Obce a bydlení: co mohou a musí řešit v této oblasti?

V dalším díle seriálu věnovaného obcím přinášíme pohled Sdružení nájemníků na to, jaké zásadní problémy by měla řešit zastupitelstva. Kromě nájemního bydlení je to mimo jiné bydlení sociální.

Ukazuje se, že v se vesnicích, menších obcích i větších městech chybí jak dostatek menších bytů pro seniory tak i bydlení pro mladé, kteří nedosáhnou na vlastnické bydlení a pro rodinný život by potřebovali dostupné nájemní bydlení. To ostatně potvrdila i nedávná anketa Portálu o bydlení. Ukazuje se, že masivní privatizace bytového fondu, případně následné prodeje nájemcům bytů nebyly správné řešení.

Je však třeba se zamyslet nad příčinami tohoto stavu. Náklady na bydlení v nájemních bytech se výrazně zvýšily a jsou jednoznačně vyšší až o 80 procent proti rodinám, které bydlí v družstevních bytech nebo ve vlastnictví a nemusí už hradit samotný byt. 

Nájemní bydlení: neplatí, že je nejlevnější možností

Kromě tohoto faktu ještě bylo nájemní bydlení zpochybňováno značnou mírou nejistoty jeho držby. Vždyť pronajímatel může nájemce vypovědět v současné době bez jakékoliv náhrady a stěhování, pro mnoho, zejména starších lidí vyvolává značný stres. V poslední době se výrazně u nově uzavíraných smluv vyskytuje doba nájmu na dobu určitou.

Pokud tato doba končí, požadují majitelé pro další období navýšení nájemného a tím se roztáčí spirála dalšího zvyšování nákladů na bydlení, přestože cena nemovitostí od roku 1997 klesá. Dle sdělení hypotečních ústavů jsou současné ceny nižší až o 30 procent. 

Obecně lze shrnout celkovou situaci v ČR tak, že mnoho domácností musí řešit nepoměr mezi příjmy domácností a náklady na bydlení a dle sdělení ČSÚ má problémy s úhradou nákladů na bydlení téměř 70 procent domácností, 20 procent pak značné. 

Sociální bydlení: některá města dávají jen peníze, jiná mají byty

Od roku 2003 všechny vlády ve vládním prohlášení měly závazek řešit legislativně sociální bydlení formou zákona, ale do dnešního dne se nepodařilo zákon o sociálním bydlení přijmout. Vzhledem k této situaci jednotlivé obce a města řeší situaci velmi rozdílně.

Některá města prodala v podstatě veškerý bytový fond a sociální aspekty bydlení řeší maximálně ve formě nějakého dodatečného příspěvku nad rámec státní podpory potřebným. Na straně druhé jsou města a městské části, které nezávisle na chybějícím legislativním rámci celého státu řešily sociální bydlení vlastní směrnicí, ale také velmi rozdílně.

Některá města mají zpracovanou koncepci bytové politiky včetně sociálního bydlení, některá si ponechala jistou kapacitu bytů pro tyto potřeby nebo ve spolupráci s neziskovým sektorem řeší pomoc formou bytů na půl cesty. V jiných případech, zejména pro seniory dlouhodobě využily státní podpory k výstavbě domů s pečovatelskou službou nebo ve spolupráci se soukromým sektorem výstavbu sociálních nájemních bytů. Velmi negativně zasáhlo do vývoje rozhodnutí převést sociální práci na pracoviště Úřadu práce České republiky.

Privatizace bytů: v některých městech volné byty úplně došly

Podle sčítání v roce 1991 žilo v bytových domech převážně v nájmu 2180 domácností, z toho ve družstevních nájemních domech zhruba 900 tisíc. V roce 2011 již obce, v malém množství stát vlastnily pouze 372 214 bytů a z toho je zřejmé, že dispoziční možnosti řešit sociální bydlení po masivní privatizaci a prodeji obecního bytového fondu bude značně obtížnější.

Situace je o to složitější, že průměrné výdaje na bydlení v roce 1993 činily 13,8 procenta z příjmů domácností, v roce 2003 již 18,2 procenta a v roce 2013 již téměř 29 procent (odborný odhad). V některých městech a obcích došlo k situaci, kdy již žádné byty obec nebo město nemá.

Přijetí nařízení vlády č. 284/2011 mělo umožnit městům a obcím podporovanou výstavbu nájemních bytů a to jak pro mladé lidi, tak pro seniory (dokonce se zvýhodněním pro nízkopříjmové domácnosti), obce však této možnosti zatím příliš nevyužívají. 

Zdroj: Milan Taraba, Sdružení nájemníků České republiky, redakčně upraveno

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...