Lednový seriál. Přechod družstevního podílu v bytovém družstvu

Celkově je úprava přechodu družstevního podílu v bytovém družstvu v rámci dědění v podstatě převzatá z obchodního zákoníku.

Ve věci přechodu obsahuje zákon pro bytové družstvo zvláštní úpravu uvedenou v § 737 zákona č. 90/2012 Sb., (dále jen ZOK). V ustanovení § 42 odst. 1 ZOK se stanoví, že zákaz nebo omezení přechodu podílu v bytovém družstvu se zakazuje. Tím je vyjádřeno, že dědění družstevního podílu v bytovém družstvu nemůže být stanovami nějak omezeno.

Jak se dědí družstevní podíl

Podle úpravy týkající se družstev obecně (§ 602 ZOK), nelze dědění družstevního podílu vyloučit v bytovém družstvu, jestliže členovi svědčí právo nájmu nebo právo na uzavření nájemní smlouvy. Jelikož podle zákona o obchodních korporacích jsou práva a povinnosti spojená s užíváním družstevního bytu, nebo práva a povinnosti spojená s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, současně právy a povinnostmi plynoucí z členství, přecházejí i tato práva a povinnosti bez dalšího na dědice družstevního podílu. Dědic tedy vstoupí do všech práv zůstavitele, přičemž dluhy zůstavitele, jako jsou pohledávky bytového družstva, na něj přecházejí podle § 1701 a násl. NOZ.

Co vše na dědice přechází

Na dědice družstevního podílu, tedy přechází nájem družstevního bytu včetně práv a povinností s tím spojených, včetně práva na uzavření smlouvy o nájmu. To se stýká situace, kdy dosavadní člen bytového družstva nabyl právo na uzavření smlouvy o nájmu, avšak dosud nebyla s ním ke dni úmrtí nájemní smlouva uzavřena. Okamžik, kdy vzniká členovi právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu, je možné dovodit z § 731 odst. 1 a) ZOK, kdy podmínky, za kterých vznikne členovi toto právo, musí také obsahovat stanovy. Totéž uvádí § 733 odst. 2, kde právy a povinnostmi člena bytového družstva plynoucími z členství, je také právo na uzavření smlouvy o nájmu za podmínek určených stanovami. Z uvedeného se podává, že tato úprava dopadá na každého člena bytového družstva, a je otázka, zda by mohla vůbec existovat kategorie členů, kterým nesvědčí alespoň obecně ani právo na uzavření nájemní smlouvy. Je jasné, že podle účelu bytového družstva, které má sloužit k uspokojování bytových potřeb svých členů, není vyloučeno, že již vznikem členství by mohlo právo na uzavření nájemní smlouvy za podmínek stanov vzniknout. Jinými slovy, dědicem by se stal i nebydlící člen.

Dědění a společné jmění manželů

Jde-li o družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, tj. manželé byli společnými členy bytového družstva, přechází družstevní podíl na pozůstalého manžela a k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví. Ostatním případným dědicům nevzniká žádný nárok vztahující se k právu nájmu družstevního bytu nebo k právu na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Současně však se toto právní nástupnictví pozůstalého manžela, vzhledem k ostatním dědicům, zohlední při vypořádání dědictví. Kromě toho, že dojde k zániku práva společného členství a společného nájmu a jediným členem a nájemcem se stane pozůstalý manžel, vyjádřil již dříve Nejvyšší soud, že nelze při vypořádání dědiců vycházet ze zůstatkové hodnoty členského podílu, ale ani z hodnoty vypořádacího podílu, protože jde o majetková práva, jejichž cena se pro účely dědického řízení stanoví cenou obvyklou (tj. tržní), kterou by bylo možno za převod těchto členských práv a povinností v rozhodné době a místě dosáhnout. Tato situace trvá dosud, a proto může docházet k tomu, že pozůstalý manžel platí v pozůstalostním řízení nejen notářské poplatky odvozené od tržní ceny bytu na realitním trhu, ale případně se musí vypořádat s ostatními dědici poměrně z tržní ceny. To často způsobuje zejména u starších osob těžko řešitelné problémy.

Když je více dědiců

Členství zůstavitele v bytovém družstvu a nájem v bytovém družstvu přechází na každého dědice, komu podle výsledku dědického řízení připadl družstevní podíl. Jestliže je více dědiců, musí se tito dohodnout, kdo bude nadále členem družstva a nájemcem družstevního bytu, a vypořádat se s ostatními rovněž z tržní ceny družstevního podílu. Pokud se však dědicové nedohodnou, vzniká závažný problém, který je možné řešit pouze soudně na návrh některého z dědiců. Soud však potvrdí dědicům jejich dědické právo k nabytí dědických podílů i ohledně družstevního podílu. Nepřipouští-li stanovy bytového družstva spoluvlastnictví družstevního podílu, znamená to, že žádný z dědiců nenabyl družstevní podíl celý, nýbrž jeho poměrnou část, což má důsledky nejen na členství, ale i na vazbu na nájem družstevního bytu. Protože žádný z dědiců nenabyl celý družstevní podíl, nemůže být členem bytového družstva ani nájemcem. Tuto situaci lze řešit pouze žalobou některého z dědiců na určení, kdo bude nadále členem bytového družstva.

Přechod členství v bytovém družstvu na dědice není podmíněn jeho žádostí o členství, avšak nic nebrání tomu, aby i v bytovém družstvu dědic družstevního podílu účast v družstvu vypověděl za podmínek § 603 ZOK.

JUDr. František Lebl, Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...