STATISTIKA: Kolik bytů se stavělo v minulém půlstoletí?

Ačkoli to zvláště ve velkých městech může dle reklam developerů vypadat, že se nikdy nestavělo více bytů, není tomu tak. Největší boom panoval v 70. letech minulého století. Výstavba znovu ožila až v polovině 90. let, aby ji o deset let později zpomalila ekonomická krize.

V prvních poválečných letech se v Československu moc bytů nestavělo, protože jich zbylo hodně volných po odsunu německého obyvatelstva – ještě v padesátých letech vyrostlo nejvýše 30 tisíc nových bytů ročně, což bylo mnohem méně než ve srovnatelných evropských zemích. Statistici přitom počítají jak byty v bytových domech, tak ty v domech rodinných – obvykle tady platí, že co domek, to jeden byt.

Rok 1975: sto tisíc nových bytů ročně

V 60. letech už výstavba stoupla na zhruba 50 tisíc bytů ročně a vrcholu dosáhla bytová výstavba v 70. letech minulého století, kdy se dokončovalo více než 80 tisíc bytů ročně. V roce 1975 to bylo dokonce téměř sto tisíc bytů. Intenzita bytové výstavby tehdy činila 8 až 9 bytů na 1 000 obyvatel ročně a výrazně převyšovala hladinu výstavby ve většině zemí Evropy.

Po roce 1980 se výrazněji začal snižovat objem zahajovaných i dokončovaných bytů. V letech 1981 až 1985 bylo dokončováno průměrně ročně 61 108 bytů (5,92 na 1 000 obyvatel ročně), v letech 1986 až 1990 jen 49 289 bytů (4,76 dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně).

S rokem 1989 skončila masivní státní podpora bytové výstavby, což se okamžitě projevilo. V roce 1990 sice bylo zásluhou příspěvku na výstavbu rodinných domů zahájeno 61 004 bytů proti 55 965 bytům v roce 1989, avšak již v roce 1991 byla zahájena pouhá šestina tohoto počtu. V dalších dvou letech se počet zahájených budov ještě dále snižoval.

Největší propad? Roky 1993 a 1995

V roce 1993 bylo vydáno pouze 7 454 stavebních povolení, nejméně za dobu, kdy statistici tyto údaje sledují. S několikaletým zpožděním se deprese zahajované bytové výstavby promítla i do klesajícího počtu bytů dokončených. Na samotné dno, pomineme-li první poválečná léta až do roku 1948, klesla dokončená bytová výstavba v roce 1995, kdy bylo v republikovém úhrnu postaveno jen 12 998 bytů, což představovalo 1,26 dokončených bytů na 1 000 obyvatel. Výstavba se více oživila až v roce 1996.

Téměř polovina bytů vznikla v rodinných domech

Etapa postupného oživování zahajované bytové výstavby po roce 1993 měla první vrchol v roce 1998, kdy bylo zahájeno 35 027 bytů (3,40 bytů na 1 000 obyvatel), další vrchol přišel v letech 2006 až 2008, kdy bylo ročně zahajováno 43,5–44 tis. bytů, což představovalo intenzitu ve výši cca 4,2 bytů na 1 000 obyvatel). Už v roce 2008 se však začala projevovat hospodářská krize, která na stavebnictví a tím i bytovou výstavbu naplno dopadla následující dva roky. V roce 2010 bylo totiž zahájeno jen 28 135 bytů, což byl třetinový propad, v roce 2012 to bylo dokonce jen 23 853 bytů. 

V průběhu šestnáctiletého období 1997 až 2012 bylo zahájeno na území České republiky celkem 559 875 bytů, z toho 262 336 bytů (46,9 %) v nových rodinných domech a 153 127 bytů (27,4 %) v novostavbách bytových domů. Na přístavby a nástavby ve starších budovách bylo vydáno 52 469 stavebních povolení (9,4 %) v případě rodinných domů a 34 476 povolení (6,2 %) v případě bytových domů. Byla zahájena výstavba 14 037 bytů (2,5 %) v domovech pro seniory a v domovech-penzionech, v nebytových budovách bylo zahájeno 23 608 bytů (4,2 %) a pro stavební úpravy nebytových prostorů bylo vydáno povolení na výstavbu 19 822 bytů (3,5 % úhrnného počtu).

Zdroj: Český statistický úřad 

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...