19. dubna 2024

Stavební zákon – Mohu dostat pokutu od stavebního úřadu i opakovaně?

Stavební zákon pochopitelně řeší i stavební nekázeň. Má na to dva nástroje, a to možnost udělit pokutu pořádkovou anebo pokutu podle zaviněných přestupků.

Pořádková pokuta může dosáhnout výše až 50 000 Kč. Lze ji využít v případě, kdy ze strany některých osob dochází záměrně k prodlužování řízení či bránění stavebnímu úřadu v plnění jeho povinností. Znamená to, že je závažným způsobem ztěžován postup v řízení, provedení kontrolní prohlídky nebo plnění úkolů podle § 172 tím, že je:
  1. znemožněn oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na jejich pozemek nebo stavbu;
  2. na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač jsou k tomu podle tohoto zákona povinni.

Rovněž tak může být tato pořádková pokuta do 50 000 Kč uložena i vlastníku technické infrastruktury, který neposkytuje nezbytnou součinnost, jak mu ukládá § 161 odst. 2, stavebního zákona, ačkoli byl k tomu vyzván.

Pokuta je vždy udělována rozhodnutím. Stavební úřad však musí dbát, aby výše pokuty byla úměrná míře provinění, tj. podle jeho správního uvážení v rozmezí od 1 Kč až do uvedených 50 000 Kč. Pokud by se však jednání podmiňující udělení této pokuty opakovalo, pak tato může být udělena opakovaně.

V případě stavební nekázně se vždy jedná o porušení a neplnění povinností stanovených stavebním zákonem. Každý účastník procesu ve výstavbě má určité povinnosti, jejichž nedodržení je hodnoceno jako přestupek, za který bývá ve většině případů ukládána pokuta.

Prakticky to znamená, že konkrétní povinnosti má uložen nejen stavebník, ale také stavební podnikatel, stavbyvedoucí, stavební dozor, vlastník stavby nebo zařízení, vlastník technické infrastruktury, autorizovaný inspektor, a to ať se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu či osobu podnikající. Výše pokut je vymezena výší horní hranice pokuty, která vymezuje pásmo od nuly až po stanovenou výši pro daný přestupek, ve kterém lze udělit pokutu.

Správní orgán, který posuzuje konkrétní přestupek ve správním řízení, stanoví odpovídající výši pokuty. Postupuje rovněž v souladu se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který je účinný od 1. 7. 2017. Nejvýraznější změnou oproti předešlému zákonu je zavedení jednotné terminologie, kdy je i pojem „správní delikt“ zahrnut v pojmu „přestupek“. Zákon také stanovuje promlčecí dobu, jejíž délka je odstupňována podle závažnosti přestupku. Pro přestupky méně závažné je promlčecí doba 1 rok, pro přestupky závažnější 3 roky. Závažnějším přestupkem je myšlen takový, za který zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí alespoň 100 000 Kč. Přestupkové řízení je druhem správního řízení, jehož účelem je zjistit, zda se skutek skutečně stal, zda jsou naplněny znaky přestupku, kdo a za jakých okolností tento skutek spáchal.

Některé přestupky pak mohou být tzv. přestupky trvající či trvací a v těchto případech může být pokuta uložena i opakovaně. Takovými klasickými trvacími přestupky jsou např. rozpory v užívání stavby. Sem spadá užívání stavby v rozporu s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí, v kolaudačním souhlasu nebo v oznámení o užívání stavby, a to ať se týká vlastníka stavby, nebo je-li to umožněno jiné osobě. Také pokud se jedná o stavbu, kterou lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí, a stavebník ji začne užívat bez zajištění zkoušek nebo měření a jejich vyhodnocení, nebo toto umožní jiné osobě, evidentně se jedná o trvací přestupek. Ve všech těchto případech potom zpravidla stavební úřad opakovaně ukládá pokuty, dokud není zjednána náprava.

Přestupky podle stavebního zákona zpravidla projednává příslušný stavební úřad. Pokuty vybírá a vymáhá ten správní orgán, který je uložil.

Zdroj: ČKAIT

Foto Pixabay