28. března 2024

Základní otázky (trvalé bydliště, dědictví a podobně)

Náš správce zadal zakázku a v květnu se uskuteční otvírání obálek, normálně se jako předseda účastním, nyní mne správce informoval, že vzhledem k mimořádným opatřením bude otvírat obálky sám. Pokud by nás bylo do 5 osob a dodržovali jsme hygienická opatření, je jeho argument zákonný?

Z Vašeho dotazu bohužel není zcela jasné, zda se jedná o výběrové řízení na dodavatele pro dům spravovaný společenstvím vlastníků jednotek („SVJ“) nebo bytovým družstvem, kdo jsou subjekty účastnící se otevírání obálek s nabídkami dodavatelů a proč se tohoto otevírání účastní apod.

Obecně je však vhodné zdůraznit, že samotný postup při výběru dodavatele pro SVJ nebo bytové družstvo v zásadě není zákony nijak formalizován, tento postup zejména nepodléhá zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v účinném znění. Je však možné, že máte postup při výběrových řízeních upravený ve stanovách SVJ či bytového družstva, nebo v jiném dokumentu. Tento postup by pak standardně měl být dodržen.

Vzhledem k mimořádným okolnostem vyvolaným pandemií virového onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2 si dovolím poukázat na aktuální opatření vztahující se k dané situaci. S ohledem na to, že opatření proti šíření koronaviru se průběžně mění, upozorňuji, že má odpověď je poskytovaná k právnímu stavu ke dni 30. 4. 2020.

Vláda České republiky již zrušila dříve platný zákaz volného pohybu osob. Dle aktuálně účinného vládního opatření platí, že na veřejně dostupných místech je povoleno pobývat nejvýše v počtu 10 osob (s výjimkami, které jsou dány pro členy domácnosti, výkon povolání, podnikatelské činnosti apod.), zároveň by měl být zachován odstup od jiných osob min. 2 metry. Také je nutné respektovat další opatření, zejména povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest.

Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že pokud budete respektovat aktuální opatření proti šíření koronaviru týkající se zejména maximálního počtu osob, nošení ochranných prostředků dýchacích cest a další hygienická opatření, není v zásadě důvod, proč by se otevření obálek s nabídkami dodavatelů nemohlo účastnit více lidí kromě správce.

V každém případě si však dovoluji doporučit sledovat aktuální dění ohledně mimořádných opatření proti šíření koronaviru.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS

Dcera se již šest let nezdržuje ve svém trvalém bydlišti, kde žili spolu s bývalým přítelem, který je v bytě také trvale přihlášen a žije v něm nadále. V současné době dcera žije v podnájmu na sjednanou dobu určitou s možností prodloužení nájemní smlouvy na vymezenou dobu. Povinnosti plateb týkajících se nájemného a zároveň dalších služeb zahrnujících např. výtah, osvětlení ve společných prostorách apod. ve svém nynějším bytě  pravidelně hradí. Je povinností dcery hradit  tytéž poplatky za zmíněné služby i ve svém trvalém bydlišti, které je pouze údajem evidenčním a kde již šest let nebydlí? Ptám se také, zda její bývalý přítel nechyboval, když svou bývalou přítelkyni (mou dceru) z těchto služeb neodhlásil? V současné době probíhá odhlášení dcery z trvalého pobytu, jelikož pronajímatel pro trvalé přihlášení dal dceři souhlas. 

 Na úvod si dovolím uvést, jaký je rozdíl mezi trvalým bydlištěm, tedy trvalým pobytem a bydlištěm, kde se osoba zdržuje.

 Trvalý pobyt se užívá v právu veřejném a rozumí se jím adresa pobytu občana České republiky. Každý občan ČR může mít pouze jeden trvalý pobyt, který si sám zvolí a je uveden v občanském průkazu. Z toho, že máte nahlášený trvalý pobyt, pro Vás nevyplývají žádná práva, tato adresa slouží například k určení místní příslušnosti soudů.

Naopak pojem bydliště je použit především v právu soukromém, konkrétně v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Bydlištěm se rozumí místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem tam žít a využívat služby spojené s užíváním bytu a za dané služby platit poplatky.

