Nájemní bydlení v očekávání změn?

V rámci EU patří Česká republika k zemím s nejnižším podílem nájemního bydlení. Podle údajů Eurostatu u nás dominuje vlastnické bydlení s podílem 78 %, takže na nájemní bydlení připadá pouhých 22 %.

Přitom v sousedních evropských zemích (Německo, Rakousko) je podíl nájemního bydlení zhruba dvojnásobný. Hlavně poslední cenový vývoj na bytovém trhu ovšem možná postoj české populace k nájemním bytům a poměry na bytovém trhu změní.

Jakkoli je bydlení „ve vlastním“ u nás velmi populární a podtrhuje společenské postavení majitele, mnoho Čechů se ho v příštích letech možná bude muset vzdát. V pozadí je mnoho faktorů. „Výrazné a pokračující zvyšování cen bytů v největších městech, pokračující růst úrokových sazeb, zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték ze strany ČNB i očekávané zpomalování růstu mezd – to vše vyvolá vysokou poptávku po nájemním bydlení. Zvláště v Praze skýtá tento segment realitního trhu obrovský potenciál,“ říká Peter Noack ze společnosti Zeitgeist Asset Management, která se mj. zabývá developmentem a správou objektů pro nájemní bydlení. P. Noack dodává, že ceny nových bytů v hlavním městě totiž v řadě případů překročily magickou hranici 100 000 Kč za metr čtvereční, a tak bude právě nájemní bydlení nejvyhledávanější alternativou k pořízení vlastního bytu.

Nájemní bydlení i pro střední třídu

„Vezměme jen v úvahu, že na byt v Praze o nejvyhledávanější velikosti 2+kk a ploše zhruba 60 metrů čtverečních si zájemce dnes už musí připravit téměř 17 čistých ročních průměrných platů,“ uvádí Peter Noack. Podle studie Property Index poradenské společnosti Deloitte z roku 2018, která analyzovala rezidenční trhy ve 12 evropských státech, Češi šetří na nový byt nejdéle z porovnávaných zemí – déle než např. obyvatelé Velké Británie, Francie či Německa.

„S boomem vlastnického bydlení v ČR bylo nájemní bydlení psychologicky vnímáno jako typické a vhodné pro méně majetné vrstvy či pro studenty, nikoli však pro střední třídu. To se však již v blízké budoucnosti pravděpodobně změní, protože mnoho lidí ze střední třídy na vlastnické bydlení nedosáhne. Bydlet v nájmu má však i své výhody, jako je například větší flexibilita při stěhování i to, že si nájemník nemusí dělat žádné starosti s opravami bytu. Výzkumy navíc ukazují, že takzvaní mileniálové, kteří by do roku 2025 měli tvořit převážnou část populace v produktivním věku, peníze raději investují spíše do zážitků a svých koníčků než do cihel,“ říká Peter Noack.

Německo: bydlení v nájmu dominuje

Na rozdíl od ČR vnímají obyvatelé sousedního Německa nájemní bydlení jako něco naprosto přirozeného. „V nájmu bydlí každý druhý Němec – a to napříč věkovým spektrem, od singles přes rodiny s dětmi až po seniorské páry. Oproti tomu v Česku žijí nyní v pronájmu nejčastěji lidé ve věku do 30 let,“ komentuje Peter Noack.

Nájemní bydlení má v Německu dlouhou tradici. V průběhu 2. světové války byla v zemi zničena více než polovina bytového fondu, takže v poválečném období bylo nutné zajistit nové bydlení – logicky především nájemní. Podíl vlastnického bydlení tady proto v současnosti činí jen 46 % a ve velkých městech méně než 30 %. V hlavním městě Berlíně se podle údajů společnosti Zeitgeist Asset Management jedná dokonce o pouhých 15 %. „O nájemní bydlení je dnes v německých metropolích velký zájem. Nájemce proto musí zpravidla pronajímateli předložit doklad o svém příjmu a potvrzení o bezdlužnosti. Výhodou při více uchazečích o nájem je i reference od předchozího pronajímatele. Standardy německých nájemních bytů jsou na dobré úrovni – Němci tak nemusejí investovat do vlastního bytu kvůli tomu, aby vůbec mohli kvalitně bydlet. Minusem vlastnického bydlení je v Německu i to, že poplatky spojené s nákupem nemovitosti jsou poměrně vysoké. Vlastnické bydlení také nyní nijak nepodporuje ani stát,“ podotýká Peter Noack.

Východ zatím preferuje bydlení „ve vlastním“

Většina obyvatel Polska preferuje bydlení v osobním vlastnictví, jehož podíl v této zemi za posledních deset let vzrostl o zhruba pětinu. Ve svém vlastním domě či bytě tak žije přes 83 % Poláků. „Vedle historické zkušenosti s vyvlastňováním majetku během období komunismu je tento trend v současnosti ovlivněn i vysokými cenami nájmů, které jsou srovnatelné s Německem,“ komentuje Peter Noack.

V porovnání s Českou republikou, Polskem a Německem je v Maďarsku nejvyšší podíl těch, kdo bydlí ve vlastním bytě (přesahuje 85 %). Od roku 2012, kdy podíl vlastnického bydlení v zemi dosáhl vrcholu (okolo 90 %), ale trvale klesá. „V Maďarsku bydlí v nájmu nejčastěji lidé ve věku 18‒35 let a také ti, kteří se častěji stěhují za prací,“ uzavírá Peter Noack.

Zdroj: Stavební fórum

Další zprávy

14.06.2019
Obce, svazek obcí, městská část nebo městský obvod jsou potenciálními žadateli o podporu z programu Výstavba pro obce.

O tom, na co lze využít dotaci, na co úvěr a jak o obě podpory žádat, jsme psali <link...

13.06.2019 Ministerstvo pro místní rozvoj poskytne dotace v rámci programu Podpora revitalizace území na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách celkově 95,3 milionů korun.
12.06.2019 V rámci EU patří Česká republika k zemím s nejnižším podílem nájemního bydlení. Podle údajů Eurostatu u nás dominuje vlastnické bydlení s podílem 78 %, takže na nájemní bydlení připadá pouhých 22 %.
11.06.2019 Program Výstavby pro obce má alokované peníze pro výstavbu sociálních a smíšených domů a sociálních bytů.
10.06.2019 Až polovina našich bytů ve městech se přehřívá.