Únorový seriál. V hlavní roli plyn

Jen málo domácností je pouze takzvaně elektrických. Plyn rozhodně nehraje v našem životě úlohu epizodní, a kolik za něj zaplatíme, záleží na místě odběru a cenovém chování distributora.

Z čeho se skládá cena plynu, jak se stanovuje výše záloh a co dělat v případě, že máme podezření na vadný plynoměr?

Pozornosti hodná je informace, že dodavatelé zemního plynu budou v letošním roce při stanovování cen vycházet z Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu zde. Kolik budeme reálně platit, závisí ale na regionu, v němž bydlíme, na dodavateli plynu, který ho „obhospodařuje“, ale pochopitelně i na naší konkrétní spotřebě.

Z čeho se cena plynu určuje?

Cena dodávky plynu pro zákazníky na liberalizovaném trhu se skládá z regulovaných cen (přeprava, distribuce plynu, služby operátora trhu), které stanovuje Energetický regulační úřad, a dále z neregulované složky ceny za energii plynu, která v sobě zahrnuje samotnou dodávku komodity plynu, cenu za strukturování dodávky plynu (vyrovnávání sezónních výkyvů uskladněním plynu v zásobnících plynu) a obchodní marži dodavatele plynu. Regulované ceny jsou pevné a neměnné a jejich výši nemůže zákazník žádným způsobem ovlivnit. Naopak neregulovanou složku ceny, která tvoří až 80 % výsledné ceny dodávky zemního plynu, může ovlivnit právě volbou svého dodavatele plynu. Výše ceny tak závisí na nabídce jednotlivých dodavatelů plynu nebo poskytovatelů služeb. Změnou dodavatele plynu mají tedy zákazníci možnost ovlivnit část svých celkových nákladů za dodávku plynu.

Seznam aktivních dodavatelů plynu domácnostem naleznete zde a možnost porovnat jednotlivé nabídky můžete zde

Jak se optimálně stanovuje výše optimální záloh                                        

Energetický regulační úřad nemá dle kompetencí daných energetickým zákonem možnost stanovit způsob, četnost a výši záloh. Stanovení výše záloh a jejich výsledné zúčtování není rovněž v současné době zakotveno v žádné energetické legislativě. Trh se zemním plynem v ČR je plně liberalizován, Energetický regulační úřad reguluje ceny distribuce a přepravy, nikoli ceny dodávky. Dodávka plynu je smluvním ujednáním dvou stran, zákazníka a dodavatele plynu. Zákazník tak má právo si dohodnout obchodní podmínky včetně způsobu stanovování záloh.

Vlastní výpočet výše záloh, který provádí dodavatel, závisí na dvou základních parametrech. Prvním je spotřeba předcházejícího dvanáctiměsíčního fakturačního období, druhým predikovaná cena dodávky plynu. Na výši zálohy má také vliv případný přeplatek či nedoplatek odběratele. Vždy však musí platit, že výše zálohy by měla co nejvěrněji odrážet předpokládanou spotřebu plynu.

Nejsem spokojen s výší záloh

Zákazník má však právo obrátit se na svého dodavatele plynu a požádat o úpravu záloh. Energetický regulační úřad se dosud nesetkal s případem, kdyby se zákazník na úpravě záloh nedohodl. Energetický regulační úřad však doporučuje uvážit přiměřenost výše záloh vzhledem k vývoji cen plynu. Pokud by však nebylo možné zajistit vzájemnou dohodu při stanovování výše záloh mezi zákazníkem a dodavatelem plynu, je možné požádat Energetický regulační úřad o prošetření postupu dodavatele plynu.

Co dělat, když mám podezření, že plynoměr nepracuje dobře?

Odběr plynu konečného zákazníka je podle § 71 zákona č. 458/2000Sb., (energetického zákona) měřen měřícím zařízením (plynoměrem). Toto zařízení udržuje provozovatel distribuční soustavy, který též pravidelně ověřuje správnost jeho měření. Rovněž podle § 71 odst. 9 tohoto zákona má konečný zákazník právo v případě pochybností o správnosti údajů měření nechat měřící zařízení přezkoušet a zjistit, zda daný plynoměr splňuje požadavky stanovené certifikátem schválení typu a relevantním předpisem ČSN. O ověření přezkoušení by měl konečný zákazník požádat provozovatele distribuční soustavy nejpozději po obdržení vyúčtování spotřeby zemního plynu za dané fakturační období. Provozovatel distribuční soustavy je potom povinen, v případě vzniku pochybností o správnosti údajů měření, zajistit ověření správnosti měření plynoměru.

Přezkoušení plynoměru provádí vždy nezávislé metrologické středisko, které je autorizováno Českým metrologickým úřadem k ověřování měřidel v souladu se zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii, takže není opodstatněné se obávat nevěrohodnosti provedeného ověření. Pokud se potvrdí, že na měřícím zařízení byla v době provádění odečtu závada, stanoví se náhradní údaje o spotřebě nebo dodávce plynu podle § 5, odst. 3) vyhl. č. 108/2011 Sb., o měření, ve znění pozdějších předpisů. Spotřeba se stanoví na základě množství plynu dodaného ve stejném období minulého roku nebo odebraného množství zemního plynu naměřeného v následujícím srovnatelném období.

Kdo hradí náklady spojené s přezkoušením plynoměru?

Pokud byla na měřícím zařízení shledána závada, vzniklé náklady na přezkoumání měřidla ponese provozovatel distribuční soustavy, pokud však měřící zařízení závadu nevykazovalo, vzniklé náklady na přezkoušení plynoměru nezávislým metrologickým střediskem uhradí konečný zákazník. Ceník  přezkoušení měřidla je uveden v obchodních podmínkách provozovatelů distribučních soustav. Při výměně plynoměru za nový (vždy bývají uvedena jejich výrobní čísla) na vašem odběrném místě (vždy bývá uvedeno číslo odběrného místa zákazníka) je z důvodu cejchování plynoměru sepsán protokol o výměně a oběma stranami podepsán stav plynoměru.

Zdroj: Energetický regulační úřad, Portál o bydlení

 

 

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...