Téma: Rozúčtování a vyúčtování služeb – 2. díl

Odpovědnou osobou za rozúčtování nákladů a vyúčtování záloh je poskytovatel služeb, zpravidla vlastník bytového domu nebo bytu v případě jeho pronájmu či podnájmu (BD či jiný vlastník) nebo osoba odpovědná za správu domu v případě bytového spoluvlastnictví (tedy SVJ). V praxi přitom rozúčtování nákladů zpravidla provádí smluvně zajištěná osoba, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku (správce bytového domu).

Rozúčtování nákladů na teplo k vytápění, teplou vodu a vodu a odvádění odpadních vod pak často připravuje specializovaný dodavatel (tzv. rozúčtovací firma), a to i s ohledem na skutečnosti, že zajišťuje službu měření spotřeb energií a médií a jde specifickou disciplinu s řadou pravidel, která jsou stanovena právními předpisy.

Obecně platí, že způsob rozúčtování nákladů na služby písemně ujedná jejich poskytovatel s dvoutřetinovou většinou nájemců, nebo o něm rozhodne družstvo či společenství vlastníků jednotek (§ 5 odst. 1 ZoS). Písemná forma ujednání je předána všem příjemcům služeb. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období, tj. předem pro následné zúčtovací období.

Nedojde-li k písemnému ujednání nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody (§ 5 odst. 2 písm. a) ZoS). Směrná čísla obsahuje č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Naopak podrobná pravidla stanoví právní předpisy (zákon o službách a vyhláška o rozúčtování) pro rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v bytovém domě, které byly předmětem samostatných kapitol měsíčního tématu.

Z pohledu tepla k vytápění a teplé vody musí vyúčtování obsahovat skutečnou výši nákladů a uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh tak, aby výše výsledných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (§ 7 odst. 2 ZoS). Vyúčtování provádí poskytovatel služeb za zúčtovací období nejpozději do 4 měsíců od jeho skončení, finanční vyrovnání přeplatků a nedoplatků provedou poskytovatel a příjemce služeb nejpozději do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Poskytovatel služeb je povinen nejpozději do 5 měsíců od skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb na základě jeho písemné žádosti:

• náklady na jednotlivé služby,
• způsob jejich rozúčtování,
• způsob stanovení výše záloh a
• provedení vyúčtování (§ 8 odst. 1 ZoS).

Námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování musí příjemce služeb předložit poskytovateli neprodleně, nejdéle však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, resp. doložení podkladů (viz předchozí odstavec) a vyřízení námitek musí být poskytovatelem služeb zajištěno do 30 dnů od doručení námitky (§ 8 odst. 2 ZoS).

V závěru této kapitoly si dovolím upozornit, že pravidla průběžného sledování a vyhodnocování spotřeb energií nepochybně zasáhnou požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, které bude třeba promítnout do českého právního řádu v průběhu letošního roku.

Požadavky evropské směrnice mají za cíl v oblasti rezidenčního trhu zvýšit informovanost správců bytových domů a zefektivnit řízení nakládání s energiemi z jejich strany a současně poskytnout častěji než jednou za zúčtovací období průběžné informace o vývoji spotřeby energií a médií také uživatelů bytů a bytových jednotek a také je přimět k šetrnějšímu nakládání s energiemi a médii.

Dopady lze očekávat především ve způsobu měření a předávání dat o spotřebách energií (tepla a teplé vody), rozsah informačních povinností kladených jak na dodavatele služeb, tak i na poskytovatele služeb (bytové korporace), ale také jejich četnost. Mezi konkrétní požadavky evropské směrnice totiž patří osazování dálkově odečitatelných měřičů a indikátorů na vytápění již od 25. října t.r. s tím, že od 1. ledna 2027 už musí být všechna tato zařízení pouze dálkově odečitatelná. Informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů bude třeba konečným příjemcům sdělovat každý měsíc od 1. ledna 2022.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay