Proč města potřebují architekty aneb desatero pro obce

O tom, zda se lidem v jejich obce dobře žije, nerozhoduje jen podoba jejich vlastního bydlení a jeho nejbližšího okolí. Velkou roli má také péče radnice o celkovou podobu měst a vesnic, kterou však zastupitelé zatím příliš neřeší. Česká komora architektů (ČKA) proto vytipovala deset bodů, na které by se samosprávy měly zaměřit, aby obce vypadaly lépe.

Kvalitní prostředí přitahuje občany a pomáhá rozproudit aktivitu ve městech a obcích. Investice do kvalitního prostředí se proto vyplatí. Komora architektů usiluje o to, aby se lidé na radnicích začali o toto téma zajímat, a sepsala deset tipů, jak na to. Organizace, která je ze zákona pověřena péčí o kvalitu kulturního prostředí, je připravena státní správě, samosprávě i veřejnosti poskytnout k otázkám spojeným s místním rozvojem a péčí své konzultace, v některých případech i bezplatné.

1. Strategický plán jako společná dohoda obce

Řada obcí má strategický plán. V praxi je bohužel často nevýznamným formálním dokumentem. Ze strategického plánu by se měl stát zásadní dokument obce, celková vize, která vznikla po široké diskusi. Součástí strategického plánu má být text i grafická část s přehledným vyznačením záměrů a časovým plánem. Nabídne obci zpětnou vazbu jejího vývoje a bude dohodou nad prioritami.

2. Srozumitelná a jasná podob územního plánu

Územní plán často slouží pouze k vypořádání individuálních požadavků, nikoliv k odbornému doporučení směřování obce. Ostatní nástroje územního plánování zůstávají nevyužity. Z územního plánu se stane zásadní dokument obce, její prostorová vize. Důležité lokality a témata (rozvojové plochy, centrum, rozvržení veřejného prostoru – včetně zeleně a všech druhů dopravy) by měla být před zpracováním územního plánu prověřeny územní studií či studiemi. Územní plán bude obecně srozumitelným dokumentem a bude obsahovat výkres urbanistické koncepce.

3. Zodpovědná správa městského majetku

Většina obcí nemá přehledné znázornění svého nemovitého majetku ani strategii péče o něj. V důsledku toho se rozhodují neodpovědně a nepřehledně. Nejen pozemky, ale i budovy často leží nevyužité. Součástí strategického plánu by podle komory architektů měla být mapa městského majetku i varianty strategie nakládání s majetkem města. Veřejné investice budou konzultovány s městským architektem. Bude zpracována mapa nevyužívaných městských pozemků a budov a umožněno a podporováno jejich alternativní využití, a to i krátkodobé.

4.  Zaměření na konkrétní projekty či problematiku

Města by měla výšenou péči věnovat konkrétním místním problémům, které budou vytipovány v rámci participace na tvorbě či aktualizaci strategického plánu během prvního půl roku a postup jejich řešení bude zahrnut do strategického plánu. Řešení problémů bude připraveno dle jejich priority bez ohledu na případné dotace, tak aby se jim věnoval dostatečný čas a mohla být zapojena veřejnost. Může to být například zelená páteř, prostředí řeky, nevyžívané areály/budovy, krajina v okolí města apod.

5. Využívání dotací pro kvalitní kulturní prostředí

Většina obcí přistupuje k dotačním programům pouze jako k možnosti získat finance. Výsledkem jsou projekty připravené ve spěchu bez zájmu o řešení problémů místa. Často se pouze nahradí dožilé materiály a celkový nevyhovující charakter prostředí se ponechá. Mnohdy jde o návrat k původní situaci bez ohledu na nové možnosti a již proběhlé intervence samotných uživatelů. Výsledkem je frustrace uživatelů a nezájem o ovlivňování prostředí.

6. Cílenou podporu výtvarné intervence a regulace reklamy

Většina obcí v posledních 25 letech rezignovala na výtvarná díla ve veřejném prostoru. Od 60. let v západní Evropě a USA stát nebo města věnují část veřejné investice na výtvarné intervence. V České republice byla tato tradice zrušena. Města u nás rezignovala i na grafickou kvalitu svého prostředí a jsou často přeplněna nekvalitní a agresivní reklamou, a to i na veřejných pozemcích a budovách. Město by se mělo zavázat k povinnosti investovat zlomek z veřejné investice (například 1 procento) do výtvarné složky jako součásti této investice.

7. Výběr zpracovatelů na základě kvality

Většina obcí vybírá zpracovatele veřejných zakázek pouze podle ceny bez ohledu na kvalitu. Bývá to zdůvodňováno strachem z obvinění ze subjektivního hodnocení. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti, jakou práci odvede. Při stejném způsobu výběru by se například sólista opery vybíral pouze podle ceny. U výběru projektantů musí být zohledňována i cena budoucí stavby a jejího provozu.