Z výše uvedeného vyplývá, že Vaše dcera bude poplatky za využívání služeb hradit v místě svého bydliště, nikoli v místě trvalého pobytu.

 JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

K našemu domu vede účelová cesta. Jde o jedinou přístupovou cestu k našemu domu, který byl postaven na základě řádného stavebního povolení. Obecní úřad cestu neudržuje. V létě metrové bodláky a v zimě sníh. Stal se zde i úraz a obec ho odmítla odškodnit. Nedala to ani pojišťovně. Prostě to vyhodila. Zamítla i žádost na zařazení cesty mezi místní. Dělá vše pro to, aby to zde vypadalo hrozně. To vše je v rozporu se zákonem o obcích a zákonem o ochraně přírody.

Odpověď – 1. část

Nejprve bych Vás rád upozornil, že Váš dotaz se netýká bytové problematiky, případně pouze okrajově. Přesto se Vám pokusím alespoň částečně Vaše otázky zodpovědět.

Vzhledem ke skutečnosti, že neznám veškeré detaily Vašeho problému, budu ve své odpovědi vycházet z obecné právní úpravy obsažené v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Z Vašeho dotazu není jasné, zda je Vám známo, kdo je vlastníkem účelové komunikace. Proto bych Vám případně doporučil si nejprve zjistit, kdo je vlastníkem příslušné účelové komunikace, neboť dle zákona může být vlastníkem účelové komunikace kterákoli fyzická nebo právnická osoba a je to právě vlastník, kdo odpovídá za škodu vzniklou v důsledku špatného stavu účelové komunikace.

Nicméně bez ohledu na vlastnictví účelové komunikace žádný předpis pravidla pro údržbu účelové komunikace nestanovuje. Klíčové se v tomto směru jeví ustanovení § 9 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích a následně § 27 zákona o pozemních komunikacích. Nicméně tato ustanovení zakotvují povinnosti pouze vlastníkům dálnic, silnic, místních komunikací a chodníků, nikoli však vlastníkům veřejně přístupných účelových komunikací. Tato ustanovení proto na Váš případ nedopadají.

Vzhledem k výše uvedenému je tedy možné konstatovat, že vlastník není povinen udržovat účelovou komunikaci a provádět s tím spojenou údržbu a opravy v intenzitě dle zákona o pozemních komunikacích.

Odpověď – 2. část

Nicméně jsem toho názoru, že odpovědnost vlastníka účelové komunikace za vzniklou škodu prokazatelně způsobenou špatným stavem účelové komunikace není vyloučena.

Přestože na Váš případ nedopadají ustanovení zákona o pozemních komunikacích, aplikují se subsidiárně ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody.

Z ustanovení občanského zákoníku lze dovodit povinnost vlastníka udržovat účelovou komunikaci do té míry, aby v důsledku jejího špatného stavu nevznikaly pro její uživatele nebezpečné situace. Pokud by vlastník tuto svoji obecnou povinnost porušil, je odpovědný za škodu z toho vzniklou. V takovém případě by bylo nutné prokázat příčinnou souvislost mezi jednáním vlastníka účelové komunikace (spíše tedy jeho nečinností) a vznikem škody.

Pokud jde o zařazení účelové cesty mezi místní komunikace, tak k tomu Vám mohu sdělit následující.

O zařazení účelové komunikace mezi místní komunikace rozhoduje obecní úřad. Během správního řízení se posuzuje, zda účelová komunikace plní pouze úlohu účelové komunikace, a tedy slouží pouze ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, anebo ji svým využitím lze již zařadit mezi místní komunikace, jelikož slouží převážně k místní dopravě na území obce.

Je tedy možné shrnout, že zařadit účelovou komunikaci mezi komunikaci místní je možné pouze za splnění určitých podmínek a rozhoduje o tom příslušný obecní úřad. Nicméně vzhledem k tomu, že neznám podrobnosti Vašeho případu, nemohu posoudit, zda ve Vašem případě byly podmínky splněny a zda tedy obecní úřad tím, že zamítl Vaši žádost, postupoval v souladu se zákonem či nikoli.

