5. srpna 2021

Právní poradna: Právo k nájmu družstevního bytu

V roce 2001 jsem “koupila” družstevní byt, tedy práva k němu, a stala se tak členkou bytového družstva. O pět let později jsem se vdala (bez jakékoli předmanželské smlouvy), manželovi vzniklo tedy právo společného nájmu, proto nám byla vystavena nová nájemní smlouva na nás oba (2006). Teď jsme ale rozvedeni a družstvo odmítá vystavit nájemní smlouvu znovu jen na mě. Podotýkám, že v bytě už 15 let nebydlíme ani jeden, není to naše rodinná domácnost. Družstvo po mě chce dohodu s exmanželem (prý dle § 769 NOZ), ale ten ji samozřejmě nepodepíše, vztahy jsou velmi špatné. Nechápu, jak jsou tyto cavyky vůbec možné, starý OZ hovořil jasně (§ 705 odst. 2), teď se ale v předpisech ztrácím, konkrétně v tom, kdy v otázkách nájmu postupovat podle nového a kdy podle starého OZ. Neochotu družstva si nicméně vykládám zejména osobními vazbami na manžela. Byt přece vůbec není součástí SJM, když jsem práva k němu měla již za svobodna, mám stále i smlouvu o převodu členských práv a povinností i první nájemní smlouvu na mé dívčí jméno. Můžete prosím uvést konkrétní paragrafy, jimiž budu moct argumentovat? Nebo se budu muset o právo nájmu ke svému bytu soudit?

Odpověď

Jelikož neznám veškerá specifika Vašeho případu, budu ve své odpovědi vycházet toliko z platné právní úpravy, a to především ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).

Úvodem se zaměřím na Vámi zmiňovanou problematiku postupu dle staré či nové úpravy. Této záležitost se OZ věnuje ve svých přechodných ustanoveních (zejména ust. § 3074), kdy platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Pokud tedy Váš exmanžel v souladu s § 744 OZ získal uzavřením manželství právo bydlení, je nutno otázku další existence, respektive zániku tohoto práva posuzovat dle úpravy stávající.

Tuto konkrétní situaci upravuje OZ v ustanovení § 770, který stanoví, že jestliže manželství zaniklo rozvodem, a manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno.

Vzhledem k tomu, že právo bydlet Vašeho exmanžela je odvozeno od vlastnictví Vašeho družstevního podílu, lze uzavřít, že pokud mezi Vámi nedojde k dohodě, je z Vaší strany třeba adresovat manželovi výzvu, aby s bytovým družstvem ukončil nájemní vztah, respektive aby se vystěhoval, kdy v případě, že exmanžel nevyhoví, bude nutno situaci řešit u soudu.

Zároveň taktéž považuji za vhodné obeznámit Vaše bytové družstvo s odkazem na již zmiňované ustanovení § 770 OZ s faktem, že Vy, jakožto osoba se silnějším právem k dané jednotce, máte nárok jednotku obývat samostatně, kdy toto své právo, byť u soudu, jednoznačně obhájíte i pro případ, že manžel s uzavřením dohody nesvolí.

Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS

Foto: Pixabay

 

X