Senioři v mezinárodním srovnání 2017

Tak se jmenuje publikace Českého statistického úřadu, která je užitečným vhledem do života populace nacházející se v seniorském věku. Naše ukázka z ní se týká bydlení.

Data jsou z výběrového Šetření životních podmínek (SILC) a týkají se pouze lidí, kteří bydlí v domácnostech. Nezahrnují způsob bydlení seniorů v domovech důchodců a jiných zařízení pro seniory.

Vlastní bydlení

Ze skupiny šedesátipětiletých a starších lidí, kteří bydlí sami v domácnosti, je nejvíce těch, kteří mají vlastní bydlení v Rumunsku (98,4 %). Velmi vysoký podíl lidí, kteří mají výhodu vlastního bydlení, je i v Chorvatsku (94,3 %), v Litvě (94,2 %) a na Slovensku (90,7 %). Vysoký podíl takto starých lidí, nad 80 %, kteří žijí v jednočlenných domácnostech, je ještě v Maďarsku, Španělsku, Makedonii, Bulharsku, Islandu, Srbsku, Irsku a Řecku.

V České republice je lidí, kterým je 65 a více let a žijí sami a zároveň mají výhodu vlastního bydlení, 69,0 %. V EU28 je to 65,6 %.

Nejméně těchto lidí žije ve vlastním v Nizozemsku. Je jich v této věkové kategorii pouze 36,4 %. O jeden procentní bod více je těchto lidí ve Švýcarsku (37,3 %). Senioři, kteří bydlí v jednočlenné domácnosti, v bytu, který vlastní a není jich více než 42 %, se nacházejí ještě v Rakousku a Německu. Nizozemsko, Švýcarsko, Rakousko a Německo jsou státy s nejnižším podílem lidí ve věku 65 a více let, žijících v jednočlenných domácnostech, kteří mají ve vlastnictví byt.

Tržní nájemné

V Nizozemsku platí tržní nájemné 63,6 % seniorů ve věku 65 a více let, kteří bydlí v jednočlenných domácnostech, což je nejvíce v Evropě. Vysoký podíl těchto lidí, kteří platí tržní nájemné, je zastoupen také v Dánsku (49,3 %). Tržní nájemné platí 47,5 % seniorů ve Švýcarsku. Podobný podíl těchto lidí platí tržní nájemné v Německu (47,1 %). Vysoký podíl takto starých lidí, kteří platí tržní nájemné je ještě ve Švédsku (43,4 %), Rakousku (31,7 %) a v Belgii (21,4 %), V ostatních státech je to pod 20 %. Česká republika má 15,5 % obyvatel ve věku 65 a více let bydlících v jednočlenných domácnostech, kteří platí tržní nájemné.  EU28 jich má 19,7 %.  Tržní nájemné pro tyto lidi je minimální v Makedonii, Chorvatsku, Estonsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a Litvě.

Redukované nájemné

Redukované nájemné využívá 50,0 % šedesátipětiletých a starších lidí bydlících v jednočlenných domácnostech na Kypru. Na Maltě a v Rakousku je to přes 30 %, ve Spojeném království této výhody využívá 28,8 % takto starých lidí bydlících v jednočlenné domácnosti. Přes 20 % těchto lidí platí redukované nájemné v Estonsku a Finsku.

Česko je mírně před EU28. V Česku má redukovaný nájem 15,5 % jednočlenných domácností, zatímco v EU28 14,8 %.

V Dánsku a Nizozemsku není redukované nájemné pro občany v této věkové skupině vůbec k dispozici. Ve Švédsku (1,3 %) a Rumunsku (1,6 %) se tento druh nájemného vyskytuje pouze ve velmi omezené míře. V ostatních státech je to alespoň 4,7 % a více. 4,7 % je hodnota, kterou má Slovensko.

Více informací zde

Zdroj: ČSÚ

 

 

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...