Závěrem bych Vám doporučil vyhledat odbornou pomoc advokáta, který by Vám se znalostí všech detailů Vašeho případu poskytl komplexní právní odpověď.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

Bydlím v bytě v prvním nadzemním podlaží. Vstupní dveře do domu jsou orientované do průjezdu. Průjezd je velmi chladný a na chodbě jsem naměřila teplotu -2 stupně. Samozřejmě teplota na chodbě ovlivňuje i mou teplotu v bytě, který je díky tomu velmi studený a nejde vytopit. Na chodbách nejsou radiátory, tudíž prostor není vytápěný. Zajímalo by mě, jaká je minimální nařízená teplota ve společných prostorách, pokud nejsou prostory vytápěné. Myslím, že -2 stupně přece nemůže být tolerováno na chodbách. 

Vzhledem k výše uvedenému, kdy uvádíte, že nemáte vytápěné společné prostory, není možné určit, kolik by měly mít stupňů, jelikož není možnost teplotu jakkoli regulovat.

Doporučil bych Vám na příštím shromáždění navrhnout zateplení domu, popřípadě nainstalování topných jednotek do společných prostor. Pokud by byly společné prostory vytápěné, pak by dle vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, platilo, že v otopném období, které trvá od 1. září do 31. května následujícího roku, mají být společné prostory vytápěny alespoň na 10 stupňů.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

S manželem se chceme rozvést a řešíme otázku bytu a střídavé péče. Byt je pořízen do OV před manželstvím v roce 2003 na úvěr, (ten už je společně splacený), manželé jsme od roku 2005, manžel je vlastníkem 2/3 bytu a já 1/3. Máme 2 děti ve věku 9 a 12 let. Nájem bytu platím já již 6 let, co jsem nastoupila po rodičovské dovolené do práce. O děti i byt se řádně starám, jak říká manžel, že je to jenom servis, a že když bude chtít, tak mě vystěhuje. Dohodli jsme se, že by bylo dobré byt napsat na obě děti rovným dílem a střídavá péče by probíhala po týdnu ve stávajícím bytě tak, aby to děti co nejméně zatížilo. Jenže problém je, že manžel chce, ať se co nejdříve vystěhuju a ať si zruším i trvalé bydliště, nebo ať mu platím nájem. A navíc nevím, zda to jde přepsat na děti, když nejsou plnoleté, a jak by to bylo s mým trvalým bydlištěm.

Odpověď – 1. část

V prvé řadě si Vás dovolím upozornit, že si nejsem zcela jist, zda se Váš dotaz vztahuje k bytové problematice, či zda se spíše nejedná o oblast rodinného práva. Přesto se Vám pokusím alespoň v obecné rovině odpovědět na Vaše dotazy.

Pokud jde o vlastnictví bytu. Z vašeho dotazu vyplývá, že předmětný byt jste společně s manželem nabyli ještě před uzavřením manželství. Byt je tedy v podílovém spoluvlastnictví, kdy Váš manžel je výlučným vlastníkem podílu o velikosti 2/3 a Vy jste výlučným vlastníkem podílu o velikosti 1/3.

V rámci situace platby za bydlení mi není zcela jasné, komu byste měla platit nájemné, když vlastníky bytu jste Vy a Váš manžel. Mám tedy za to, že máte na mysli hrazení záloh na služby (elektřina, voda, plyn).

Nicméně pokud uvádíte, že tyto platby hradíte 6 let pouze Vy, tak považuji za nutné Vás upozornit na některé skutečnosti vztahující se k problematice společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Pokud u Vás nedošlo k nějaké modifikaci SJM (např. režim odděleného jmění) a pokud tak společné jmění podléhá zákonnému režimu, tak nelze tvrdit, že jste 6 let hradila služby sama, neboť tyto služby byly hrazeny z finančních prostředků náležících do SJM.

Na tomto by nic nezměnila ani skutečnost, že s manželem máte každý vlastní účet (účet vedený na jméno pouze jednoho z vás), neboť veškeré finanční prostředky na těchto účtech jsou rovněž součástí SJM a v případě rozvodu a vypořádání společného jmění se budou finanční prostředky na obou účtech dělit rovným dílem.

V tomto směru Vás nicméně upozorňuji, že problematika jednotlivých režimů SJM a následného vypořádání SJM přesahuje oblast bytové problematiky, a proto Vám doporučuji se v této věci obrátit na advokáta, který Vám se znalostí všech podrobností poskytne kompletní právní služby.

