Jak se Československo změnilo v Paneland

Výstava Moravské galerie v Brně nabízí všestranný pohled na to, jak se v 70. a 80. letech 20. století stavěla panelová sídliště a jak žili jejich obyvatelé.

Po subkulturách devadesátých let minulého století se Moravská galerie věnuje dalšímu fenoménu, který v nedávné minulosti výrazně ovlivnil naše životy. Výstava Paneland nahlíží na rychlé budování panelových sídlišť v Československu 70. a 80. let jako na neopakovatelný urbanistický, architektonický či designérský experiment, který musela uskutečnit komunistická vláda, aby rychle vyřešila bytovou otázku a mimo jiné si tak upevnila i svoji moc.

Sídliště vznikala v celé Evropě, ale ne v takové míře jako u nás. Stavělo se pomocí nové technologie – z průmyslově vyráběných panelů – a za čtvrt století už mohla v novém, od všech dosavadních zvyklostí odlišném prostředí panelových sídlišť bydlet třetina Čechů. „Museli se v nových podmínkách naučit žít, postupem doby proto vznikla tak zvaná paneláková kultura. A právě ona je tím hlavním, co tvoří obsah výstavy. Stejně důležité pro nás je poukázat na to, jak se během padesáti let proměnil vztah jeho obyvatel i celé společnosti k sídlišti,“ uvedl kurátor výstavy Rostislav Koryčánek.

Prostor v expozici dostanou i brněnské Kohoutovice, Bystrc či Nový Lískovec, ale nejsou nijak preferovány, tvoří součást uceleného pohledu na panelová sídliště v Československu.

Pozornost autoři výstavy zaměřili také na období po roce 1990. „Zajímá nás, co se děje se sídlišti dnes, včetně zateplování nebo barvení paneláků v rámci ‚humanizace‘ sídlišť. Jde nám ale především o to, abychom postihli proměnu ‚neměsta‘, jak byla sídliště v 80. nebo 90. letech po právu označována, na plnohodnotné části města,“ vysvětlil Koryčánek.

Více informací zde

Zdroj: text a foto portál města Brno

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...