Červnový seriál. Práva a povinnosti člena bytového družstva.

Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva.

Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný.

Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi družstva pro doplacení do výše základního členského vkladu, která nesmí být delší tří let – viz § 564 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“).

Pro bytová družstva je typické, že stanovy určují jako podmínku vzniku členství v bytovém družstvu převzetí či splnění vkladové povinnosti v podobě dalšího členského vkladu, jehož výši a způsob uhrazení upravují stanovy (§ 733 odst. 1 ZOK). V takovém případě uzavírá člen bytového družstva smlouvu se zájemcem o členství v bytovém družstvu.

Právům a povinnostem spojeným s členstvím v bytovém družstvu je věnována část obecné družstevní úpravy (zejména §§ 575 až 622 ZOK) a dále pak speciální úprava bytových družstev (zejména §§ 733 až 752 ZOK).

K základním právům člena bytového družstva patří:

Volit a být volen do orgánů družstva, Účastnit se řízení a rozhodování v družstvu, Podílet se na výhodách poskytovaných družstvem (odst. 1 § 575 ZOK) a na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami a práva a povinnosti z této smlouvy vzniklá (§ 733 odst. 2 ZOK).

 

Další práva členů družstva:

 

  • Nahlížet do seznamu členů bytového družstva,
  • Žádat bezplatné vydání potvrzení o svém členství a obsahu svého zápisu v seznamu členů bytového družstva (§ 581 odst. 1 ZOK),
  • Na základě písemné žádosti obdržet za úhradu nákladů seznam všech členů bytového družstva, případně jen požadované části seznamu členů bytového družstva (§ 582 odst. 1 ZOK),
  • Na vyznačení ukončení svého členství v bytovém družstvu s tím, že přístup k údajům o svém členství bude nadále přístupné pouze bývalému členovi družstva nebo jeho právnímu nástupci (§ 583 ZOK),
  • Právo se domáhat za družstvo náhrady škody proti členovi orgánu bytového družstva nebo splnění jejich případné povinnosti plynoucí ze smlouvy uzavřené s takovým členem; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí (§ 584 odst. 1 ZOK),
  • Na podíl na zisku, určí-li tak stanovy bytového družstva (§ 586 ZOK), avšak toliko formou uspokojení bytových potřeb člena bytového družstva (§ 750 ZOK).
  • Ukončit členství v bytovém družstvu vystoupením (§ 610 písm. b) a §  612 ZOK), přičemž zvláštní režim platí pro situace, kdy člen bytového družstva vystupuje z důvodu svého nesouhlasu se změnou stanov (viz § 613 ZOK).
  • Na poskytnutí přiměřenou lhůtu na ukončení porušování stanov a odstranění jejich následků v trvání nejméně 30 dnů v případě udělení výstrahy před vyloučením z bytového družstva (§ 615 ZOK), není-li odstranění následků nemožné (§ 616 ZOK).
  • Podat námitku k členské schůzi proti rozhodnutí o svém vyloučení (§ 618 odst. 1 ZOK).
  • Na doručení rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení doporučeným dopisem do vlastních rukou na svou adresu uvedenou v seznamu členů bytového družstva (§ 621 ZOK).
  • Podat návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o svém vyloučení za neplatné, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne rozhodnutí členské schůze o zamítnutí jeho námitek nebo o vyloučení, jestliže o vyloučení rozhodovala členská schůze (§ 620 odst. 1 písm. b) ZOK).
  • Nesouhlasit se zrušením vyloučení (§ 622 odst. 2 ZOK).
  • Na vypořádací podíl, jehož výše nesmí být nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu (§ 748 odst. 1 ZOK).
  • Na vypořádací podíl, zaniklo-li mu členství v bytovém družstvu (§ 623 odst. 1 ZOK), který je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne vyklizení družstevního bytu, jehož byl bývalý člen nájemcem, nebo uplynutím 3 měsíců poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu podle § 623, a to tím dnem, který nastane později. U nebydlícího člena je vypořádací podíl splatný uplynutím 3 měsíců poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna jeho výše podle § 623 (§ 749 odst. 1 ZOK).
  • Účastnit se osobně nebo v zastoupení členské schůze (§ 635 odst. 2 ZOK) a na členské schůzi hlasovat (§ 649 ZOK) při splnění podmínek podle § 660 ZOK.
  • Požadovat svolání členské schůze, získá-li pro svůj návrh alespoň 10% členů družstva, kteří mají nejméně jednu pětinu všech hlasů, neurčí-li stanovy nižší počet (§ 639 odst. 3 ZOK). Za stejných podmínek na zařazení bodu programu členské schůze svolavatelem (§ 643 odst. 1 ZOK).
  • Dovolávat se neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (§ 663 odst. 1 ZOK).
  • Na převod družstevního podílu bez omezení na osobu (nabyvatele), která splňuje podmínky pro přijetí za člena bytového družstva (§ 736 odst. 1 ZOK).
  • Na rozdělení družstevního podílu bez omezení, je-li člen bytového družstva nájemcem více družstevních bytů (§ 738 odst. 1 ZOK).
  • Na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu na dobu neurčitou, pokud se na jeho pořízení on či jeho právní předchůdce podíleli dalším členským vkladem a pokud splňuje podmínky podle zákona a stanov (§ 742 písm. a) ZOK).
  • Na stanovení nájemného spojeného s užíváním družstevního bytu (§ 742 písm. b) ZOK).
  • Na nepřevedení vlastnického práva k družstevním bytům nebo budovám s družstevními byty či pozemky jimi zastavěnými a s nimi věcně souvisejícími bytovým družstvem bez předchozího souhlasu člena družstva, kterému svědčí právo nájmu dotčeného družstevního bytu, s výjimkou situace, kdy jde o převod družstevního bytu do vlastnictví člena bytového družstva, který je jeho nájemcem (§ 751 ZOK).
  • Na nezastavení družstevního bytu, nebo budov s družstevními byty či pozemků jimi zastavěnými a s nimi věcně souvisejícími bytových družstvem bez předchozího souhlasu nejméně dvou třetin členů bytového družstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů (§ 752 ZOK).

K základním povinnostem člena bytového družstva patří:

 

  • Dodržovat stanovy,
  • Dodržovat rozhodnutí orgánů družstva (§ 575 odst. 2 ZOK).

Další povinnosti člena bytového družstva:

 

  • Oznamovat bez zbytečného odkladu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů, tj. jméno a bydliště, příp. adresa pro doručování (§ 580 odst. 3 ZOK),
  • Přispět na úhradu ztráty bytového družstva, určí-li tak stanovy bytového družstva a rozhodne-li o tom členská schůze (§ 587 ZOK). Přitom platí, že uhrazovací povinnosti musí být určena členům bytového družstva ve stejné výši, nikoliv vyšší než trojnásobek základního členského vkladu.
  • Hradit nájemné, které v případě bytových družstev obsahují pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů (§ 744 ZOK).

 Podaný výčet je založen pouze na právní úpravě obsažené v zákoně o obchodních korporací, další výčet práv i povinností člena bytového družstva by šlo doplnit např. ze zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty („zákon o službách“). Přitom je také třeba mít na paměti, že práva, ale hlavně povinnosti členů bytových družstev obsahují především stanovy bytového družstva, kterým je třeba z tohoto důvodu věnovat pozornost.

Zpracoval:         Mgr. Martin Kroh, ČSRB

             

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...