Odpověď – 2. část

Pokud jde o Váš druhý dotaz, kdy manžel trvá na Vašem vystěhování z předmětného bytu, tak vycházím z toho, že v současné době bydlíte v předmětném bytu společně a řešíte situaci bydlení po rozvodu. 

Nejprve bych k tomu rád uvedl, že manžel není oprávněn Vás jednostranně vystěhovat z předmětného bytu. Takovýto postup by byl zcela v rozporu se zákonem. Jeden ze spoluvlastníků není oprávněn provést vykázání či jakýmkoliv způsobem vykázat minoritního spoluvlastníka z předmětu spoluvlastnictví. V době před rozvodem to navíc není možné ani z důvodu toho, že se v bytu nachází společná rodinná domácnost a manžela nic neopravňuje k tomu Vás nutit společnou domácnost opustit. Výhrůžky vystěhováním, které vůči Vaší osobě Váš manžel adresuje tedy nemají žádnou oporu v zákoně a pokud by Váš manžel učinil nějaké kroky směřující k Vašemu vystěhování, tak případně vyhledejte odbornou pomoc advokáta, se kterým se domluvíte na dalším postupu.

Pokud se na bydlení v době po rozvodu s manželem nedomluvíte, tak zákon v tomto směru stanoví, že zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu takového práva. Vzhledem ke skutečnosti, že byt je předmětem podílového spoluvlastnictví, bude se postupovat podle ustanovení o zrušení podílového spoluvlastnictví. Pokud situace nebude řešitelná dohodou, bude nutné ji vyřešit soudní cestou, nikoli tedy jednostranně z vůle Vašeho manžela. 

Odpověď – 3. část

Návrh na změnu trvalého pobytu můžete podat Vy, popř. vlastník předmětné nemovitosti, ve které máte Vy trvalý pobyt nahlášen. Jedná se o administrativní krok prováděný na obecním úřadě. Ve Vašem případě platí, že pokud nepodáte návrh na změnu trvalého pobytu Vy, popř. Vaše děti v případě, že na ně bude převedeno vlastnické právo k předmětnému bytu, Váš trvalý pobyt v tomto bytě zůstává. V případě, že byste se z tohoto bytu odstěhovala do jiného, můžete si samozřejmě zažádat o změnu trvalého pobytu na adresu novou.

Závěrem si dovoluji uvést, že převod vlastnického práva k nemovitosti na nezletilé děti lze provést, nicméně občanský zákoník přímo stanoví povinnost, podle které musí být nabytí nemovitosti nezletilým schváleno příslušným soudem, jinak se k takovému nabytí nepřihlíží.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

Nedávno nás kontaktovala paní ze stavebního úřadu. Řešila u nás černou stavbu (přístavek, postaven v roce 1973 s povolením od obce – dříve neexistoval SÚ), že jsme ji při koupi nemovitostí nedodali skutečnost stávajícího domu. (Neví, zda rekonstrukce probíhají v udržovacích pracích či nikoliv). Jenže jsem při prodeji dostala pouze kupní smlouvu, smlouvu o tom, v jakém stavu byl předán plyn i elektřina, a smlouva o předání klíčů. Dům je 130 let starý. Po dohledávání všech papíru se zjistilo, že žádná skutečnost neexistuje. Pouze nákresy z let 1973-1975, ale to prý nemůže použít jako skutečnost domu. Novela prý říká, že to musím doložit i přes to, že se dohledalo toto vše (tzn. zaplatit někomu, aby dům znovu nakreslil atd.) Jí to zkrátka nestačí a společnost, která to prý měla předat, nereaguje, prý to nehodlá řešit a realitní kancelář též ne. Ani nejsou schopni zaplatit část špatně prodaného pozemku, který se musel zaměřit a bude se muset odkoupit. Jiný úřad to ale po nás nevyžaduje a do budoucna nevidí problém nám schválit jakoukoliv rekonstrukci či stavbu aj. S daným jednáním a všemi požadavky se setkávají poprvé. Dokonce na mě v některých věcech zírali jako na blbečka, který neví, co povídá. Paní má totiž zřejmě ve vsi “zvěda”, který “bonzuje” druhé. Tudíž v tom vidím i zaujatost. Jak to řešit ? Mám se pokusit jít jinam? Kontaktovat bezplatného právníka?

Odpověď – 1. část:

Stavební zákon, který upravuje mj. postupy související s realizací jednotlivých stavebních záměrů (staveb), ve většině případů podmiňuje stavební činnost povolením či souhlasem příslušného stavebního úřadu. Důvodem toho je zajištění zákonnosti konkrétních stavebních záměrů.

Jestli stavba či její změna je nebo byla prováděna bez příslušných povolení anebo v rozporu s nimi, popřípadě pokud tato povolení byla zákonem stanoveným způsobem zrušena, hovoříme o tzv. černých stavbách (byť zákon tento termín explicitně nepoužívá). Rozumím-li vašemu dotazu správně, svým dotazem se tážete na postup v případě, že jste vlastníkem takové černé stavby.

Zjistí-li stavební úřad černou stavbu, zahájí řízení o odstranění stavby; v oznámení o zahájení řízení poučí stavební úřad vlastníka o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Pokud vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení (k čemuž dle mého soudu došlo i ve vašem případě), stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti.

V rámci řízení o dodatečném povolení stavby vlastník prokázat splnění stejných podmínek, jaké by musel splnit v případě územního nebo stavebního řízení. Vlastník je tak mj. povinen doložit veškeré podklady, které by byl jinak povinen předložit k žádosti o stavební povolení či žádosti o územní rozhodnutí. Nepředloží-li vlastník požadované dokumenty, není možné dodatečný souhlas, resp. povolení vydat.

Odpověď – 2. část:

Pokud jde o Váš dotaz, jak dále postupovat, uvádím následující. Skutečnost, že jste koupila dům, jemuž (nebo jeho části) chybělo stavební zákonem vyžadované povolení, resp. souhlas, představuje tzv. právní vadu předmětu koupě. V souvislosti s touto vadou máte právo požadovat po prodávajících odstranění takové vady, přiměřenou slevu z kupní ceny nebo odstoupit od smlouvy.

Jako nejvhodnější řešení předmětné situace Vám tedy doporučuji obrátit se na prodávající a požadovat např. slevu z kupní ceny (resp. vrácení části již uhrazené kupní ceny). Za tuto částku pak můžete zajistit požadované povolení. Dále pak můžete požadovat po prodávající zajištění dodatečného stavebního povolení, resp. souhlasu.

V této souvislosti pak dodám, že uplatnění výše popsaných práv z vadného plnění vůči prodávajícímu je limitováno tím, že se musí jednat o vadu skrytou, a dále pak pětiletou lhůtou. Zákon k tomu konkrétně uvádí následující: „Neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.“

V daném případě tedy je nutné zohlednit tu skutečnost, kdy jste nemovitost koupila a zda jste nemohla tuto právní vadu zjistit při koupi nemovitosti (např. z katastru nemovitostí).

Závěrem Vám doporučuji vyhledat odbornou pomoc advokáta, který Vám se znalostí všech specifik Vašeho případu poskytne komplexní právní služby.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

Jaké jsou všechna možná rizika či nevýhody plynoucí z přihlášení trvalého pobytu přítele do mého bytu? Tuším, že pokud by byl dlužníkem, mohl by mě navštívit exekutor. Mám z předchozího vztahu dítě, snížilo by se výživné na dítě. Jsou další možnosti?

Odpověď – 1. část

Z Vašeho dotazu vyplývá, že možná rizika přihlášení trvalého pobytu Vašeho přítele do Vašeho bytu směřujete především na možnou exekuci, která by případně mohla být proti příteli vedena.

