Bytové domy a energie: co potřebujete vědět o teple

Měření spotřeby tepla a její rozúčtování patří v oblasti bydlení k nejbouřlivějším tématům. Proto jsme se rozhodli ho v rámci našeho říjnového seriálu vysvětlit podrobněji.

Měření a rozúčtování tepla je povinné a má svoje pevně daná pravidla. Změny zavedené zákony poslední roky se však v mnoha bytových domech stále řeší. 

K vyhrocení tématu přispěla i skutečnost, že dosud nebyl ukončen proces přípravy všech prováděcích právních předpisů a nejistá formulace v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Věta, že „registrující přístroje budou upraveny zvláštním předpisem“, navozuje dojem, že takový předpis teprve vznikne, přestože již (byť v nedokonalé formě) existuje platná vyhláška č. 194/2007 Sb.

Problémy s novými měřiči tepla

Na stávajícím stavu se příliš změnit nemá. Nejzávažnější dopadem zřejmě může být, že objekty ztratí možnost volby mezi exaktním měřičem tepla a indikátory, které z praktických (ekonomických) důvodů dosud často volily. Pokud jsou totiž rozvody tepla v objektu uzpůsobeny pro instalaci stanoveného měřidla = exaktního měřiče tepla, nebudou je již moci v těchto případech zaměnit za indikátory a ty objekty, které tuto záměnu provedly, by se zřejmě musely vrátit k měřičům tepla.

Další změnou by mělo být, že budou vyjmenovány i indikátory teploty pro denostupňovou metodu a instalace indikátorů na zpátečku otopného tělesa.

Indikátory versus měřidla

Čím se liší indikátory topných nákladů od stanovených měřidel? Stanovená měřidla jsou měřidla uznaná Českého meteorologického institutu. Jsou to měřidla, která exaktně měří teplo vstupující do bytu, přestože se vlivem šíření tepla v objektu následně rozúčtovávají poměrově.

Indikátory topných nákladů indikují teplotu otopného tělesa v čase a tuto hodnotu pomocí sofistikovaného výpočtu převádějí na dílky, které se zobrazují na displeji indikátoru. V případě odparných (tzv. trubičkových) indikátorů se měří odpařená kapalina. Náklady na teplo (nikoliv tedy teplo jako takové) se potom poměrově rozúčtovávají dle jednotlivých náměrů zjištěných při odečtech elektronických nebo odparných indikátorů. Z logiky věci, normy i zákona vyplývá, že poměrové indikátory musí být stejného typu a provedení.

Rozúčtování tepla dle naměřených (indikovaných) hodnot v České republice probíhá na bytových domech již v masové míře (odhadem na 60-75% objektech), poměrně v klidu a bez výraznějších problémů. Každým rokem vykazuje počet domů s měřením a indikací nárůst. Hlavním důvodem je nezastupitelné ovlivnění chování uživatelů bytů ve směru úspor tepla. A to nejen vlastním šetřením tepla v bytech, ale i vytvářením tlaku na úsporný provoz celé otopné soustavy.

Právě nyní, kdy byla zákonem o hospodaření energií instalace měřičů a indikátoru nařízena jako povinnost, se ozývá stále více hlasů, že kvalitní regulací otopné soustavy se stává povinné rozúčtování dle náměrů měřičů a indikátorů. Takový názor je lichý. Regulace otopné soustavy a její průběžné udržování je hlavním předpokladem optimalizace spotřeby energií v bytových domech.

Zdroje tepla a možné potíže? 

1. V objektu je domovní kotelna, která vyrábí nejen teplo k vytápění, ale i k ohřevu teplé vody.

na co si dát pozor: poměrně dost často není v kotelně oddělené měření, kolik bylo spotřebováno tepelné energie k vytápění a k ohřevu teplé vody. Často se rozdělení vyrobeného tepla pro vytápění a ohřev teplé vody provádí empiricky, ale se zvyšováním cen energií a zvyšujícím se tlakem na úspory je žádoucí měření instalovat.

2. V objektu je domovní předávací stanice, dodávka tepelné energie je tak zajišťována z blokové kotelny pro více subjektů. Tepelná energie je do objektu ze zdroje dodávána tzv. „dvoutrubkou“. V objektu je pak zajištěno rozdělení na dodávku tepelné energie k vytápění a k ohřevu teplé vody. Dodávka a koupě tepelné energie od dodavatele je měřena na vstupu do předávací stanice.

na co si dát pozor: dodavatel zpravidla uzavírá tzv dvousložkovou cenu za teplo. Jedná se o složku za odebrané množství podle náměru na fakturačním měřidle, tj. množství, které objekt to odebral. Druhá složka ceny je za sjednané množství tepelné energie, tuto hodnotu sjednává odběratel s dodavatelem na základě odsouhlaseného odběrového diagramu v GJ.

Ovšem v současné době dodavatelé hromadně převádějí bytové domy na novou smlouvu o dodávce tepla, kdy je složka ceny za sjednané množství nahrazována cenou za sjednaný výkon = max. čtvrthodinový výkon. Údaj odpovídá projektované hodnotě přihlášeného výkonu, což vůbec nemusí odpovídat skutečně odebranému množství tepla. To v současně době spíše klesá, nejen díky zateplení, ale i díky změně chování uživatelů s ohledem na instalované poměrové měření. Majitelé objektů či zástupci SVJ a BD nemusí umět tuto složku ceny za GJ kontrolovat a hlavně ovlivňovat, ve svém důsledku to může přinést zvýšení ceny za GJ.

3. Do objektu jsou dodávky uskutečňovány z centrální výměníkové stanice nebo blokové kotelny, zdroj tepla slouží pro více objektů – do objektu je dodávka tzv. „čtyřtrubkou“. V tomto případě se jedná o samostatnou dodávku tepelné energie k vytápění, která je na vstupu do objektu měřena fakturačním měřidlem. Dále je uskutečňována samostatná dodávka teplé vody, která však na vstupu do objektu není měřena a je měřena ve zdroji tepla. Odběratel předává dodavateli součty bytových vodoměrů na teplou vodu a na jejich základě je mezi jednotlivé subjekty teplá voda rozdělována v souladu s vyhláškou č. 366/2010 Sb.

na co si dát pozor: na dvousložkovou cenu tepla, platí stejné jako u dodávky „dvoutrubkou“.

Dále je třeba u ohřevu teplé vody dbát na to, aby dodavatel důsledně ohřev teplé vody mezi jednotlivé subjekty rozděloval v souladu s vyhláškou č. 366/2010 Sb. Tedy aby dbal na to, že vodoměry na teplou vodu v každém právním subjektu budou mít platné ověření, u těchto vodoměrů platí doba jen 4 roky, a to i po datu instalace roku 2012, a aby každý právní subjekt předal skutečnou podlahovou plochu v souladu s vyhláškou č.372/2001 Sb. 

Zdroj: ČSRB, redakčně upraveno

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...