Formy a zajištění bydlení: jaké jsou typy nájemního bydlení?

Základní charakteristika je jasná: lidé, kteří bydlí v nájemním bydlení, svůj domov nevlastní, ale pronajímají si ho od jeho majitele. Tím pádem nejsou například zodpovědní za správu domu a jeho společných částí. Kolik lidé v takovém bydlení žije? Jaké jsou typy nájemního bydlení? Přinášíme vám další díl našeho zářijového seriálu - v jeho dalších dílech se bude podrobněji věnovat nájemní smlouvě a dalším úskalím nájemního bydlení.

Základní charakteristikou této formy bydlení je skutečnost, že osoba užívající byt (nájemce) není jeho vlastníkem a není odpovědná za správu domu a jeho společných částí. Základním právním dokumentem je nájemní smlouva. Právní úpravu nájemní smlouvy obsahuje zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, především §§ 2235 až 2301.

Nájemní bydlení (včetně družstevního nájemního bydlení a specifické kategorie „podnájemního bydlení“ v případech bytových družstev) využívá v České republice téměř 30 procent populace.

Základní druhy nájemního bydlení v České republice:

  • Obecní nájemní bydlení 
  • Soukromé nájemní bydlení
  • Družstevní nájemní bydlení

Obecní byty

Vlastníkem bytového domu je obec. O možnostech nájmu obecného bytu a podmínkách nájmu je třeba se informovat u vybrané obce či městské části. Tento typ bydlení využívá v České republice více než 7 procent populace. 

Majitelé bytových domů

Vlastníkem bytového domu je fyzická či právnická osoba, která pronajímá jednotlivé byty nájemcům. Informace o možnostech nájmu bytů jsou nejčastěji k dispozici na realitních serverech či v nabídkách realitních společností, případně nabídkách osob, pověřených správou takových domů. Tento typ bydlení využívají v České republice přes 4 procenta populace.

Majitelé jednotlivých bytů či bytových jednotek 

V tomto případě jde o vlastnictví bytové jednotky v bytovém domě, nejčastěji v domech, kde vzniklo společenství vlastníků jednotek. Tento typ bydlení využívá v České republice cca 3,2 procenta (2,5% 
v domech, kde vzniklo společenství vlastníků jednotek).

Družstevní nájemní bydlení

Vlastníkem domu je bytové družstvo, nebo je přinejmenším vlastníkem bytových jednotek, např. v rámci společenství vlastníků jednotek. O možnostech nájmu družstevního bytu se lze informovat u bytového družstva, nicméně konkrétní příležitosti nalezne zájemce na realitních serverech a v nabídkách realitních kanceláří. 

Obvykle jsou nepřesně označeny jako „prodej družstevního bytu“, přičemž nejde o prodej bytu, nýbrž převod družstevního podílu. Tento typ bydlení využívá v České republice skoro 9 procent  populace. 

Postavení nájemce

Vztah pronajímatele a nájemce je vedle zmíněné právní úpravy dán nájemní smlouvou. Nájemce není vlastníkem bytu ani domu. K jeho povinnostem tak patří starost o běžnou údržbu a drobné opravy v bytě. Zásadní opravy bytu, údržba a oprava domu a jeho společných částí náleží vlastníkovi domu.

S výjimkou družstevního nájemního bydlení nemá nájemce vliv na rozhodování o společných záležitostech v domě a jeho společných částí.

Byt je nájemce povinen řádně a v souladu s nájemní smlouvou. V bytě může nájemce pracovat nebo i podnikat, pokud to nezpůsobí zvýšení zatížení pro byt či dům. Nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli.

Přijme-li nájemce nového člena domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli. Pokud by tak neučinil ani v době do dvou měsíců, má se za to, že nájemce závažně porušil svou povinnost. Podobně oznamuje nájemce i snížení počtu členů své domácnosti. 

Pronajímatel má však právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena domácnosti. Nemůže však omezit přijetí osoby blízké či případy hodné zvláštního zřetele (např. osoba, o kterou nájemce pečuje).

Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se pak vyžaduje písemná forma. Pronajímatel má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a 
hygienicky vyhovujících podmínkách.

Přenechat do podnájmu třetí osobě může nájemce:
a) část bytu, pokud v bytě trvale bydlí, a to bez souhlasu pronajímatele,
b) byt nebo jeho část, pokud v bytě sám trvale nebydlí, avšak jen se souhlasem 
pronajímatele.

Souhlas musí být dán písemně a postup v rozporu s těmito pravidly je hrubým porušením povinností nájemce.

Zdroj: ČSRB, redakčně upraveno

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...