Lednový seriál. Potřebuji vždy souhlas souseda, pokud chci provádět nějakou stavbu?

Často se traduje, a je to slyšet i v médiích, že pro jakoukoliv stavební činnost je vyžadován souhlas souseda.

Vždycky tomu tak ale není. Kdy je vyžadován souhlas souseda, jednoznačně stanoví stavební zákon a existují případy, kdy tento souhlas nutný není. Záleží to na příslušném postupu či řízení prováděným stavebním úřadem. Obecně se dá říct, že jakýkoliv zjednodušený postup podle stavebního zákona klade vyšší nároky na žadatele či stavebníka, tzn. že v těchto případech jsou pak vyžadovány i souhlasy sousedů.

Je nutno ale ještě upřesnit, koho vlastně sousedem rozumíme. Nejedná se totiž jen o osobu, která má společnou hranici s naším pozemkem, kde má být zamýšlený záměr uskutečněn, ale rozumí se tím v případě umisťování stavby osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno. V případě povolování staveb pak osoby, jejichž vlastnické právo nebo právo odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být prováděním stavebního záměru přímo dotčeno.

Souhlasy těchto „sousedů“ ale nejsou vyžadovány při správním řízení prováděným stavebním úřadem, a to jak pro vydání územního rozhodnutí, tak pro stavební povolení. Tzv. sousedé mají v obou těchto řízeních postavení účastníka řízení se všemi svými právy a povinnostmi. Práva a povinnosti účastníků řízení upravuje správní řád, tj. zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se konkrétně o tato práva:

  • být informován o zahájení řízení;
  • nahlížet do spisu;
  • navrhovat důkazy;
  • účastnit se ústního jednání příp. místního šetření;
  • vyjádřit se, uplatňovat připomínky a námitky;
  • domáhat se ochrany před nečinností správního orgánu;
  • podat proti rozhodnutí opravné prostředky;
  • podat proti rozhodnutí žalobu;
  • namítat podjatost úředních osob;
  • podat stížnost proti nevhodnému chování úředních osob.

Pokud tedy „soused“ – účastník řízení se záměrem, který je předmětem řízení, nesouhlasí, musí uvést ve svých námitkách konkrétní důvody, proč nesouhlasí s jeho umístěním či povolením. Obecné námitky jako „nelíbí se mi to“ nebo „já to tam nechci“ neobstojí. Podané námitky se také musí vždy vztahovat k příslušnému vedenému řízení. Nelze uplatňovat ve stavebním řízení námitku týkající se umístění stavby, protože ta měla být uplatněna již v územním řízení. K takovýmto námitkám se pak nepřihlíží.

Stavební úřad vždy v příslušném řízení s podanými námitkami seznámí žadatele či stavebníka, pokusí se o dohodu, a pokud k dohodě nedojde, vyhodnotí podané námitky a ve věci rozhodne. Z uvedeného tedy vyplývá, že i když není dán „souhlas sousedů“, může být záměr umístěn, případně i povolen.

Stavební úřad může posoudit i podanou občanskoprávní námitku, nemůže však zasahovat do vlastnických práv, které přísluší pouze soudu.

Jak je již výše uvedeno, jsou souhlasy „sousedů“ předepsány a vyžadovány v těchto konkrétních případech:

  • pro územní souhlas (pro stavební záměry uvedené v § 103 jen pokud jsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m);
  • pro veřejnoprávní smlouvu nahrazující územní rozhodnutí;
  • pro záměry, u kterých postačí ohlášení;
  • pro vydání certifikátu autorizovaným inspektorem;
  • pro veřejnoprávní smlouvu nahrazující stavební povolení.

Souhlas musí být vždy vyznačen na situačním výkresu příslušné dokumentace či projektové dokumentace, a pokud se jedná o více spoluvlastníků, jsou potřebné souhlasy všech.

Souhlasy nejsou vyžadovány, pokud pro umisťovaný záměr jsou dány a splněny podmínky pro vyvlastnění.

Zdroj: ČKAIT

Další zprávy

14.06.2019
Obce, svazek obcí, městská část nebo městský obvod jsou potenciálními žadateli o podporu z programu Výstavba pro obce.

O tom, na co lze využít dotaci, na co úvěr a jak o obě podpory žádat, jsme psali <link...

13.06.2019 Ministerstvo pro místní rozvoj poskytne dotace v rámci programu Podpora revitalizace území na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách celkově 95,3 milionů korun.
12.06.2019 V rámci EU patří Česká republika k zemím s nejnižším podílem nájemního bydlení. Podle údajů Eurostatu u nás dominuje vlastnické bydlení s podílem 78 %, takže na nájemní bydlení připadá pouhých 22 %.
11.06.2019 Program Výstavby pro obce má alokované peníze pro výstavbu sociálních a smíšených domů a sociálních bytů.
10.06.2019 Až polovina našich bytů ve městech se přehřívá.