Jaká budoucnost čeká česká sídliště?

Zatímco stav jednotlivých domů na českých sídlištích se potupně daří měnit k lepšímu, mimo jiné i díky různým formám státní podpory, celkovou budoucí podobou sídlišť jako míst k životu se zabývají málokde. Napomoci se ke změně má i chystaná odborná konference.

Sídliště tvoří v zemích střední a východní Evropy významný společenský fenomén. Odhady hovoří o tom, že v České republice bydlí na sídlištích asi 1/3 obyvatel, v Praze je to dokonce necelá polovina. Jejich specifická prostorová struktura s sebou nese komplikace v oblasti ekonomické i sociální udržitelnosti a vyvozuje minimálně potřebu specifického přístupu a zvýšené péče o veřejná prostranství ze strany veřejné správy.

Jak dál? Jak má vypadat dlouhodobá vize těchto území? Jakým způsobem do nich koncepčně vstupovat a jak nastartovat proces jejich transformace ve fungující a atraktivní součásti městské struktury? Jak omezit rizika budoucího negativního vývoje? 

Úplně nový pohled na vzhled sídlišť 

Přesně těmito otázkami se bude ve dnech 13. a 14. listopadu zabývat mezinárodní konference nazvaná „Sídliště, jak dál?“, která proběhne na pražské fakultě architektury. Pokusí se nahlédnout problematiku sídlišť způsobem, jaký doposud není v České republice obvyklý.

Regenerace českých sídlišť se převážně zaměřují na domy a jejich stavebně-technologický standard a řešení dlouhodobé strategie rozvoje těchto lokalit zůstává opomíjeno. Cílem konference je jednak představit evropské příklady komplexní regenerace sídlišť a současně prezentovat stav a možnosti řešení dané problematiky u nás.

Během dvou dnů vystoupí v Praze více než 20 odborníků z oblasti architektury, územního plánování, sociálních věd, veřejné správy i soukromého sektoru. Nenechte si ujít jedinečnou příležitost dozvědět se více o tématu, které jednoznačně patří mezi priority rozvoje zdejších měst. 

Mezinárodní konference účastníkům představí vybrané příklady regenerace sídlišť z Nizozemí, Německa a Francie. Pro komplexnější vhled do dané tématiky se organizátoři rozhodli projekty představit z úhlů pohledu více zájmových skupin – na konferenci tedy vystoupí nejen architekti, ale i zástupci municipalit, státní správy, soukromého sektoru, případně zástupci bytových družstev.

Jak se bydlí v českých panelových domech? 

Druhý den je věnován problematice sídlišť v Čechách a na Slovensku, kterou odborníci představí v jednotlivých tematicky dělených blocích a účastníci konference se budou moci k tématu vyjádřit v rámci moderovaných diskusí. 

Mezinárodní konference je součástí rozsáhlého výzkumného projektu, který pod záštitou Státního fondu rozvoje bydlení organizuje Fakulta architektury ČVUT společně s Národní sítí Zdravých měst České republiky, Centrem kvality bydlení, Heinrich-Böll-Stiftung Praha a Česko-německým fondem budoucnosti. Do projektu se zapojili také studenti fakulty architektury, kteří v rámci semestrálních projektů vypracovali urbanistické studie regenerace sídlišť ve vybraných lokalitách. Lokality byly zvoleny ve spolupráci s městy Karlovy Vary, Vsetín, Mladá Boleslav a s pražskými městskými částmi Praha 10, 12, a 14.

Vernisáž studentských projektů je součástí bohatého programu konference, který svým širokým záběrem osloví všechny zájemce o problematiku sídlišť. 

Zdroj: Portál o bydlení

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...