Dubnový seriál. Sankce vztahující se k rozúčtování a vyúčtování služeb

Neplnění povinností logicky přináší sankce. Jaké se vztahují k oblasti rozúčtování nákladů a vyúčtování záloh na služby v bytových domech?

Sankce jsou dvojího typu, jednak ty, na které pamatují předpisy a pravidla pro rozúčtování nákladů na energie a média, a dále sankce, vztahující se k plnění povinností, uložených zákonem o službách k vyúčtování nákladů na služby.

Případ první

V prvním případě jde o sankce upravené vyhláškou č. 372/2001 Sb. vůči nájemci či vlastníkovi jednotky, který neumožnil:

a)      u rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění instalaci měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní. Spotřební složka nákladů spotřebitele se v uvedených případech vypočte jako 1,6 násobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky;

b)      u rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody instalaci měřičů instalaci vodoměrů, nebo jejich odečet přes opakované prokazatelné upozornění, nebo odečet ovlivní. V uvedených případech činí spotřební složka nákladů spotřebitele v daném zúčtovacím období trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.

Případ druhý

Ve druhém případě jde o vzájemné sankce upravené zákonem o službách poskytovatele a příjemce služeb (§ 13):

a)      jestliže poskytovatel nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost upravenou tímto zákonem ve stanovené lhůtě,

b)      dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona.

Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje pronajímatel nájemci vždy za zúčtovací období nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období. Při nesplnění této povinnosti ve stanovené lhůtě je pronajímatel povinen zaplatit nájemci pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení.  Poskytovatel služeb ve vyúčtování má povinnost uvést skutečnou výši nákladů na jednotlivé služby se všemi potřebnými náležitostmi, výši přijatých měsíčních záloh za jednotlivé služby, aby případné rozdíly ve vyúčtování byly zřejmé a kontrolovatelné. Finanční vypořádání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však do 4 měsíců od doručení vyúčtování nájemci.

Pokud nájemce pronajímatele písemně požádá, je ten povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit nájemci náklady na jednotlivé služby, způsob rozúčtování, stanovení záloh a umožnit mu též pořízení kopií podkladů. Nájemce předloží případné námitky k vyúčtování pronajímateli neprodleně, nejpozději však do třiceti dnů od převzetí vyúčtování nebo od doložení vyžádaných podkladů. K vyřízení uplatněných námitek má pronajímatel lhůtu 30 dní od doručení.

Nájemce je povinen oznámit pronajímateli písemnou formou bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování. V případě prodlení peněžního plnění, který vyplývá z vyúčtování a jež překročí 5 dní ode dne jeho splatnosti, uhradí povinný druhé straně poplatek z prodlení, a to 1 promile denně z dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.

Zákonem č. 67/2013 sb. se řídí i právní vztahy vzniklé před nabytím účinnosti tj. před 1. 1. 2014. Pro budoucnost zákon bude v některých ustanoveních upraven, pro vyúčtování pro rok 2014 však platí původní znění beze zbytku.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB; Ing. Milan Taraba, SON

 

 

 

Další zprávy

30.06.2018 Právní forma bytového družstva je znovuobjevovanou cestou pro organizaci výstavby bytových domů, hlavně posledních několika málo let. Myšlenka je založena na dvou výchozích principech, zakotvených v § 727 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), kdy bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Skutečnost, že bytové družstvo dále může:...
26.06.2018 V bytovém domě je občas zapotřebí vyřešit situace uživatelů, kteří neplní dohodnuté povinnosti či pravidla pro užívání vlastněných jednotek či pronajatých bytů a nebytových prostor či užívání společných částí domu. Je třeba mít na paměti, že za „potížistu“ nelze označit toho, kdo má odlišný názor, který vyjádří při společných jednáních včetně hlasování při jednání nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek či členské schůzi. Mezi nejčastější důvody patří: pohledávka za členem...
24.06.2018 Práva a povinnosti člena bytového družstva vychází z potřeby vyšší ochrany hlavního účelu založení bytového družstva, tedy ochrany zajištění bydlení členovi bytového družstva. Podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu ve výši určené stanovami. Platí, že základní členský vklad je pro všechny členy bytového družstva stejný. Stanovy mohou určit část základního členského vkladu jako vstupní vklad, přitom však musí určit lhůtu členovi...
23.06.2018 Oblast řízení členských schůzí se v případě bytových družstev principiálně příliš neliší od řízení zasedání shromáždění vlastníků jednotek ve společenstvích vlastníků jednotek. Přesto obsahuje formální i věcné odlišnosti, které je třeba mít na paměti, a naopak řadu celkem shodných prvků. Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na...
22.06.2018 Hospodaření bytového družstva je právními předpisy upraveno v základním obrysech a detailnější pravidla hospodaření jsou ponechána do značné míry na vnitřních normách, především stanovách družstva. Samozřejmě platí, že bytové družstvo vede (podvojné) účetnictví po celou dobu své existence v souladu s obecnými právními předpisy, předně zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za vedení účetnictví pak logickým výkladem spadá do kompetence...