24. dubna 2024

Téma: Rozúčtování nákladů na teplou a studenou vodu

 Rozúčtování nákladů na teplou a studenou vodu je v současné právní úpravě upravena rozdílně.

Zatímco u studené vody si lze vystačit jen se zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále „zákon o službách“ nebo jen „ZoS“), u teplé vody jde podobně rozdělení právní úpravy jako u tepla, kde jsou základní pravidla uvedena v zákoně o službách a podrobnější úpravu stanoví vyhláška MMR ČS č. 269/2015, o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen „vyhláška o rozúčtování“).

Studená voda

U rozúčtování nákladů na studenou vodu platí, že způsob rozúčtování ujedná poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství s tím, že změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.

Přitom se však v situaci, kdy je v domě instalováno měření spotřeby vody (vodoměry) použije i první pravidla ZoS pro situaci, kdy k ujednání či rozhodnutí nedojde, tedy, že se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod rozdělí mezi příjemce služby v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech.

Nejsou-li však vodoměry instalovány (v praxi půjde o domy, kde takovému kroku mohou bránit stavebně-technické podmínky, jinak je povinnost měření dána zákonem), rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod:

a) podle počtu osob (tzv. osoboměsíce), nebo

b) podle směrných čísel roční potřeby vody.

(Směrná čísla lze najít v příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů)

Při rozúčtování nákladů je vhodné sledovat i rozdíl v náměru vodoměru na vstupu do domu (patě domu) oproti součtu náměrů bytových vodoměrů. Rozdíl v hodnotách se dá akceptovat do cca 15 % s přihlédnutím ke kvalitě měření na výstupu (tj. v bytech), které je obvykle nižší přesnost měření (vodoměrů). Obecně platí, že pokud je přesnost bytových vodoměrů vyšší, měla by klesat tolerance rozdílu naměřených hodnot mezi patou a součtem bytových vodoměrů.

Vyšší rozdíl v naměřených hodnotách ještě nemusí být sám o sobě důvodem k reklamaci. Nejprve by měl vést k analýze možných příčin v rozúčtovací jednotce (technický stav bytových vodoměrů, průběh stavebních prací, čištění otopné či vodovodní soustavy, úniky či poruchy, apod.). Teprve, pokud se nezjistí příčiny rozdílu na straně odběratel jako dostatečné odůvodnění naměřeného rozdílu hodnot, je na místě požádat o přezkoušení patního měřidla. To lze realizovat buď rovnou u dodavatele vody, nebo u Českého metrologického institutu. Vada patního vodoměru vede ke snížení fakturace dodavatelem, v opačném případě je na straně odběratele třeba znovu prověřit možné příčiny zjištěného stavu.

Teplá voda

Náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům (tj. náklady na ohřev a poskytování centrálně připravované teplé vody příjemcům služeb) se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek.

Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na společnou přípravu teplé vody podle vyhlášky o rozúčtování. Změna způsobu rozúčtování nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po skončení zúčtovacího období podobně jako u tepla či studené vody.

Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené:

a)  náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a

b)  náklady na spotřebovanou vodu

se rozdělí na složku základní a spotřební.

Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.

Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb.

Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů.

Odečty instalovaných vodoměrů u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.

Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. (viz § 6 odst. 4 ZoS).

Vyhláška o rozúčtování pak definuje:

a) náměr jako hodnotu zjištěnou jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo vodoměrech na teplou vodu na konci a na začátku daného zúčtovacího období a

b) nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápění, náklady na teplo spotřebované na přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů. (§ 2 písm. g) a h) vyhlášky)

Vyhláška o rozúčtování pamatuje i na domy, kde u příjemců služeb nejsou instalovány vodoměry, a nedošlo k dohodě všech příjemců služeb. V takovém případě rozdělí poskytovatel služeb spotřební složku podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb v zúčtovacím období nebo podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé vody zohlední poskytovatel služeb přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorech stanoví poskytovatel služeb průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu využívání teplé vody.

Vyhláška o rozúčtování stanoví podobně jako u tepla i pravidla pro situace, kdy:

a) není možné v domě s vlastním zdrojem tepla či vlastní předávací stanicí oddělit náklady na teplo od nákladů na přípravu teplé vody;

b) jde o byty či nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé vody;

c) jde o náklady na poskytování teplé vody odebrané přímo jednotlivými příjemci služeb ve společných prostorách domu, a to podle toho, zda jsou či nejsou instalovány vodoměry;

d) dojde k poruše instalovaného vodoměru;

e) dojde ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období, a to podle toho, zda jsou známy odečty náměry vodoměrů či nikoliv (§ 5 odst. 5 vyhlášky o rozúčtování) a

f) náležitosti vyúčtování (bude součástí jiné kapitoly tématu).

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay