Téma měsíce června: Vydržení. Mimořádné vydržení

V oblasti občanského práva se jedním z institutů, který má zásadní význam pro převod vlastnických práv k věcem, je institut vydržení. Jedná se o situace, kdy některá osoba drží určitou věc či vykonává určité právo po určitou dobu, čímž takovou věc či takové právo získá (vydrží je), a to i bez souhlasu jejího původního vlastníka. Tím se odstraní rozpor mezi faktickým stavem, kdy takovou věc nebo právo drží, a právním stavem.

Standardní situací je případ, kdy je držitelem osoba poctivá, která užívá věc či právo v dobré víře jako vlastní. Současně se taková držba zakládá na právním důvodu (například na smlouvě, která je neplatná, ale držitel si myslí, že platná je). V takovém případě občanský zákoník stanoví, že se osoba stane vlastníkem po uplynutí vydržecí doby, která činí tři roky u movité věci a deset let u nemovité věci.

V praxi však nastala situace, kdy držitel, a tedy osoba, která drží věc či právo, není schopna prokázat právní důvod, na němž se jeho držba zakládá. V takovém případě se tato osoba může stát vlastníkem věci či práva, musí však splnit podmínky právě vydržení mimořádného.

Mimořádné vydržení tedy může nastoupit v některých případech, kdy je řádné vydržení vyloučeno. Okruh případů, kdy může dojít k vydržení, se rozšiřuje zejména tím, že promíjí splnění některých náležitostí vyžadovaných zákonem pro řádné vydržení.

První a zásadní podmínkou, jež se značně odlišuje od standardního vydržení, je vydržecí doba. V případě mimořádného vydržení totiž musí uplynutou dvojnásobek vydržecí doby, šest let pro věci movité a dvacet let pro věci nemovité.

Dalším rozdílem oproti standardnímu vydržení je skutečnost, že držba nemusí být řádná. Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Jedná se např. o situace, kdy někdo drží movitou věc, ale není s to dokázat svůj vlastnický titul. Může se tak jednat typicky o dva případy. Jednou situací bude, že osoba nějaký právní důvod má (typicky neplatnou smlouvu). Druhou situací bude případ, kdy osoba žádnou smlouvou, a to ani platnou, nedisponuje.

Držba nemusí být poctivá, postačí absence nepoctivého úmyslu. U mimořádného vydržení se požadavek poctivé držby (jako u standardního vydržení) nahrazuje požadavkem absence nepoctivého úmyslu. Příkladem vyloučení mimořádného vydržení bude jistě případ zloděje, který bude mít u sebe dlouhodobě cizí věc, stejně jako případ, kdy držitel se ujme držby pozemku tím, že vlastníka vypudí, ať už násilím, nebo psychickým nátlakem či vydíráním. Mimořádně nevydrží ani ten, kdo na základě padělané smlouvy podvodně dosáhne úspěšného vkladu v katastru nemovitostí. Spáchaný úmyslný trestný čin držitele tedy bude možné považovat za projev nepoctivého úmyslu.

Mimořádné vydržení je vyloučeno, pokud v mezidobí držitel pozbyl držbu, stal se úmyslně nepoctivým nebo proti němu byla podána žaloba, jíž bylo následně pravomocně vyhověno. Mimořádné vydržení tedy ještě více než řádné vydržení akcentuje ochranu právní jistoty, a tedy i třetích osob při nakládání s majetkem. Jeho smyslem je tedy povolit vydržení i v těch případech, které vylučovalo řádné vydržení, pouze s výjimkou případů jednoznačné zištnosti, tedy kdy držitel nabyl držbu na základě protiprávního, anebo jiného nekalého jednání. Cenou za toto usnadnění vydržení je uběhnutí dvojnásobně delšího času oproti řádnému vydržení, které dává větší možnost vlastníkovi věci účinkům vydržení předejít.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Foto: Pixabay