Téma: Způsoby sledování spotřeb tepelné energie

Dodavatelé rozúčtovacích služeb se liší především způsobem sledování spotřeb tepla. Zatímco u vody (teplé i studené) je situace jednoduchá – měří se vodoměry, které se od sebe liší zpravidla jen různou přesností měření – u tepla je situace výrazně komplikovanější. Oblast je legislativně upravena vyhláškou č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů.

V případě, že rozvod tepla (či chladu) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě, zaznamenává se spotřeba tepla pracovním měřidlem (kalorimetrem) určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění nebo vnitřního rozvodu chladu do bytu nebo nebytového prostoru. Je třeba však mít na paměti, že naměřená hodnota (za vytápění korigovaná zohledňujícím koeficientem na polohu místností bytu) určuje poměr podílu uživatele na nákladech tepla k podílům ostatních uživatelů jednotek v domě.

V případech, kdy rozvod tepla (či chladu) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v několika místech, použijí se zpravidla zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Těmi jsou nejčastěji indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovanými na každém otopném tělese. Méně používanými jsou indikátory instalované na odtokové trubce z otopného tělesa nebo přístroje se snímačem teploty vnitřního vzduchu ve vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období s trvalým průběhovým záznamem rozdílů těchto teplot vzduchu za časový interval, kterým je počet dnů v otopném období.

Zásadním pohledem osoby odpovědné za správu domu (SVJ či BD, případně pověřeného správce) může být pohled na technologická řešení měřících zařízení používaných jednotlivými dodavateli. Ta se mohou výrazně lišit a tomu by měla odpovídat i volba zákazníka. Zde zmíníme alespoň ta nejpodstatnější:

–          garantovaná doba provozu zařízení (funkčnosti baterií) – zpravidla desetiletá, která umožňuje velmi dobrou kombinaci s vodoměry, které je třeba vyměnit či podrobit kalibraci každých pět let. Měření pak při správném nastavení vyžaduje fyzickou přítomnost v bytě jen jednou za pět let, to samozřejmě nevylučuje možnost zástupce SVJ, BD či pověřeného správce zkontrolovat umístění a funkčnost odečtových zařízení kdykoliv v průběhu této lhůty (viz § 7 odst. 4 písm. a) a g) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ale také § 1183 odst. 1 zákona č. 89/2013 Sb., občanského zákoníku pro vlastníky jednotek).

–          obousměrná či jednosměrná technologie komunikace odečtových zařízení při rádiovém přenosu dat mezi sebou či směrem k datové sběrnici – ve druhém případě je třeba dbát správného nastavení komunikace v průběhu celého provozního období a řešit případná odstínění odečtových zařízení, první způsob komunikace jednotlivých zařízení si v takovém případě zpravidla sám umí najít jinou cestu pro předání dat do centrální sběrnice k jejich odeslání.

–          přístupnost zjištěných hodnot – někteří dodavatelé používají data v zakódované podobě a zákazník se k nim dostane pouze s přivolením dodavatele. Takový způsob získávání dat neumožňuje zákazníkovi měnit dodavatele v průběhu desetiletého období. Praxe však ukazuje, že s tím nebývají zásadní obtíže a takový systém používají i dva největší dodavatelé služeb rozúčtování v České republice.

–          zásadní vliv na celkovou spotřebu, a tím i na náklady celé jednotky má i nastavení parametrů topného media, tedy jeho množství a jeho potenciálu (teploty) patní regulaci na straně odběratele. Součástí této regulace pak musí být i měření celkového množství tepla a jeho maximální výkon pro následnou optimalizaci smluvních podmínek s dodavatelem tepla.

Nabídka portálových služeb

Dobrý rozúčtovatel dnes umí svým zákazníkům nabídnout vzdálený přístup k datům o odečtech spotřeby energií a médií prostřednictvím portálových služeb. Svou podstatou jde o službu, která zákazníkovi (majiteli domu – např. pověřenému zástupci SVJ a BD) umožňuje ověřovat data o chování domu i jednotlivých měřených výstupů v průběhu sledovaného období. Jejich podstatou však musí být dálkový odečet dat pomocí datové sběrnice, která v pravidelných intervalech, často denně, či dokonce vícekrát denně shromažďuje naměřené hodnoty a v pravidelných dávkách je následně odesílá ke zpracování do centrálního počítače. Pomocí portálu jsou pak data přístupná členům statutárních orgánů SVJ a BD nebo pověřeným správcům bytových domů.

Tato forma průběžného přístupu k měřeným hodnotám otevírá možnost předcházet většině neoprávněných manipulací s indikátory tepla i potížím s nefunkčními indikátory. Portál totiž dokáže upozornit na všechny anomálie a nestandardní výsledky měření u jednotlivých měřených prostor. Vzdálený přístup k měřícím zařízením navíc odstraňuje poplatky za osoby, které provádí odečty, eliminují jejich možné chyby, čímž celý proces odečtu zrychlují, zlevňují a zpřesňují.

Jejich hlavní výhodou však je, že umožňují u spotřeby vody porovnávat data z fakturačních měřidel s naměřenými hodnotami na měřených výstupech v bytovém domě a reakci na případné výraznější odchylky i v průběhu zúčtovacího období, nikoliv až na jeho konci.

Podle rozsahu sjednaných služeb společenství vlastníků jednotek či bytového družstva mohou portálové služby umožnit každému z uživatelů bytů sledovat své průběžné výsledky, samozřejmě prostřednictvím definovaného přístupu k portálu (přístupové jméno a heslo). S touto možností počítá i evropská legislativa a v dnešní době je vzdálený přístup k naměřeným hodnotám jasným trendem současnosti pro bytové domy.

Zdroj:  Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay