dědictví).

V dědickém řízení se již nebude přihlížet k dalšímu projevu vůle dědice, kterým by odvolal své prohlášení o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví nebo že dědictví přijímá. Pokud tedy dědic platně prohlásí, že dědictví chce nebo nechce, považuje se takové jeho vyjádření za definitivní. K odmítnutí dědictví se také nebude přihlížet, když dědic svým počínáním dává najevo, že chce dědictví přijmout (například se vyjadřuje k otázce platnosti závěti v dědickém řízení).

Pro odmítnutí dědictví existuje zákonná lhůta

Dědictví lze odmítnout pouze na základě výslovného prohlášení vůči soudu do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a následcích odmítnutí. Jestliže by dědic měl jediné bydliště v zahraničí, pak se tato lhůta k odmítnutí dědictví prodlužuje na tři měsíce. Soud může tuto lhůtu přiměřeně prodloužit z důležitých důvodů. Právo na odmítnutí dědictví zaniká uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví.

Vzdání se dědictví

Nový občanský zákoník stanovuje, že dědic, který neodmítl dědictví, se může dědictví před soudem platně vzdát ve prospěch druhého dědice. Samozřejmě je nutný souhlas druhého dědice. Dědictví se lze vzdát i ve prospěch několika dědiců. Vzdání se dědictví je tak zvláštní případ zcizení dědictví jedním dědicem ve prospěch druhého dědice.

Nový občanský zákoník také výslovně vymezuje, že pokud byl dědic, který se dědictví vzdal, obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření.

Tento článek poskytuje pouze základní orientaci v právu na odmítnutí a vzdání se dědictví. K lepší orientaci ve spleti paragrafů dědického práva lze doporučit konzultovat s notářem nebo advokátem. Každý případ dědického práva je přeci jen individuální.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: § 1485 až § 1490 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...