30. října 2020

Téma: Jak se určuje výše kauce?

Kauce, respektive „jistota“ slouží pronajímateli jako finanční záruka, že nájemce splní své povinnosti vyplývající z nájemního vztahu. Podmínkou pro vznik povinnosti nájemce tuto peněžitou jistotu pronajímateli poskytnout je předchozí dohoda nájemce a pronajímatele.

K uzavření takové dohody může dojít jednak při vzniku nájmu v rámci uzavírání nové nájemní smlouvy nebo i v průběhu trvání nájemního vztahu samostatnou dohodou. Pokud k uzavření takové dohody nedojde, pronajímatel není oprávněn složení peněžité jistoty po nájemci vymáhat.

Maximálně šestinásobek nájemného

Výše jistoty je je také věcí dohody smluvních stran, nový občanský zákoník pouze určuje, že tato jistota nesmí být vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného.

Účelem, kvůli němuž je peněžitá jistota skládána, je zajištění nároku pronajímatele vůči nájemci, a to z titulu nájemného a případně jiných povinností vyplývajících z nájmu. Konkrétně se tedy bude jednat o pohledávky, které pronajímatel za nájemcem má, a které nejsou uhrazeny (například nezaplacené nájemné, neuhrazené platby za služby spojené s užíváním bytu a podobně). Jistota může sloužit také jako záruka na náhradu škod, které případně nájemce v domě nebo v bytě způsobí.

Průběžné čerpání kauce? Záleží na dohodě

Nový občanský zákoník neupravuje žádné ustanovení týkající se povinnosti doplňovat kauci pro případ jejího čerpání v průběhu trvání nájemního vztahu. Bude tedy záležet zejména na dohodě pronajímatele a nájemce, jakým způsobem a zda vůbec  si tato pravidla v rámci dohody o kauci upraví.

Nový občanský zákoník také neřeší způsob přechovávání jistoty pronajímatelem. Pronajímatel tedy může tyto peněžní prostředky složit kamkoliv nebo komukoliv uzná za vhodné, není nutné aby pronajímatel jistotu skládal na zvláštní účet.

Kauce se vrací i s úroky

Pronajímatel je povinen po skončení nájmu vrátit jistotu nájemci. Má však právo si vůči jistotě započíst to, co mu nájemce z nájmu dluží. Nájemci je současně zákonem garantováno právo na výplatu úroků z jistoty za dobu od jejího poskytnutí do jejího vrácení.

Výše úroků z jistoty může být předmětem dohody smluvních stran, podpůrně občanský zákoník stanoví, že nájemce má nárok minimálně na úroky v zákonné výši, to jest na úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla pronajímatele v době uzavření smlouvy. Výklad této části ustanovení občanského zákoníku však ještě není jednotný.

Pokud dohoda o jistotě obsahuje ustanovení o tom, že nájemce nemá nárok na úroky z jistoty ani v zákonné výši, pak se k takovému ustanovení nepřihlédne s ohledem na to, že by se jednalo o ujednání zkracující nájemcova práva. Ještě je třeba upozornit, že vrácení jistoty je vázáno na skončení nájmu, nikoliv na vyklizení bytu.

Zdroj: Mgr. Lenka Veselá, Sdružení nájemníků České republiky

Foto: Pixabay

X