Únorový seriál. Zvyšování nájmu v případě stavebních úprav

Věčně živé téma a též zdroj rozporů mezi pronajímateli a nájemci. Co k tomu říká nový občanský zákoník?

K ustanovení § 2250 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: V části občanského zákoníku, obsahující zvláštní ustanovení o nájmu bytu, je uveden i § 2250, který umožňuje pronajímateli, v odst. 1, navrhnout zvýšení nájemného v případě, pokud provedl stavební úpravy, které trvale zlepšují užitnou hodnotu pronajatého bytu či celkové podmínky bydlení v domě, anebo mají za následek trvalé úspory energie nebo vody. Po dohodě s nájemci může být nájemné zvýšeno, nejvýše však o deset procent z účelně vynaložených nákladů ročně. S návrhem na takové zvýšení musí souhlasit alespoň nájemci dvou třetin bytů v domě. Pak by platilo zvýšené nájemné i pro ostatní nájemce.

V odst. 2 je uvedeno, že pokud k dohodě nedojde, může pronajímatel navrhnout zvýšení nájemného ze stejných důvodů ročně o tři a půl procenta z vynaložených nákladů. Má se však za to, že náklady byly vynaloženy účelně.

Jde nesporně o správné ustanovení, které zavádí další možnost úpravy nájemného v průběhu užívacího vztahu. Z různých výkladů lze dovodit, že by bylo vhodné, aby se pronajímatel s nájemci na stavebních úpravách dohodl předem s tím, že by současně zjistil jejich ochotu zvýšené nájemné platit. Složitější je již posouzení názoru, že pokud nedojde k dohodě podle odstavce 1, může pronajímatel požadovat zvýšení i soudní cestou, samozřejmě pouze o tři a půl procenta z vynaložených nákladů.

Zde je třeba zdůraznit, že v odst. 2 je opět, ve vztahu k odst. 1, pronajímateli ponechána pouze možnost navrhnout zvýšení nájemného, nikoliv zvýšení požadovat. Je tedy otázka, co se stane v případě, že nájemci na toto zvýšení nepřistoupí. Navíc je celé ustanovení odst. 2 komplikováno vyvratitelnou právní domněnkou „ má se za to, že náklady byly vynaloženy účelně“, což v podstatě stírá rozdíl mezi úpravou odst. 1 a odst. 2., neboť v odst. 1 by zvýšení nájemného bylo odvozeno z účelně vynaložených nákladů a v odst. 2 z vynaložených nákladů, ale doplněných právě o výše uvedenou právní domněnku. Protože jde o vztah závazkový a zákon nedává možnost nahradit projev vůle nájemce, je třeba se domnívat, že žaloba na tomto místě by byla velmi obtížná.

S jednoznačným výkladem je proto třeba ještě počkat.

JUDr. Josef Darebný, Ministerstvo pro místní rozvoj

Další zprávy

16.10.2018
Jak zlepšit dostupnost vlastního bydlení? Politická strana Piráti tuto otázku hodlá řešit novelou zákona, která by měla změnit pravidla placení daní z nabytí nemovitosti.

Tato daň se platí z tak zvaných úplatných převodů nemovitých věcí, tedy z jejich prodeje a směn....

15.10.2018 Ostravský projekt nazvaný Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava zvítězil v mezinárodní soutěži o nejlepší evropský projekt podporovaný politikou soudržnosti EU RegioStars 2018.
12.10.2018 Na III. grémiu k zákonu o sociálním bydlení, které se konalo na Ministerstvu pro místní rozvoj, se sešli všichni významní partneři.
11.10.2018 Od pátku 9. do neděle 11. listopadu proběhne další ročník akce Dny pasivních domů, v rámci níž bude možné se zeptat přímo majitelů těchto domů, jak se jim v nich žije, jak fungují a také jak se staví.
10.10.2018 V jednacím sále Akademie veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj se uskuteční 1. seminář pro žadatele o dotaci z programu Podpora bydlení pro rok 2019.