Liberec obnovil tradici Rady architektů

Město navazuje na zaniklou tradici Rady architektů, která bude poradním orgánem primátora, určeného zastupitele a odboru hlavního architekta.

Sedmičlenná rada, v níž zasednou i dva odborníci ze zahraničí, se bude zabývat rozvojem města, architekturou, urbanismem a bude se vyjadřovat k územnímu plánování či veřejnému prostoru. Obnovu Rady architektů inicioval primátor Tibor Batthyány. Inspirací byly úspěšně fungující rady v rakouských městech.

„Toto řešení považuji oproti pozici městského architekta za odbornější a finančně dostupnější. Pozice městského architekta by byla víceméně úřednickým postem s dalším nárokem na navyšování pracovních míst. V tak zásadních věcech, jako jsou územní plán a urbanismus, považuji za důležitější pluralitu odborných názorů, než pohled jednoho člověka,“ vysvětlil primátor Tibor Batthyány.

Právě odborné názory jsou podle něj tím, co v diskuzích a rozhodovacích procesech často chybí. „O rozvoji města a vztazích s investory se obvykle mluví spíše v laické rovině, kdy hrají roli především osobní pocity a politika. Rada architektů, tvořená týmem převážně nezávislých expertů, do těchto procesů vnese odbornost a věřím, že si získá respekt politiků, občanů, investorů, stavitelů a v neposlední řadě místních architektů a urbanistů," konstatoval primátor, který se ve středu 17. ledna zúčastnil úvodní schůze Rady architektů v prostorách liberecké radnice.

Předsedou Rady architektů byl na úvodním zasedání zvolen pražský architekt Josef Smutný, který je poradcem primátora Tibora Batthyányho v oblasti územního plánování a architektury a který byl od samého počátku odborným garantem vzniku Rady architektů. Dalšími členy jsou pražští architekti Martin Kloda a Jakub Cigler, liberecká architektka Jana Medlíková, architekt statutárního města Liberec Petr Kincl a zahraniční architekti Peter Gero (Hamburk) a Christoph Braumann (Salzburg). Všichni členové Rady architektů byli vybráni po několika jednáních mezi primátorem, oslovenými architekty a zaměstnanci odboru hlavního architekta.

„Jsem rád, že se nám podařilo najít zkušené experty, kteří v Radě architektů chtějí být. Co se týče zahraničních architektů, s panem Gerem i s panem Braumannem jsem se setkal loni v dubnu na mezinárodní konferenci o plánování evropských měst a toto setkání mě ujistilo, že jsme se rozhodli správně," konstatoval primátor. Zahraniční experti by podle něj měli být zváni nejčastěji ve věcech zásadního strategického významu. „Umím si představit, že je přizveme například ve chvíli, kdy se objeví vážný zájem velkého zahraničního investora. Zkušenosti ze zahraničí pro nás v takové chvíli budou velmi cenné. Zvlášť když si uvědomíme, že Salzburg, kde působí architekt Christoph Braumann, je morfologicky a urbanisticky až neuvěřitelně podobný Liberci,“ doplnil primátor.

Mít v týmu uznávané zahraniční odborníky těší i předsedu liberecké Rady architektů Josefa Smutného. „Zkušenosti Petera Gera nejen z výstavby Hafen City v Hamburgu a Christopha Braumanna z regionálního plánování Salzburgu považuji za excelentní příležitost pro celé město Liberec. V rámci jejich prvního pozvání do Liberce by určitě bylo přínosné zorganizovat například veřejnou přednášku, která by určitě zajímala spoustu lidí včetně místních architektů. Zároveň by to byla dobrá příležitost, jak veřejně prezentovat samotnou Radu architektů,“ navrhl Josef Smutný.

„Jsem si jistý, že si náš odborný tým vybuduje respekt před laickou i odbornou veřejností. Potěšilo mě, že již v průběhu příprav a diskuzí o podobě Rady architektů mě oslovili zástupci tří českých měst, které naše vize zaujala. My sami se chystáme navštívit zasedání rady architektů v Linci a případně v Salzburgu, abychom viděli, jak probíhají jednání a následná implementace závěrů v již úspěšně fungujících a uznávaných radách architektů,“ uzavřel Josef Smutný s tím, že hlavní inspirací pro konečný formát a statut liberecké Rady architektů byl model rady architektů rakouského Innsbrucku.

Zdroj: web města Liberec

 

 

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...