19. února 2020
Home / Novinky ze světa bydlení / Energie od A do Z / Teplá zima – věnujte zvýšenou pozornost nejen kotlům, ale i komínům

Teplá zima – věnujte zvýšenou pozornost nejen kotlům, ale i komínům

Teplá zima zvyšuje riziko zanášení komínů sazemi a tvorby dehtu v nich. O příčinách hovoří autor v článku. Zanedbání péče může skončit zničením komína.

Teplá zima přináší bonus ve formě ušetřených nákladů na vytápění. Ovšem zvláště při vytápění domácností pevnými palivy může přinést naopak velmi nepříjemné komplikace. A to v případě, že provozovatel spalovacího zdroje nevěnuje náležitou pozornost čištění a kontrole spalinových cest, tedy zvláště komína. Mírná zima zvýrazňuje význam akumulačního provozu i u moderních automatických kotlů na pevná paliva.

Zanášení spalinových cest

Pro všechny kotle na pevná paliva platí pravidlo, že čím více se blíží jejich provozní využití jmenovitému výkonu, tím lepší mají provozní vlastnosti. Zvláště to platí z pohledu spalinových cest. Čím nižší je aktuální výkon spalovacího zdroje, tím nižší je teplota spalin, a tedy i nižší komínový tah, neboť je závislý na rozdílu venkovní teploty a teploty spalin na komínovém hrdle zdroje. Pokud komínový tah poklesne pod kritickou hodnotu, může to způsobit provozní problémy spalovacího zdroje. Zvláště u ručně přikládaných kotlů a topidel je na komínovém tahu závislá dodávka dostatečného množství spalovacího vzduchu do spalovací komory. Ani kotle s odtahovým ventilátorem nejsou schopny „protlačit“ spaliny vysokým komínem s minimálním tahem. Jeho funkcí je totiž vytvořit v topeništi zdroje dostatečný podtlak na to, aby byl bezproblémově nasát spalovací vzduch. Ale relativně malý příkon ventilátoru není schopen vzniklé spaliny přetlačit „zašpuntovaným“ komínem. Důsledkem toho je nedostatek spalovacího vzduchu, špatné spalování, a tedy významně zvýšené zanášení spalinových cest sazemi.

Dehtování

Urychlené zanášení komínu sazemi není jediný problém. Nízká teplota spalin může způsobovat dehtování komínu. Pokud ve spalinové cestě poklesne teplota spalin pod teplotu rosného bodu, dochází ke kondenzaci směsi par, které spaliny obsahují, a tím k tvorbě agresívního dehtu. Ten v lepším případě pouze zhorší provozní vlastnosti spalinové cesty, v horším případě však může způsobit i nepříjemné havárie. Je nutné si uvědomit, že teplota rosného bodu spalin vzniklých při spalování pevných paliv je relativně vysoká. U dřeva a dřevních paliv (pelety, brikety) se pohybuje na hranici 60 °C (závisí na přebytku spalovacího vzduchu), u uhlí je ovšem vyšší jak 100 °C! Velké množství moderních kotlů na pevná paliva, zvláště těch na spalování uhlí, má v důsledku „honby“ za vysokou účinností teplotu spalin již při jmenovitém výkonu na hranici teploty kondenzace. U těchto kotlů je při sníženém výkonu, tedy během teplé zimy, dehtování komínu téměř jisté.

Vedle vodní páry obsahují spaliny ze spalování pevných paliv také páry kyselin mravenčí a octové (dřevní hmota), či kyseliny sírové (uhlí). Jejich kondenzáty nejen že se podílejí na tvorbě dehtu, ale agresivně napadají přímo materiál spalinových cest. Takže vedle jejich zanášení často způsobují jejich přímou destrukci, pokud spalinové cesty nemají zvýšenou odolnost.

Roste význam akumulace

Z výše popsaného je jasném, že teplé zimy zvýrazňují význam akumulačního provozu u teplovodních kotlů všech konstrukcí. U kotlů s ručním přikládáním je to všeobecně známé, protože většina z nich není schopna dlouhodobě efektivního provozu na snížený výkon a pouze s akumulací lze u nich zajistit provoz na vysoký (a tudíž bezproblémový) výkon. Méně známý je tento fakt také u automatických kotlů. Ty jsou sice uzpůsobeny pro dlouhodobý snížený výkon až na hranici 30 % výkonu jmenovitého. Ovšem jak jsem uvedl výše, při těchto snížených výkonech se významně zvyšuje nebezpečí tvorby agresivního kondenzátu ve spalinových cestách. Jiný velký problém automatických kotlů je jejich cyklování. Po dosažení požadované teploty (v otopné soustavě, referenční místnosti, …) kotel přechází do tzv. útlumového režimu, kdy se odstaví a čeká na povel, aby opět přešel do provozu. Při teplém počasí může k takovémuto odstavení docházet i několikrát za hodinu. Bezprostředně po vypnutí kotle ještě dohořívá základní vrstva paliva v hořáku a několik minut odchází spalinovou cestou malé množství spalin, jejichž teplota ovšem rapidně klesá pod teplotu rosného bodu spalin. Dochází k tvorbě menšího množství kondenzátu. Pokud je odstávek málo, je tvorba kondenzátu zanedbatelná. Ovšem při častém cyklování to je již problém. To je jeden z mnoha důvodů, proč je i u automatických kotlů vhodné zvážit jejich provozování v akumulačním režimu, kdy je četnost cyklování minimalizována.

Pravidelná kontrola a čištění komínu je základ

Ovšem, co z výše popsaného vyplývá především? Pokud je teplá zima a vytápíme pevnými palivy, měli bychom zvýšenou pozornost věnovat kontrole a čištění spalinových cest. A to minimálně v rozsahu, který provozovatelům spotřebičů na pevná paliva ukládá zákon.

Zdroj: Ing. Zdeněk Lyčka, tzbinfo

Foto: Pixabay

X