5. prosince 2024

Cílené přehlasovávání

Jsme členy malého SVJ o čtyřech členech. Bohužel máme jako jediní podíl 49,62 % . Ostatní tři členové se dohodli, že nás budou ve všem přehlasovávat a to v principu i ve věcech, které jsou pro ně výhodné. Hlavně že jsou proti! Dokonce to došlo tak daleko, že i oni nakonec zaplatí více, ale hlavně že jsou proti. Chod SVJ je nyní totálně zablokovaný a řešíme pouze havarijní stavy. Je prosím někde napsáno, na co stačí prostá většina a kde už ne a je potřeba větší množství hlasů?

Odpověď – 1. část

Nejvyšším orgánem společenství vlastníků jednotek je jeho shromáždění, které je tvořeno všemi vlastníky jednotek. Dle zákonné úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „OZ“), má poté každý člen shromáždění počet hlasů odpovídající jeho podílu na společných částech. Shromáždění je dle OZ způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů, a k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. K tomuto je zapotřebí uvést, že zákon konkrétní vyšší počet hlasů pro hlasování na shromáždění nestanovuje a jedinou možností je tedy úprava stanovami.

Dle znění stanov Vašeho společenství vlastníků jednotek, přijatých dne 4. 8. 2016, přesněji dle čl. 10. odst. 5. a 6., je shromáždění usnášeníschopné, pokud jsou přítomni členové SV, kteří mají většinu všech hlasů dle podílu na majetku, a k přijetí rozhodnutí je zapotřebí souhlas většiny hlasů dle podílu na majetku přítomných členů SV. Stejný počet hlasů je dle čl. 10 odst. 10 Vašich stanov zapotřebí i k přijetí rozhodnutí o záležitosti, která nebyla zařazena na program shromáždění. Vaše aktuální znění stanov tedy neupravuje záležitosti, u nichž je k rozhodnutí zapotřebí vyšší počet hlasů.

Odpověď – 2. část

Nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že možná obrana přehlasovaného vlastníka jednotky je upravena v ust. § 1209 OZ, dle kterého může přehlasovaný vlastník jednotky, je-li proto důležitý důvod, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Zákon stanoví, že návrh musí přehlasovaný vlastník jednotky podat nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se tento vlastník o rozhodnutí dozvěděl, nebo dozvědět mohl. Návrh na rozhodnutí o záležitosti soudem je oprávněn podat výlučně vlastník jednotky. Další podmínku je, aby navrhovatel byl přehlasovaným vlastníkem jednotky. Je tedy zapotřebí se shromáždění zúčastnit, být na něm při rozhodování o dané záležitosti přehlasován, a zároveň i přes nesouhlas navrhovatele musí být dané usnesení přijato.

Uvažovat lze také o možnosti podání návrhu soudu, aby nebylo přihlíženo k hlasu určitého vlastníka na shromáždění pro konkrétní případ, a to z důvodu zneužití hlasovacího práva k újmě celku ve smyslu ust. § 212 odst. 2 OZ. Tento návrh může podat kdokoliv, kdo prokáže právní zájem – typicky tedy např. jiný vlastník jednotky.

Možnosti případného postupu ve věci „blokace“ rozhodování SV však vždy záleží na konkrétních okolnostech v rámci daného SV a jeho rozhodování. Před učiněním jakýchkoliv kroků doporučujeme tyto konzultovat s odborníkem (advokátem), který Vám při znalosti všech okolností doporučí konkrétní postup.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS