Bytové domy a energie: jak změnit dodavatele elektřiny?

Už několik let mají všichni odběratelé elektřiny právo zvolit si svého dodavatele. Díky tomu mohou někdy ovlivnit podstatnou část svých celkových nákladů za odběr této energie. Zdá se vám to lákavé, ale složité? Není tomu tak. Stačí se držet následujícího postupu.

Výsledná cena dodávky elektřiny se skládá z několika složek, z nichž některé jsou regulované Energetickým regulačním úřadem. Mezi regulované složky patří ceny za služby spojené s dopravou elektřiny od výrobce ke konečnému zákazníkovi tj. cena za distribuci, za systémové služby, za činnost zúčtování operátorem trhu a cena na krytí vícenákladů spojených s podporou obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. Operátor trhu (OTE, a. s.) je společnost, zajišťující organizaci trhu s elektřinou a činnosti s tím související (tzn. mimo jiné i evidenci a vyhodnocování obchodů na trhu s elektřinou, k nimž potřebuje identifikační údaje o odběrných místech jednotlivých zákazníků).

Poslední významnou částí výsledné ceny dodávky elektřiny je cena za vlastní komoditu (silovou elektřinu), která je na otevřeném trhu předmětem smluvních vztahů. Výše ceny za silovou elektřinu není regulována, závisí na nabídce obchodníků a výrobců elektřiny a zákazník si může mezi konkurenčními nabídkami vybrat. Silová elektřina je tou částí ceny, kterou může zákazník ovlivnit volbou svého dodavatele.

Průvodce změnou dodavatele v pěti krocích

1. Posouzení výhodnosti změny dodavatele

Než se zákazník rozhodne pro proces změny dodavatele, je vhodné si zjistit, zda je pro něj změna dodavatele finančně a uživatelsky výhodná. Pro posouzení finanční výhodnosti změny dodavatele potřebuje zákazník fakturu posledního závěrečného vyúčtování elektřiny. Z této faktury si zjistí provozovatele místně příslušné distribuční soustavy (nemění se) a současného dodavatele elektřiny (lze změnit), spotřebu elektřiny v předcházejícím období, distribuční sazbu a velikost rezervace kapacity prostřednictvím jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe (platí pro nízké napětí).

Následně si zákazník porovná tyto údaje s konkurenčními nabídkami. Pro usnadnění tohoto kroku doporučuje Energetický regulační úřad využít kalkulátor plateb za elektřinu, který provozuje na svých webových stránkách. V tomto kalkulátoru jsou zahrnuty ceny všech Energetickému regulačnímu úřadu známých dodavatelů elektřiny na hladině nízkého napět, kteří působí v rámci celého území ČR, a kteří souhlasili se zveřejněním svých ceníků v kalkulátoru. V opačném případě si zákazník musí nalézt ceníky jednotlivých dodavatelů sám. Pro tento případ publikuje Energetický regulační úřad seznam držitelů licence na obchod s elektřinou. Upozorňujeme však, že ne všichni tito obchodníci aktivně obchodují s elektřinou na všech napěťových hladinách a na celém území České republiky.

Pokud se zákazník rozhodne využít služeb kalkulátoru ERÚ a zadá údaje z faktury do kalkulátoru plateb, (kalkulator.eru.cz) po provedení výpočtu se na kartě Porovnání nabídek dodavatelů tohoto kalkulátoru dozví, zda existuje dodavatel, který je  pro něj finančně výhodnější a zda úspora finančních prostředků je pro něj natolik zajímavá, aby se rozhodl pro změnu dodavatele.

2. Výběr vhodného dodavatele

Pokud se zákazník v prvním kroku rozhodl pro změnu dodavatele, není vhodné se zaměřit při výběru pouze na jediného dodavatele. Pro posouzení vhodnosti dodavatele je třeba zohlednit i ostatní skutečnosti mezi než patří především obchodní podmínky obvykle uvedené na webových stránkách dodavatelů.

Obchodní podmínky obsahují zejména následující ujednání:

a) Jak dlouhou výpovědní lhůtu pro ukončení odběru elektřiny má zákazník se stávajícím dodavatelem ( tyto výpovědní lhůty bývají často až půl roku). Pro nové smlouvy je výpovědní lhůta u smluv uzavřených na dobu neurčitou omezena zákonem maximálně na 3 měsíce.

b) Jaké jsou další nabízené služby a jaký je k nim přístup. Nový dodavatel může například v rámci některých tarifů zpoplatňovat kontaktování zákaznické linky telefonicky nebo provozovat zákaznická centra jen ve velkých městech, a tak se mohou stát některé jím nabízené služby pro zákazníka, bez použití počítače, téměř nedostupné.

c) Jaká je pověst nového dodavatele a jaká je jeho finanční stabilita.

d) Jaký je úplný a platný ceník vybraného dodavatele pro konkrétní rok. Někteří dodavatelé mohou uvádět zavádějící informace typu „ o10 % levnější ceny než stávající dodavatel" atd., ale neuvádějí skutečné absolutní ceny nebo předkládají zastaralé ceníky. Současně ceny uvedené v kalkulátoru na webu Energetického regulačního úřadu vycházejí z podkladů zaslaných jednotlivými dodavateli a je tedy nutné je považovat za ceny informativní. Energetický regulační úřad nemá na výši nabízených cen, jejich změny a případné uplatňované specifické podmínky dodávky žádný vliv.