K tomuto Vám sděluji, že pro účely exekuce je rozhodující nejen místo trvalého pobytu, ale i místo pobytu – tedy místo, kde se dlužník zdržuje nikoliv na přechodnou dobu a na tomto místě má např. uloženy movité věci. Jedná se kupř. o nájemní byt, o ubytovnu, nikoliv však už místo, kde je dlužník na návštěvě. Exekutor tak není při provádění soupisu movitých věcí vázán pouze místem trvalého pobytu dlužníka – soupis může provést právě na místě, kde se dlužník fakticky zdržuje. Klíčové je v tomto směru ust. § 325a a § 325b odst. 2 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ze kterých jednoznačně vyplývá, že exekutor si může proti vůli povinného, resp. majitele dotyčného bytu či jiné místnosti, zjednat přístup jen do takového bytu či jiné místnosti, na níž lze hledět jako na byt či jinou místnost povinného. V případě bytu půjde o byt povinného mj. i tehdy, pokud se v něm povinný fakticky zdržuje (ať již dlouhodobě anebo přechodně).

Vzhledem k tomu, že se ve Vašem dotazu ptáte na možné přihlášení Vašeho přítele k trvalému pobytu ve Vašem bytě, usuzuji, že Váš přítel se ve Vašem bytě trvale zdržuje. Na základě v předchozím odstavci uvedených skutečností tak vyplývá, že v případě, kdy příteli byť jen fakticky umožňujete v bytě bydlet, bude mít exekutor v případě exekuce možnost Váš byt navštívit. V případě nahlášení trvalého pobytu přítele se tak v souvislosti s možným exekučním řízením v podstatě nic nezmění, snad jen, že místo trvalého pobytu bude pro exekutora daleko lépe zjistitelné.

Nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že v případě, kdy by k exekuci opravdu došlo a exekutor by Vám zabral některé věci neoprávněně, mohla byste následně podat návrh na vyškrtnutí těchto věcí ze soupisu. O tom ovšem rozhoduje samotný exekutorský úřad, který věci zabavil. Pokud by byl návrh zmítnut, je možné se s žalobou na vyloučení majetku z exekuce obrátit na soud. 

Odpověď – 2. část

Ve Vašem dotazu rovněž zmiňujete, že přihlášení Vašeho přítele k trvalému pobytu do Vašeho bytu by mělo za následek snížení výše výživného na dítě, které je otec dítěte povinen platit. K tomuto podotýkám, že změna výše výživného by musela být jednak stanovena soudem a jednak by soud musel posoudit konkrétní specifika případu, které já v rámci této odpovědi nejsem schopen posoudit. Rovněž Vám sděluji, že tento dotaz přesahuje rámec této internetové poradny, která se zaměřuje na bytovou problematiku a nikoli na rodinné právo.

S právním institutem trvalého pobytu pracuje celá řada dalších právních předpisů a jsou s ním spjata mnohá práva a povinnosti. Nahlášení trvalého pobytu Vašeho partnera by mohlo např. ovlivnit výši potenciálního příspěvku na bydlení. S trvalým pobytem je rovněž spojena povinnost hradit poplatky za svoz a likvidaci odpadu, atd.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

Přestěhoval jsem se ze zařízeného bytu a jsem na sociálních dávkách. Chtěl jsem se zeptat, zda mám nárok na finanční prostředky (sociální dávku) na vybavení bytu, případně kde si o ni zažádat. Známá říkala, že ano. Kdysi mi něco podobného pomohla vyřídit na pračku, po jaké době bych si mohl žádat znovu? 

V této věci si Vás nejprve dovolím upozornit na skutečnost, že tento dotaz souvisí s bytovou problematikou velice okrajově, a proto níže uvidím pouze základní informace k této věci a v podrobnostech pak odkazuji na aktuální znění zákona o pomoci v hmotné nouzi.

„Dávka“ o které píšete je označována jako tzv. mimořádná okamžitá pomoc poskytnutá osobám v hmotné nouzi (§ 36 a § 37 zákona o pomoci v hmotné nouzi).

Žádost o poskytnutí této pomoci se podává u Úřadu práce (dále jen „ÚP“), v jehož obvodu máte bydliště. Zde budete mít k dispozici listinný výtisk této žádosti a zaměstnanci zdejšího úřadu by Vám měli být schopni poskytnout součinnost v podání žádosti o přiznání této finanční pomoci a se zajištěním všech podkladů v této věci potřebných.

V případě podání žádosti budou zaměstnanci ÚP v této věci provádět šetření za účelem zjištění výše Vašich skutečných příjmů a případně další šetření za účelem zjištění skutečného stavu věci, zejména oprávněnosti udělení této mimořádné dávky.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

Načíst další