1. února 2023

Téma: Energetické hodnocení budov

Hodnocení podle ČSN 73 0540-2/2011 je starší a jednodušší typ hodnocení energetické náročnosti budov, který se vztahuje ke stavebně architektonickému řešení budovy a pro tento účel využívá hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy. Hodnocení se tedy týká pouze kvality obvodového pláště a tím vlastně nepřímo souvisí s potřebou energie na vytápění budovy. Tento způsob normového hodnocení lze doplnit energetickým štítkem obálky budovy a navazujícím protokolem. Při hodnocení je vyžadováno, aby vyčíslená hodnota průměrného součinitele prostupu tepla byla nižší nebo rovna normou požadované hodnotě tohoto součinitele Uem,N, kterou lze pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou mezi 18 °C a 22 °C (do této skupiny patří všechny stavby pro bydlení a většina občanských staveb) stanovit metodou referenční budovy jako hodnotu Uem,N,20 s pomocí  tabulky 5 citované normy. Pro ostatní případy norma udává podrobný postup pro určení hodnoty Uem,N.

Hodnocení podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. vychází z požadavku Evropského parlamentu a Rady, formulovaného ve Směrnici o energetické náročnosti budov č. 2010/31/EU z roku 2010 – tato směrnice se obvykle označuje zkratkou EPBD II. V návaznosti na tuto evropskou směrnici byl novelizován zákon o hospodaření energií zákonem č.318/2012 Sb. a následně k němu byla vydána Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR prováděcí vyhláška o energetické náročnosti budov č. 78/2013 Sb. V duchu uvedených legislativních předpisů se požaduje, aby budovy byly navrhovány s téměř nulovou spotřebou energie a na nákladově optimální úrovni, přičemž se předpokládá, že převážná část energetické spotřeby budovy bude kryta z obnovitelných energetických zdrojů. Jedná se o komplexní energetické hodnocení budovy, které zahrnuje všechny energie, které vstupují k patě budovy – to znamená, že do hodnocení jsou zahrnuty mimo jiné i takzvané pomocné energie, což jsou například energie potřebné pro pohon čerpadel, ventilátorů nebo pro systémy měření a regulace. Předmětem výpočtového hodnocení jsou tyto ukazatele:

·         průměrný součinitel prostupu tepla,

·         celková primární energie za rok,

·         neobnovitelná primární energie za rok,

·         celková dodaná energie za rok,

·         dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, větrání, chlazení, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok.

I toto hodnocení vychází z metody referenční budovy. Neexistují proto žádné pevné numerické hodnoty, které by v rámci jednotlivých hodnocených kritérií měly být dodrženy.

Výpočtové řešení je obvykle doplněno energetickým štítkem budovy (včetně příslušného protokolu), který přehlednou grafickou formou shrnuje výsledky hodnocení. Protokol spolu se štítkem je součástí Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB), který je povinnou částí projektové dokumentace stavby, případně je v souladu s legislativními ustanoveními požadován i pro již existující budovy. PENB zpracovává energetický specialista, který absolvoval předepsanou zkoušku u Ministerstva průmyslu a obchodu a je tímto ministerstvem registrován.

Ustanovení uvedené vyhlášky vstupují v platnost postupně, v plném rozsahu budou platit od roku 2020.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay

X