Dva miliony bytů nevyhovují

Dva miliony bytových jednotek v Česku nevyhovují současným nárokům na bydlení z hlediska hygieny a bezpečnosti ani technickým normám. Tuto zneklidňující zprávu zveřejnila Asociace výrobců minerální izolace, která zhodnotila stav bytového fondu ve spolupráci s odborníky. Stát přitom poskytuje levné úvěry, s jejichž pomocí lze bytové domy i jednotlivé bytové jednotky modernizovat.

Český bytový fond je zastaralý a více než polovina budov nesplňuje hygienické standardy, či dokonce ohrožuje zdraví a život obyvatel. Vyplývá to z analýzy odborníků ve stavebnictví, kteří hodnotili stav bytového fondu v České republice. Změnit to mohou například státní programy na podporu opravy bytových domů.

Domácnosti nejčastěji čelí problémům s vlhkostí a plísní, hlukem nebo rizikem požáru. Nejhorší situace je přitom na severu Čech a Moravy. Ohroženy jsou však nejen staré domy, ale také novostavby.

Podle zprávy každý druhý dům v Česku nevyhovuje nynějším nárokům na bydlení z hlediska hygieny a bezpečnosti či technických norem. Polovina rezidenčních budov bez jakýchkoli renovací či stavební údržby slouží více než padesát let, a řada konstrukčních prvků a částí je tak za hranicí životnosti. Problém se však týká i novostaveb, které jsou často kvůli úsporám až na hranici technických norem. 

Úvěry od státu mohou pomoci s opravami

Na opravy a revitalizace bytového fondu si majitelé bytových fondů mohou půjčit od bank a dalších komerčních ústavů, nebo mohou využít výhodných úvěrů, které poskytuje zejména Státní fond rozvoje bydlení. V úvahu připadá zejména program Panel 2013+ určený na zateplení, izolace a další podobné opravy panelových i nepanelových domů, který mohou využít nejen SVJ či bytová družstva, ale i obce či soukromí majitelé.

Majitelé bytů do 36 let mohou využít Úvěr 150, v jehož rámci si mohou s nízkým úrokem půjčit 150 tisíc korun na deset let. Pro čtyři desítky lokalit navíc nabízí peníze Program JESSICA, zaměřený zejména na deprivované zóny. 

Nejhorší je situace v Ústeckém a Karlovarském 

Analýza hodnotí stav budov v závislosti na jejich stáří, tedy v jaké kondici jsou budovy od data jejich výstavby nebo poslední rekonstrukce. Vychází z informací ČSÚ z posledního sčítání lidu, ze kterého vyplývá, že průměrné stáří budov se pohybuje okolo padesáti let, bráno podle data výstavby či poslední rekonstrukce. Odborníci poté hodnotili, jak se stáří nerenovovaných budov odráží v konstrukčních vadách a ve vlivu na hygienické podmínky obyvatel. Nejhorší situace panuje v Karlovarském, Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V těchto regionech je nejvíce nezrekonstruovaných budov starších padesáti, či dokonce šedesáti let. Problémem je hlavně vysoká vlhkost, plísně, hluk a riziko požáru či otravy oxidem uhelnatým. Příčinou uvedených rizik jsou především nefunkční opláštění budov, nevyhovující cirkulace vzduchu a vytápění, nekvalitní izolace a zateplení budov včetně starých netěsnících oken, ale také staré rozvody elektřiny a staré plynové spotřebiče. Špatné vnitřní prostředí budov má přitom přímý negativní dopad na zdraví obyvatel. Státní zdravotní ústav uvádí, že dokonce více než 50 procent onemocnění souvisí právě s nevyhovujícími podmínkami bydlení.

Zdroj: Asociace výrobců minerální izolace, redakčně upraveno a doplněno

Další zprávy

16.02.2018
V minulém díle seriálu jsme se věnovali technické části správy bytového domu, tentokrát se budeme podrobně věnovat stránce ekonomické.

K ekonomické správě bytového domu patří finanční plánování spojené se správou a provozem bytového...

15.02.2018 Prvního ledna 2018 vešel v účinnost zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
14.02.2018 Zateplení fasády domu dokáže ušetřit až 50 % nákladů na vytápění a klimatizaci ročně. Dům navíc dostane nový kabát, který dnes s drobnými opravami vydrží 50 i více let.
13.02.2018 Technický facility management je v případě bytových domů komplexní technická správa objektu.
12.02.2018 Lodžie a balkony jsou polohově součástí obvodového pláště domu. Právě tyto stavební prvky jsou zřejmě nejexponovanějšími součástmi obvodového pláště a patří mezi nejvíce degradované součásti staveb.