Dva miliony bytů nevyhovují

Dva miliony bytových jednotek v Česku nevyhovují současným nárokům na bydlení z hlediska hygieny a bezpečnosti ani technickým normám. Tuto zneklidňující zprávu zveřejnila Asociace výrobců minerální izolace, která zhodnotila stav bytového fondu ve spolupráci s odborníky. Stát přitom poskytuje levné úvěry, s jejichž pomocí lze bytové domy i jednotlivé bytové jednotky modernizovat.

Český bytový fond je zastaralý a více než polovina budov nesplňuje hygienické standardy, či dokonce ohrožuje zdraví a život obyvatel. Vyplývá to z analýzy odborníků ve stavebnictví, kteří hodnotili stav bytového fondu v České republice. Změnit to mohou například státní programy na podporu opravy bytových domů.

Domácnosti nejčastěji čelí problémům s vlhkostí a plísní, hlukem nebo rizikem požáru. Nejhorší situace je přitom na severu Čech a Moravy. Ohroženy jsou však nejen staré domy, ale také novostavby.

Podle zprávy každý druhý dům v Česku nevyhovuje nynějším nárokům na bydlení z hlediska hygieny a bezpečnosti či technických norem. Polovina rezidenčních budov bez jakýchkoli renovací či stavební údržby slouží více než padesát let, a řada konstrukčních prvků a částí je tak za hranicí životnosti. Problém se však týká i novostaveb, které jsou často kvůli úsporám až na hranici technických norem. 

Úvěry od státu mohou pomoci s opravami

Na opravy a revitalizace bytového fondu si majitelé bytových fondů mohou půjčit od bank a dalších komerčních ústavů, nebo mohou využít výhodných úvěrů, které poskytuje zejména Státní fond rozvoje bydlení. V úvahu připadá zejména program Panel 2013+ určený na zateplení, izolace a další podobné opravy panelových i nepanelových domů, který mohou využít nejen SVJ či bytová družstva, ale i obce či soukromí majitelé.

Majitelé bytů do 36 let mohou využít Úvěr 150, v jehož rámci si mohou s nízkým úrokem půjčit 150 tisíc korun na deset let. Pro čtyři desítky lokalit navíc nabízí peníze Program JESSICA, zaměřený zejména na deprivované zóny. 

Nejhorší je situace v Ústeckém a Karlovarském 

Analýza hodnotí stav budov v závislosti na jejich stáří, tedy v jaké kondici jsou budovy od data jejich výstavby nebo poslední rekonstrukce. Vychází z informací ČSÚ z posledního sčítání lidu, ze kterého vyplývá, že průměrné stáří budov se pohybuje okolo padesáti let, bráno podle data výstavby či poslední rekonstrukce. Odborníci poté hodnotili, jak se stáří nerenovovaných budov odráží v konstrukčních vadách a ve vlivu na hygienické podmínky obyvatel. Nejhorší situace panuje v Karlovarském, Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V těchto regionech je nejvíce nezrekonstruovaných budov starších padesáti, či dokonce šedesáti let. Problémem je hlavně vysoká vlhkost, plísně, hluk a riziko požáru či otravy oxidem uhelnatým. Příčinou uvedených rizik jsou především nefunkční opláštění budov, nevyhovující cirkulace vzduchu a vytápění, nekvalitní izolace a zateplení budov včetně starých netěsnících oken, ale také staré rozvody elektřiny a staré plynové spotřebiče. Špatné vnitřní prostředí budov má přitom přímý negativní dopad na zdraví obyvatel. Státní zdravotní ústav uvádí, že dokonce více než 50 procent onemocnění souvisí právě s nevyhovujícími podmínkami bydlení.

Zdroj: Asociace výrobců minerální izolace, redakčně upraveno a doplněno

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...