Lidé zase kupují chaty a chalupy, často i k bydlení

S příchodem teplého počasí se opět výrazně zvyšuje zájem o rekreační nemovitosti. Na rozdíl od minulých let také přibývá lidí, kteří hledají chalupu k trvalému bydlení. V jakých oblastech se prodá nejvíce chalup a kolik stojí?

Zájem o rekreační nemovitosti za poslední měsíc vzrostl o 53 procent. Největší nárůst poptávky přišel v květnu a s pokračujícím létem by měl zájem ještě posílit. Zájemci mohou vybírat z nabídky klasických roubenek na samotě, ale také několika pokojových zděných domů v blízkosti lyžařských středisek. Stejně jako typ nemovitostí se liší i ceny. Menší domek na příležitostné výlety do přírody se dá pořídit za pár set tisíc, opravdu luxusní chaty, které nabízí i možnost celoročního obývání pak stojí i několik milionů korun.  

Na Liberecku roubenky, v Jižních Čechách statky

Chaty a chalupy za nejvyšší průměrné ceny se nabízí v Jihočeském a Libereckém kraji. Na druhou stranu právě v těchto krajích je také největší rozdíl mezi nejdražšími a nejlevnějšími objekty. Výjimkou nejsou nemovitosti atakující hranici pěti milionů korun. Cena běžnějších rekreačních objektů ale bývá mnohem nižší. Například typická roubenka se v Libereckém kraji běžně prodává za cenu mezi jedním a dvěma miliony - dle stavu a kvality objektu. Nejžádanější jsou pak lokality blízko lyžařských středisek.

Naproti tomu v Jižních Čechách, kde je o rekreační objekty tradičně největší zájem, se průměrná cena pohybuje lehce přes milion korun. Zájem je přitom jak o typické jihočeské usedlosti s cenou mezi jedním až dvěma miliony, tak o chalupy na Šumavě. Na Lipnu a Třeboňsku jsou zase oblíbené menší chatky, které využívají rybáři.

Ceny na Valašsku letí nahoru

Na Vsetínsku je v současné době největší zájem o nemovitosti z oblasti Velkých Karlovic, občas také přezdívaných „Valašský Špindl“. Důvodem jsou především rozvinuté služby a možnosti aktivního odpočinku jako je golf, lyžování či trasy pro kola. Ceny těchto rekreačních nemovitostí jsou v průměru o 30 procent vyšší než ostatní místa v kraji.

O poměrně levné rekreační nemovitosti není nouze na Chomutovsku. Zájem je především u rybářů a to konkrétně o chaty u Nechranické přehrady a Ohře či o zahrádky s chatkou. Většina kupujících jsou majitelé panelákových bytů, kteří na víkend a v delších letních dnech utíkají ven z měst. Podobné zkušenosti mají i na Brněnsku, kde zájemce tvoří také často lidé z panelových sídlišť.

Nový trend: chalupa k trvalému bydlení a vlastní zahrádka

Zajímavý trend však přichází s ohledem na dražší nemovitosti, které jsou zároveň v rozumné vzdálenosti od měst. Na Plzeňsku nebo i ve Středočeském kraji se dobře prodávají původně rekreační objekty, které majitelé plánují využívat k celoročnímu bydlení. Jde často o starší pár, který se chystá odstěhovat z města a trávit čas v klidnějším prostředí.

Druhým zajímavým trendem, který se více začal projevoval už v loňském roce, je rostoucí poptávka po samostatných zahradách (tedy bez obyvatelné nemovitosti). Příkladem jsou severní Čechy, kde zájem o tyto nemovitosti v posledních dvou letech výrazně roste. Poptávka je i po zahrádkách v koloniích, které se v minulých letech nijak zásadní oblibě netěšily. Pro mnoho lidí jde o možnost relaxovat a odpočinout si po týdnu v práci. Přibývá ale lidí, kteří hledají možnost pěstovat si vlastní ovoce či zeleninu. 

Průměrné ceny rekreačních nemovitostí
v jednotlivých regionech

Středočeský kraj

973 594 korun

Jihočeský kraj

1 020 271 korun

Plzeňský kraj

936 752 korun

Karlovarský kraj

754 000 korun

Ústecký kraj

628 382 korun

Liberecký kraj

1 083 359 korun

Královéhradecký kraj

937 639 korun

Pardubický kraj

730 264 korun

Vysočina

630 982 korun

Jihomoravský kraj

547 232 korun

Olomoucký kraj

766 917 korun

Moravskoslezský kraj

679 485 korun

Zlínský kraj

710 650 korun

Poznámka: ceny představují průměr ceny všech prodaných nemovitostí u vybraných realitních kanceláří za poslední rok a půl 

Zdroj: realitní kanceláře

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...