Listopadový seriál. Změna stavby

Náš listopadový seriál Kupujeme nemovitost k trvalému bydlení pokračuje dalším dílem, v němž se zaměříme na vysvětlení pojmu „změna stavby“.

Změna stavby může mít různou povahu:

  1. změna stavby před jejím dokončením,
  2. změna dokončené stavby,
  3. změna v užívání stavby.

Změna stavby před jejím dokončením je upravena v § 118 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále jen „SZ“.

Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle tohoto zákona. Za povolení stavby se považuje:

  1. souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 106 SZ,
  2. stavební povolení podle § 115 SZ,
  3. veřejnoprávní smlouva podle § 116 SZ,
  4. oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ,
  5. společné povolení, opakované stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby podle § 129 SZ,
  6. územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle § 78 odst. 6 SZ stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení, územní rozhodnutí,
  7. veřejnoprávní smlouva podle § 78a SZ nebo
  8. územní souhlas u stavebních záměrů podle § 103 SZ.

Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby, a to v souladu s územním rozhodnutím. O změně je možné rozhodnout ve společném územním a stavebním řízení.

Změnou dokončené stavby se rozumí:

  1. nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
  2. přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
  3. stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Pro změny dokončených staveb platí obdobná pravidla jako pro stavby nové, tedy kde si stavebník vystačí s ohlášením stavebnímu úřadu určují odst. 1 a 2 § 104 SZ.  

Změna v užívání stavby

Pro stavby platí, že je lze užívat výhradně k účelu vymezenému v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu (§ 126 odst. 1 SZ). Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.

Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné stavby nebo změna dočasné stavby na stavbu trvalou, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu (§ 126 odst. 2 SZ).

Obecným požadavkem je, že změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.

Je-li změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby.

Podle charakteru změny dokončené stavby se postupuje podle §§ 78 až 96a SZ a §§ 104 až 117 SZ. V ohlášení nebo v žádosti o stavební povolení nebo v oznámení podle § 117 SZ se současně uvede navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se podle okolností postupuje podle § 122 SZ, v žádosti o kolaudační souhlas se současně uvede nový účel užívání.

Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby.

Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky s připojením:

  1. dokladu o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem,
  2. souhlasu vlastníka stavby se změnou v užívání a
  3. v případě změny v užívání stavby spočívající v prodloužení doby trvání dočasné stavby nebo změny dočasné stavby na stavbu trvalou se připojí též souhlasu vlastníka pozemku, na kterém je stavba umístěna,
  4. dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
  5. stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje, a
  6. závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy4) nebo tímto zákonem (vše § 127 odst. 1 SZ).

Bližší podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis ke stavebnímu zákonu, kterým je vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění pozdějších předpisů.

Zpracoval: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

 

 

Další zprávy

14.12.2018
V programu Regenerace sídlišť bylo v letošním roce schváleno 18 žádostí za 99 070 927 Kč.

Výhody programu:

  • platí pro celé území ČR,
  • možnost kombinace dotace s úvěrem,
  • příznivá úroková sazba...
13.12.2018 Skoro dva a půl tisíce jihomoravských seniorů čeká na umístění do domova pro seniory nebo domova se zvláštním režimem.
12.12.2018 Seriál tohoto měsíce sleduje krok za krokem programy, které spravuje Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) a jejichž cílem je podporovat kvalitní bydlení v Česku.
11.12.2018 Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvy k předkládání žádostí do programu Podpora bydlení.
07.12.2018 Obecní dům, klubovna pro spolky, hasičská zbrojnice, knihovna či park. Tyto objekty mohou vzniknout na místech, kde nyní stojí chátrající budovy, které není možné v současném stavu využít.