Formy a zajištění bydlení: jaké jsou typy nájemního bydlení?

Základní charakteristika je jasná: lidé, kteří bydlí v nájemním bydlení, svůj domov nevlastní, ale pronajímají si ho od jeho majitele. Tím pádem nejsou například zodpovědní za správu domu a jeho společných částí. Kolik lidé v takovém bydlení žije? Jaké jsou typy nájemního bydlení? Přinášíme vám další díl našeho zářijového seriálu - v jeho dalších dílech se bude podrobněji věnovat nájemní smlouvě a dalším úskalím nájemního bydlení.

Základní charakteristikou této formy bydlení je skutečnost, že osoba užívající byt (nájemce) není jeho vlastníkem a není odpovědná za správu domu a jeho společných částí. Základním právním dokumentem je nájemní smlouva. Právní úpravu nájemní smlouvy obsahuje zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, především §§ 2235 až 2301.

Nájemní bydlení (včetně družstevního nájemního bydlení a specifické kategorie „podnájemního bydlení“ v případech bytových družstev) využívá v České republice téměř 30 procent populace.

Základní druhy nájemního bydlení v České republice:

  • Obecní nájemní bydlení 
  • Soukromé nájemní bydlení
  • Družstevní nájemní bydlení

Obecní byty

Vlastníkem bytového domu je obec. O možnostech nájmu obecného bytu a podmínkách nájmu je třeba se informovat u vybrané obce či městské části. Tento typ bydlení využívá v České republice více než 7 procent populace. 

Majitelé bytových domů

Vlastníkem bytového domu je fyzická či právnická osoba, která pronajímá jednotlivé byty nájemcům. Informace o možnostech nájmu bytů jsou nejčastěji k dispozici na realitních serverech či v nabídkách realitních společností, případně nabídkách osob, pověřených správou takových domů. Tento typ bydlení využívají v České republice přes 4 procenta populace.

Majitelé jednotlivých bytů či bytových jednotek 

V tomto případě jde o vlastnictví bytové jednotky v bytovém domě, nejčastěji v domech, kde vzniklo společenství vlastníků jednotek. Tento typ bydlení využívá v České republice cca 3,2 procenta (2,5% 
v domech, kde vzniklo společenství vlastníků jednotek).

Družstevní nájemní bydlení

Vlastníkem domu je bytové družstvo, nebo je přinejmenším vlastníkem bytových jednotek, např. v rámci společenství vlastníků jednotek. O možnostech nájmu družstevního bytu se lze informovat u bytového družstva, nicméně konkrétní příležitosti nalezne zájemce na realitních serverech a v nabídkách realitních kanceláří. 

Obvykle jsou nepřesně označeny jako „prodej družstevního bytu“, přičemž nejde o prodej bytu, nýbrž převod družstevního podílu. Tento typ bydlení využívá v České republice skoro 9 procent  populace. 

Postavení nájemce

Vztah pronajímatele a nájemce je vedle zmíněné právní úpravy dán nájemní smlouvou. Nájemce není vlastníkem bytu ani domu. K jeho povinnostem tak patří starost o běžnou údržbu a drobné opravy v bytě. Zásadní opravy bytu, údržba a oprava domu a jeho společných částí náleží vlastníkovi domu.

S výjimkou družstevního nájemního bydlení nemá nájemce vliv na rozhodování o společných záležitostech v domě a jeho společných částí.

Byt je nájemce povinen řádně a v souladu s nájemní smlouvou. V bytě může nájemce pracovat nebo i podnikat, pokud to nezpůsobí zvýšení zatížení pro byt či dům. Nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli.

Přijme-li nájemce nového člena domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli. Pokud by tak neučinil ani v době do dvou měsíců, má se za to, že nájemce závažně porušil svou povinnost. Podobně oznamuje nájemce i snížení počtu členů své domácnosti. 

Pronajímatel má však právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena domácnosti. Nemůže však omezit přijetí osoby blízké či případy hodné zvláštního zřetele (např. osoba, o kterou nájemce pečuje).

Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se pak vyžaduje písemná forma. Pronajímatel má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a 
hygienicky vyhovujících podmínkách.

Přenechat do podnájmu třetí osobě může nájemce:
a) část bytu, pokud v bytě trvale bydlí, a to bez souhlasu pronajímatele,
b) byt nebo jeho část, pokud v bytě sám trvale nebydlí, avšak jen se souhlasem 
pronajímatele.

Souhlas musí být dán písemně a postup v rozporu s těmito pravidly je hrubým porušením povinností nájemce.

Zdroj: ČSRB, redakčně upraveno

Další zprávy

18.10.2018
V současné době existují v České republice pro finanční zabezpečení dostupnosti bydlení dvě sociální dávky, které mohou využít také senioři.

O kterých dávkách mluvíme?

1. Příspěvek na bydlení, upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní...

17.10.2018 Senioři jsou v České republice jednou z nejohroženějších skupin obyvatel z pohledu dostupnosti bydlení i jeho nákladové přiměřenosti.
17.10.2018 Od 15. října mohou stavitelé a majitelé rodinných domů získat dotace z programu NZÚ také na úsporné rekonstrukce domů realizované svépomocí, na venkovní stínicí techniku, stavbu domu v nízkoenergetickém standardu nebo výměnu starých kamen bez nutnosti zateplení.
16.10.2018 Jak zlepšit dostupnost vlastního bydlení? Politická strana Piráti tuto otázku hodlá řešit novelou zákona, která by měla změnit pravidla placení daní z nabytí nemovitosti.
15.10.2018 Ostravský projekt nazvaný Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava zvítězil v mezinárodní soutěži o nejlepší evropský projekt podporovaný politikou soudržnosti EU RegioStars 2018.