8. Znovuzavedení funkce městského architekta

Většina obcí nemá architekta města. Nikdo nepečuje o komplexní rozvoj obce se znalostí strategického a územního plánu. Pokud obec hlavního architekta má, je často pouhým úředníkem schvalujícím různé záměry v území. Nemá aktivní úlohu ani prestiž. To by se mělo změnit, samozřejmě v rozsahu dle možností obce (celý nebo částečný úvazek či forma externí spolupráce).

 9. Zapojení občanů

Většina obcí se nevěnuje aktivní komunikaci se svými občany. Pokud ano, tak spíše nárazově a obtížně hledá jak mediátora, tak partnery takových setkání. V návaznosti na strategický plán a územní plán by měla kontinuálně probíhat aktivní mediace města s občany, jejíž součástí je participace ke konkrétním tématům.

10. Vzdělávání veřejnosti

Vedení obcí podceňuje vzdělávání občanů v zájmu a péči o prostředí. Tento nezájem vede k pasivitě a nezájmu o společné prostředí. Zvyšuje lhostejnost a vandalismus. Brání přebírání osobní odpovědnosti a identifikaci s prostředím a hrdosti „být odtud“. Město se mohou věnovat vzdělávání veřejnosti v zájmu o prostředí, ve kterém žije, a motivovat ji k odpovědnosti. Do spolupráce budou zapojeny školy, seniorské organizace a ostatní kulturní instituce města.

Zdroj: Svaz měst a obcí České republiky, redakčně kráceno

Další zprávy

17.08.2018 Požárně bezpečnostní řešení bytového domu tvoří soubor dispozičních, technických a provozních opatření vycházejících z&nbsp;konkrétní situace dané budovy a vztahů k&nbsp;jejímu okolí. Bytové jednotky, jejich počet a rozmístění, jsou zahrnuty v původním návrhu v&nbsp;rámci pasivních a aktivních prvků opatření požární ochrany. Spojování a rozdělování v&nbsp;rámci jednotlivých bytů může zasáhnout do těchto opatření a při návrhu z&nbsp;požárně bezpečnostního hlediska je nutné brát zřetel na: <b...
15.08.2018 Desítky lidí dnes čekaly před oběma pracovišti Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), aby využily možnost zvýhodněného úvěru. Ten poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím SFRB právě od dnešního dne mladým lidem do 36 let na pořízení nebo opravu vlastní bydlení. Půjčit si lze až dva miliony korun. K dispozici je pro letošní rok zhruba 650 mil. korun. <i>„Těmito půjčkami se snažíme pomoci mladým lidem k&nbsp;pořízení vlastního bytu či domu nebo k&nbsp;tomu, aby si mohli opravit...
13.08.2018 Požárně bezpečnostní řešení bytového domu tvoří soubor dispozičních, technických a provozních opatření vycházejících z&nbsp;konkrétní situace dané budovy a vztahů k&nbsp;jejímu okolí. Bytové jednotky, jejich počet a rozmístění, jsou zahrnuty v původním návrhu v&nbsp;rámci pasivních a aktivních prvků opatření požární ochrany. Spojování a rozdělování v&nbsp;rámci jednotlivých bytů může zasáhnout do těchto opatření a při návrhu z&nbsp;požárně bezpečnostního hlediska je nutné brát zřetel na: <b...
10.08.2018 Regenerace stávajících panelových domů zahrnuje také rekonstrukci bytových jader. Ta prošla rozsáhlým vývojem z&nbsp;pohledu protipožární ochrany. Z&nbsp;hlediska požární ochrany jsou původní montovaná jádra nejcitlivějším místem pro vznik požáru. Důvodem je použití hořlavého materiálu a návaznost na instalační šachtu. Nebezpečí spočívá v&nbsp;možnosti vzniku zplodin hoření zejména kouře a toxických výparů, zamoření požárního úseku bytu a možnosti rychlého šíření účinků požáru přilehlou...
01.08.2018 Při rekonstrukci stoupaček je nutné splnit požadavky protipožární ochrany, jejíž prioritou je ochrana života a zdraví osob, následovaná ochranou majetku. Stoupací potrubí tvoří svislou část instalace rozvodů médií zásobujících jednotlivé byty. Obvykle se jedná o páteřní domovní rozvody vody, kanalizace, plynu, ústředního vytápění a elektroinstalací. Potrubní rozvody jsou posuzovány z&nbsp;hlediska požární bezpečnosti podle několika kritérií: <ul><li>podle druhu vedeného média na hořlavé a...