16. května 2022

Téma: Rozúčtování a vyúčtování

Rozúčtování a vyúčtování nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (služby) jsou na sebe navazující procesy.

Nejprve je určen podíl příjemce služeb na celkových nákladech služeb v rámci bytového domu a následně je tento podíl porovnán se zaplacenými zálohami příjemce služeb s vyčíslením rozdílů jako přeplatek nebo nedoplatek.

Hlavní úpravu obou procesů obsahují zákon č. 67/2013 Sb., ve znění zákona č. 104/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“), jinak též „zákon o službách“ a prováděcí vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Z pohledu správy společných částí domu a pozemku se problematiky velmi okrajovým způsobem dotýká i nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

Sám zákon o službách definuje oba procesy takto:

Rozúčtování je vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby (§ 2 písm. e) ZoS).

Vyúčtování je vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a zaplacených záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období (§ 2 písm. f) ZoS).

Zúčtovací období je období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb. Zejména v případě bytových korporací (společenství vlastníků jednotek a bytových družstev) se bude zpravidla jednat o kalendářní rok.

Důležité je přesné vymezení rolí poskytovatele a příjemce služeb, kterými jsou:

Poskytovatel služeb je:

1.       vlastník bytového domu:

1.1.    bytové družstvo,

1.2.    obec,

1.3.    jiný vlastník,

2.       společenství vlastníků jednotek,

3.       vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky

(§ 2 písm. a) ZoS).

Příjemce služeb je:

1.       nájemce bytu, nebo

2.       vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky (§ 2 písm. b) ZoS).

Kdo provádí rozúčtování nákladů a vyúčtování záloh?

Vždy je odpovědný vlastník bytového domu (BD či jiný vlastník) nebo osoba odpovědná za správu domu v případě bytového spoluvlastnictví (tedy SVJ). V praxi přitom rozúčtování nákladů provádí smluvně zajištěná osoba, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku (operativní správce).

Rozúčtování nákladů na teplo k vytápění, teplou vodu a vodu a odvádění odpadních vod pak často připravuje specializovaný dodavatel (tzv. rozúčtovací firma), a to i s ohledem na skutečnosti, že zajišťuje službu měření spotřeb energií a médií a jde specifickou disciplínu s řadou pravidel, která jsou stanovena právními předpisy.

Obecně platí, že způsob rozúčtování nákladů na služby písemně ujedná jejich poskytovatel s dvoutřetinovou většinou nájemců, nebo o něm rozhodne družstvo či společenství vlastníků jednotek (§ 5 odst. 1 ZoS). Písemná forma ujednání je předána všem příjemcům služeb. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období, tj. předem pro následné zúčtovací období.

Nedojde-li k písemnému ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody (§ 5 odst. 2 písm. a) ZoS). Směrná čísla obsahuje č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Naopak podrobná pravidla stanoví právní předpisy (zákon o službách a vyhláška o rozúčtování) pro rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v bytovém domě, které byly předmětem samostatných kapitol měsíčního tématu.

Z pohledu tepla k vytápění a teplé vody musí vyúčtování obsahovat skutečnou výši nákladů a uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh tak, aby výše výsledných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (§ 7 odst. 2 ZoS). Vyúčtování provádí poskytovatel služeb za zúčtovací období nejpozději do 4 měsíců od jeho skončení, finanční vyrovnání přeplatků a nedoplatků provedou poskytovatel a příjemce služeb nejpozději do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Poskytovatel služeb je povinen nejpozději do 5 měsíců od skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb na základě jeho písemné žádosti:

–          náklady na jednotlivé služby,

–          způsob jejich rozúčtování,

–          způsob stanovení výše záloh a

–          provedení vyúčtování (§ 8 odst. 1 ZoS).

Námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování musí příjemce služeb předložit poskytovateli neprodleně, nejdéle však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, resp. doložení podkladů (viz předchozí odstavec) a vyřízení námitek musí být poskytovatelem služeb zajištěno do 30 dnů od doručení námitky (§ 8 odst. 2 ZoS).

Zdroj: Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay

        

X