Dubnový seriál. Modernizace koupelen a kuchyní v bytech.

Před vlastní modernizací kuchyní a koupelen v bytech bytových domů bychom měli posoudit stavebně technický stav konstrukcí, kterých se navrhované stavební úpravy budou týkat. Platí přitom zásada, že než přistoupíme k vlastní modernizaci, měly by být odstraněny poruchy stavby, které v dalším postupu výstavby mohou znehodnotit její výsledek.

U kuchyní je potřeba počítat s tím, že při přípravě jídel dochází k vývoji vodní páry v množství dosahujícím hodnot, které převyšuji 500 g/hod. Neprovedený průzkum, nedostatečné posouzení obvodového pláště budovy i chybný návrh mohou mít za následek rozvoj vlhkostních poruch v bytě, včetně výskytu kolonie plísní. S plísněmi se setkáváme v místech tepelných mostů (např. u nadokenních překladů, u ostění oken, v nároží budov) a všude tam, kde snížená či chybějící tepelná izolace způsobuje pokles vnitřní povrchové teploty konstrukce pod hodnotu teploty rosného bodu vzduchu uvnitř místnosti, a na povrchu konstrukce tím dochází ke kondenzaci vodních par. Při stavebních úpravách v bytech bychom proto měli zajistit i vhodné větrání.

Rozdělení kuchyní podle funkce

Doporučené nejmenší plochy kuchyní:

a) Pracovní kuchyně: samostatná místnost určená pouze k vaření, pečení a přípravě jídel, včetně doprovodných funkcí. Nejmenší plocha kuchyně je v závislosti na velikosti bytu 5–8 m2 (8–10 m2 u bytů s více než 4 obytnými místnostmi).

b) Kuchyně se stolováním: pracovní kuchyně rozšířená o prostor nutný pro příležitostné stolování části členů domácnosti. Nejmenší plocha kuchyně je v závislosti na velikosti bytu 6–14 m2 (15–17 m2 u bytů s více než 4 obytnými místnostmi).

c) Obytná kuchyně nahrazující obývací pokoj: rozšířená o prostor potřebný pro plnění některých dalších funkcí. Nejmenší plocha kuchyně je 16–22 m2 (18–24 m2 u bytů s více než 4 obytnými místnostmi).

d) Obytná kuchyně s 1 lůžkem nahrazující obývací pokoj: nejmenší plocha kuchyně je 16–24 m2 (u bytů s jednou obytnou místností).

Obecné zásady pro navrhování kuchyní dále uvádějí, že před kuchyňskou linkou musí být volný prostor, který se u jednořadového uspořádání kuchyňského zařízení navrhuje v min. šířce 1,10 m, a při dvouřadém uspořádání kuchyně nejméně 1,00 m.

Světlá výška v kuchyni se navrhuje nejméně 2,60 m a bývá totožná s výškou ostatních obytných a pobytových místností. Místnosti v podkroví se zkosenými stropy musí mít min. světlou výšku 2,30 m, přičemž v místnostech se zkosenými stropy musí být výška 2,30 m nejméně nad polovinou podlahové plochy. V rodinném domě musí být světlá výška obytných místností (vyjma podkroví) min. 2,50 m.

Koupelny a prostory pro osobní hygienu

V každém bytě musí být alespoň jedna záchodová mísa a jedna koupelna. Prostory pro osobní hygienu musí umožňovat bezpečné používání instalovaných zařizovacích předmětů, které slouží k mytí, koupání, sprchování a uspokojování ostatních potřeb osobní hygieny všech členů domácnosti. Minimální půdorysné rozměry záchodu a koupelny jsou uvedeny v normě ČSN 73 4301 Obytné budovy.

Při provádění stavebních úprav a při osazování zařizovacích předmětů v koupelně by měly být dodrženy normové požadavky, a to včetně dodržení odstupových vzdáleností mezi zařizovacími předměty, nově vytyčenými příčkami a mezi jednotlivými zařizovacími předměty navzájem. Na WC jde o správné umístění záchodové mísy a umývátka, aby nedocházelo ke kolizi s dveřním křídlem při otevírání dveří do místnosti, a byl zajištěn bezpečný přístup k záchodové míse. Dodržování tohoto požadavku je zvláště důležité u modernizace bytových jader panelových domů, v nichž byla v minulosti instalována sektorová bytová jádra minimálních rozměrů. Světlá výška prostoru pro osobní hygienu nebo prostor pro umístění záchodové mísy má být shodná se světlou výškou obytných místností v témže podlaží, nejméně však 2,30 m.

Zdroj: ČKAIT

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...