e) Jaké jsou platné obchodní podmínky. Obchodní podmínky dodávky elektřiny jsou spolu s ceníkem nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny. Podpisem této smlouvy se tedy zákazník zavazuje i k dodržování všech ustanovení těchto obchodních podmínek. Je nezbytné vždy před podpisem smlouvy trvat na předložení obchodních podmínek nového obchodníka a na jejich důkladném vysvětlení.

f) Zda nebude změna dodavatele zpoplatněna. Změna dodavatele je ze zákona bezplatná, avšak některé společnosti vybírají od zákazníků tzv. aktivační poplatek, pokud změní dodavatele prostřednictvím dealerů, kteří nabízejí elektřinu v rámci podomního prodeje. Při rozhodování o změně dodavatele je nutno zahrnout do ceny elektřiny od nového dodavatele i výši tohoto poplatku. Pokud se chce zákazník zaplacení tohoto poplatku vyhnout, je nezbytné kontaktovat nového dodavatele přímo bez prostředníka.

g) Jakým způsobem lze ukončit smluvní vztah s novým dodavatelem v případě nespokojenosti s tímto dodavatelem.

Zákazníkům mohou dodávat elektřinu i další účastníci trhu s elektřinou (viz seznam držitelů licence na obchod s elektřinou).

3. Podpis smlouvy

V okamžiku, kdy si zákazník vybere nového dodavatele, je nezbytné s ním uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny. Před definitivním podpisem smlouvy je nezbytné si nechat předložit tuto smlouvu, platný ceník a platné obchodní podmínky. Tyto dokumenty doporučujeme znovu a důkladně prostudovat včetně poznámek pod čarou a textů psaných malým písmem (viz druhý krok body d, e) a ověřit, zda tyto dokumenty nejsou v rozporu se zákazníkem zjištěnými informacemi, které vedly k rozhodnutí se pro tohoto obchodníka.

Pro ulehčení celého procesu změny dodavatele je možné dát při podpisu smlouvy vybranému obchodníkovi plnou moc v zastupování v rámci procesu změny dodavatele. Obchodník pak může provést některé činnosti za zákazníka, čímž i z důvodu větších zkušeností s procesem změny dodavatele může celý proces změny dodavatele urychlit.

Upozornění:

Pokud je smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání (např. u zákazníka doma), má zákazník právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu způsobem a podle termínů daných občanským zákoníkem nebo v § 11a energetického zákona.

Je vhodné si pro případ pozdější reklamace nebo stížnosti vždy vést evidenci o jménu osoby, s níž k jednání došlo, datu a místu kde k jednání došlo a tématu jednání.

4. Vlastní proces změny dodavatele

 Pokud zákazník podepíše plnou moc pro zastupování v procesu změny dodavatele, tento bod se ho v zásadě netýká. V tomto případě uskuteční nový obchodník prostřednictvím zákazníka výpověď stávající smlouvy. Po fyzické výpovědi této smlouvy probíhá výpovědní lhůta, po kterou zákazníkovi dodává stále původní dodavatel. Tato výpovědní lhůta může být podle typu podepsané smlouvy různá. Standardně se pohybuje od 1 měsíce do půl roku. V té době již souběžně probíhají technické činnosti spojené s procesem změny dodavatele. Tyto technické činnosti se však dotýkají pouze energetických subjektů dotčených změnou dodavatele a zákazník se o ně nemusí zajímat. V případě, že se zákazník rozhodne nepodepsat plnou moc pro zastupování v procesu změny dodavatele, je nezbytné aby si celý proces vyřídil sám. Úplný soupis nutných kroků a dalších probíhajících činností a jejich návazností je uveden v § 30 vyhlášky č. 541/2005 Sb. v platném znění.

5. Dodávka od nového dodavatele

 Po proběhnutí všech úkonů zmíněných ve čtvrtém kroku a uplynutí výpovědní lhůty dodává zákazníkovi nový dodavatel. O této skutečnosti by měl být zákazník informován, stejně jako by měl být informován o skutečnosti, od kterého data byla skutečně zahájena dodávka od nového dodavatele. Při změně dodavatele na hladině nízkého napětí nemusí docházet k datu změny dodavatele k odečtu elektroměru. Distributor má právo stanovit množství odebrané elektřiny k datu změny dodavatele pomocí tzv. metody typových diagramů dodávek. Takto stanovená spotřeba nemusí zcela korespondovat se skutečnou spotřebou. Je tedy vhodné, aby zákazník nahlásil k termínu změny dodavatele samoodečet. Po uskutečnění změny dodavatele obdrží zákazník závěrečné vyúčtování spotřeby elektřiny, kterým dojde vypořádání jeho závazků s původním dodavatelem.

Při prvním závěrečném vyúčtování od nového dodavatele je vhodné zkontrolovat celou fakturu, především zda jsou dodrženy smluvené podmínky a ceny. Je nutné také nezapomenout přesměrovat platby za elektřinu na bankovní konto nového dodavatele.

Co ještě potřebujete vědět?

Po změně dodavatele již původní dodavatel nemá se zákazníkem nic společného. Jakékoliv problémy, žádosti o informace, reklamace vyúčtování a podobně je nutné řešit s dodavatelem novým. Existuje pouze jediná výjimka a tou je nahlašování poruch. Jelikož porucha vzniká na zařízení distribuční soustavy, je možné poruchu nahlašovat distributorovi, do jehož distribuční soustavy je odběrné místo připojeno. Poruchu je možné nahlásit též prostřednictvím stávajícího obchodníka s elektřinou, který by tuto informaci měl dotčenému distributorovi předat.

Zdroj: internetové stránky Energetického regulačního úřadu

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...