“Nájemné” za vybavení bytu či za zvíře?

Nový občanský zákoník změnil a upravil práva a povinnosti nájemce a pronajímatele v mnoha oblastech jinak, než tomu bylo v původním předpisu.

Tak například do občanského zákoníku přibylo ustanovení § 2251 odst. 2, které chrání nájemce před dalšími požadavky pronajímatele na jiné platby mimo plateb nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu.

Po účinnosti NOZ tak nelze nutit nájemce, aby kromě plateb nájemného a záloh na služby hradil pronajímateli např. příspěvek do fondu oprav, příspěvek na správu domu či pojištění domu, příspěvek na stavební úpravy domu či bytu či se finančně podíle na odstraňování závad na domě. Mezi tyto platby, které již pronajímatel nemůže po nájemci požadovat, patří i poplatek či nájemné za vybavení bytu (nájemné za vybavení bytu bylo upraveno v ust. § 10 vyhlášky 176/1993 Sb. zrušené nálezem Ústavního soudu ČR k 31. 12. 2001).

Byt lze pronajmout s vybavením či bez něj, tuto skutečnost by měl pronajímatel zohlednit ve výši nájemného za užívání bytu. Za byt vybavený (kuchyňskou linkou, sporákem, myčkou, pračkou, nábytkem… apod.) bude nájemce hradit zpravidla vyšší nájemné než za byt nevybavený, do kterého si vše bude pořizovat na vlastní náklady.

Někteří pronajímatelé v rozporu s ustanovením § 2251 odst. 2 stále předepisují nájemcům jako další platbu spojenou s užíváním bytu právě nájemné za vybavení bytu. Vzhledem k tomu, že se jedná o kogentní (donucující) ustanovení zákona, nemohou se pronajímatel a nájemce ani platně dohodnout na tom, že nájemce bude takovou platbu hradit.

Totéž se týká i „poplatku“ za zvíře (psa, kočku apod.), které mají nájemci právo v bytě chovat. Stále existují pronajímatelé, kteří předepisují nájemcům např. zvýšenou zálohu za služby (např. úklid společných prostor či společnou elektřinu) jenom proto, že chovají v bytě zvíře. Někteří pronajímatelé požadují hrazení pravidelných „poplatků“ či „nájemného“ a obdobných plateb za chov zvířete. Takový postup však není po právu, resp. je přímo v rozporu s výše uvedeným donucujícím ustanovením § 2251 odst. 2.

Občanský zákoník problematiku zvířat v bytě upravuje násl.: „Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.“ (§ 2258 obč. z.) Tedy teprve až v případě, že chov zvířete vyvolá zvýšené náklady na údržbu společných částí domů (např. odstranění výkalů úklidovou službou), musí nájemce tyto náklady uhradit pronajímateli. Nelze totiž spravedlivě požadovat, aby byly rozúčtovány mezi všechny nájemce.

Pokud nájemci pobírají příspěvek na bydlení, úřady práce tyto „poplatky“ nájemcům nemohou uznat a do nákladů rozhodných pro určení nároku na příspěvek na bydlení se nezapočítávají. Je tedy na nájemcích, aby se domáhali vrácení finančních částek uhrazených pronajímateli z titulu bezdůvodného obohacení, a to i s příslušenstvím, které k němu náleží.

Zdroj: Sdružení nájemníků, Mgr. Lenka Veselá, vedoucí právního oddělení

Foto: Pixabay