Proč města potřebují architekty aneb desatero pro obce

O tom, zda se lidem v jejich obce dobře žije, nerozhoduje jen podoba jejich vlastního bydlení a jeho nejbližšího okolí. Velkou roli má také péče radnice o celkovou podobu měst a vesnic, kterou však zastupitelé zatím příliš neřeší. Česká komora architektů (ČKA) proto vytipovala deset bodů, na které by se samosprávy měly zaměřit, aby obce vypadaly lépe.

Kvalitní prostředí přitahuje občany a pomáhá rozproudit aktivitu ve městech a obcích. Investice do kvalitního prostředí se proto vyplatí. Komora architektů usiluje o to, aby se lidé na radnicích začali o toto téma zajímat, a sepsala deset tipů, jak na to. Organizace, která je ze zákona pověřena péčí o kvalitu kulturního prostředí, je připravena státní správě, samosprávě i veřejnosti poskytnout k otázkám spojeným s místním rozvojem a péčí své konzultace, v některých případech i bezplatné.

1. Strategický plán jako společná dohoda obce

Řada obcí má strategický plán. V praxi je bohužel často nevýznamným formálním dokumentem. Ze strategického plánu by se měl stát zásadní dokument obce, celková vize, která vznikla po široké diskusi. Součástí strategického plánu má být text i grafická část s přehledným vyznačením záměrů a časovým plánem. Nabídne obci zpětnou vazbu jejího vývoje a bude dohodou nad prioritami.

2. Srozumitelná a jasná podob územního plánu

Územní plán často slouží pouze k vypořádání individuálních požadavků, nikoliv k odbornému doporučení směřování obce. Ostatní nástroje územního plánování zůstávají nevyužity. Z územního plánu se stane zásadní dokument obce, její prostorová vize. Důležité lokality a témata (rozvojové plochy, centrum, rozvržení veřejného prostoru – včetně zeleně a všech druhů dopravy) by měla být před zpracováním územního plánu prověřeny územní studií či studiemi. Územní plán bude obecně srozumitelným dokumentem a bude obsahovat výkres urbanistické koncepce.

3. Zodpovědná správa městského majetku

Většina obcí nemá přehledné znázornění svého nemovitého majetku ani strategii péče o něj. V důsledku toho se rozhodují neodpovědně a nepřehledně. Nejen pozemky, ale i budovy často leží nevyužité. Součástí strategického plánu by podle komory architektů měla být mapa městského majetku i varianty strategie nakládání s majetkem města. Veřejné investice budou konzultovány s městským architektem. Bude zpracována mapa nevyužívaných městských pozemků a budov a umožněno a podporováno jejich alternativní využití, a to i krátkodobé.

4.  Zaměření na konkrétní projekty či problematiku

Města by měla výšenou péči věnovat konkrétním místním problémům, které budou vytipovány v rámci participace na tvorbě či aktualizaci strategického plánu během prvního půl roku a postup jejich řešení bude zahrnut do strategického plánu. Řešení problémů bude připraveno dle jejich priority bez ohledu na případné dotace, tak aby se jim věnoval dostatečný čas a mohla být zapojena veřejnost. Může to být například zelená páteř, prostředí řeky, nevyžívané areály/budovy, krajina v okolí města apod.

5. Využívání dotací pro kvalitní kulturní prostředí

Většina obcí přistupuje k dotačním programům pouze jako k možnosti získat finance. Výsledkem jsou projekty připravené ve spěchu bez zájmu o řešení problémů místa. Často se pouze nahradí dožilé materiály a celkový nevyhovující charakter prostředí se ponechá. Mnohdy jde o návrat k původní situaci bez ohledu na nové možnosti a již proběhlé intervence samotných uživatelů. Výsledkem je frustrace uživatelů a nezájem o ovlivňování prostředí.

6. Cílenou podporu výtvarné intervence a regulace reklamy

Většina obcí v posledních 25 letech rezignovala na výtvarná díla ve veřejném prostoru. Od 60. let v západní Evropě a USA stát nebo města věnují část veřejné investice na výtvarné intervence. V České republice byla tato tradice zrušena. Města u nás rezignovala i na grafickou kvalitu svého prostředí a jsou často přeplněna nekvalitní a agresivní reklamou, a to i na veřejných pozemcích a budovách. Město by se mělo zavázat k povinnosti investovat zlomek z veřejné investice (například 1 procento) do výtvarné složky jako součásti této investice.

7. Výběr zpracovatelů na základě kvality

Většina obcí vybírá zpracovatele veřejných zakázek pouze podle ceny bez ohledu na kvalitu. Bývá to zdůvodňováno strachem z obvinění ze subjektivního hodnocení. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti, jakou práci odvede. Při stejném způsobu výběru by se například sólista opery vybíral pouze podle ceny. U výběru projektantů musí být zohledňována i cena budoucí stavby a jejího provozu.

8. Znovuzavedení funkce městského architekta

Většina obcí nemá architekta města. Nikdo nepečuje o komplexní rozvoj obce se znalostí strategického a územního plánu. Pokud obec hlavního architekta má, je často pouhým úředníkem schvalujícím různé záměry v území. Nemá aktivní úlohu ani prestiž. To by se mělo změnit, samozřejmě v rozsahu dle možností obce (celý nebo částečný úvazek či forma externí spolupráce).

 9. Zapojení občanů

Většina obcí se nevěnuje aktivní komunikaci se svými občany. Pokud ano, tak spíše nárazově a obtížně hledá jak mediátora, tak partnery takových setkání. V návaznosti na strategický plán a územní plán by měla kontinuálně probíhat aktivní mediace města s občany, jejíž součástí je participace ke konkrétním tématům.

10. Vzdělávání veřejnosti

Vedení obcí podceňuje vzdělávání občanů v zájmu a péči o prostředí. Tento nezájem vede k pasivitě a nezájmu o společné prostředí. Zvyšuje lhostejnost a vandalismus. Brání přebírání osobní odpovědnosti a identifikaci s prostředím a hrdosti „být odtud“. Město se mohou věnovat vzdělávání veřejnosti v zájmu o prostředí, ve kterém žije, a motivovat ji k odpovědnosti. Do spolupráce budou zapojeny školy, seniorské organizace a ostatní kulturní instituce města.

Zdroj: Svaz měst a obcí České republiky, redakčně kráceno

Další zprávy

23.02.2018
Na konferenci Den malých obcí byl zahájen již 24. ročník soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Přihlášky mohou obce podávat do 30. dubna.

„Soutěž Vesnice roku spadá do dlouholeté strategie Ministerstva pro místní rozvoj, jak podporovat...

21.02.2018 Každá správa bytového domu je nutně spojena nejen s pasportem objektu a otevřením účetních knih, ale také s evidenčními a organizačními povinnostmi vlastníka objektu.
19.02.2018 Jestliže se chystáte obložit svou koupelnu a nikdy před tím jste to nedělali, získáte řadu zkušeností, často negativních, které vám napříště ušetří spoustu času a energie.
16.02.2018 V minulém díle seriálu jsme se věnovali technické části správy bytového domu, tentokrát se budeme podrobně věnovat stránce ekonomické.
15.02.2018 Prvního ledna 2018 vešel v účinnost zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.