6. února 2023

Téma: Darování nemovité věci

Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu. Pokud tedy dochází k darování pozemku nebo bytu, musí být darovací smlouva sepsána v písemné podobě a podpisy dárce a obdarovaného musí být úředně ověřeny.

K úspěšnému nabytí vlastnického práva k nemovité věci nepostačuje pouze uzavření darovací smlouvy, ale je nutný zápis vlastnictví k nemovité věci do katastru nemovitostí. Dárce a obdarovaný by se tedy měli dohodnout, kdo podá po podpisu darovací smlouvy (a ověření podpisů) příslušný návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Pokud si přeje dárce nadále užívat nemovitou věci i po darování, pak lze doporučit, aby v rámci darovací smlouvy bylo ustanovení o zřízení věcného břemene užívání – služebnost bytu. Současně s návrhem na vklad vlastnického práva k nemovité věci je tak podán návrh na vklad věcného břemene do katastru nemovitostí. Kromě zřízení věcného břemene užívání lze využít staronový institut výměnku, který je opětovně upraven v občanském zákoníku. Výměnek lze doporučit v případech, kdy dárce si přeje nejen užívat převáděnou nemovitou věc, ale jsou mu zároveň poskytovány i další náhrady od obdarovaného, např. formou hrazení důchodu, zajištění nákupů, apod. Výměnek tak klade větší důraz na sociální ochranu dárce.

Občanský zákoník výslovně stanovuje, že darování je možné odvolat pro nouzi a pro nevděk. Pro nouzi může dárce odvolat darování, pokud dárce upadne do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen. Dárce je takovým odvoláním daru pro nouzi oprávněn požadovat vrácení daru po obdarovaném nebo zaplacení obvyklé ceny daru, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba. Obdarovaný však nemá povinnost takto vrátit dar, jestliže je sám v obdobné nouzi jako dárce. Právo odvolat dar pro nouzi nesvědčí dárci, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

Odvolat dar pro nevděk je oprávněn dárce (pokud jednání obdarovanému neprominul), když obdarovaný ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy. Dárci po takovém odvolání daru pro nevděk vzniká právo na vydání celého daru, a když to není možné, tak zaplacení jeho obvyklé ceny. Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

Uvedený článek je pouze orientační. V případě řešení obdobné problematiky lze doporučit vyhledat odbornou právní pomoc advokáta, jelikož každý případ darování nemovité věci a řešení ochrany dárce je individuální.

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: zejména § 2055, § 2068, § 2072 a § 2075 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Foto: Pixabay

X